zákon je jistě důležitý a novela energetického zákona je jistě nezbytná. O tom nebude ani moje polemika. Ukazuje i hlasování v PS, že ze 173 přítomných poslanců hlasovalo pro 173. Na něco to ukazuje. Já řeknu poznámku, která se netýká přímo zákona, ale souvisí s tím, a to tak, že velmi. K zákonu samotnému vlastně ještě řeknu poznámku. My neslyšíme, jak to velmi často bývá. Když se něco nelíbí hlavně velkým, jako je ČEZ, tak slyšíme a máme rovnou návrhy na pozměňovací návrhy. To tady není. Čili velcí hráči na poli jsou spokojení a nemají žádné námitky, s nimi to asi bylo dobře komunikováno. Otázka je, to uvidíme časem, jak to bude s těmi malými, ti, co jsou závislí na napojování právě od distributorů atd. To ukáže čas. A jistě nás čekají další novely tohoto zákona, už tu byly i avizovány, ale uvidíme, co je před námi. A teprve praxe ukáže, jak dobře je zákon napsán.
Já bych se věnoval malinko jiné věci, a to je financím. Samozřejmě vždy jde o peníze a ten zákon samotný je nějakou platformou, ale mezitím už dávno a v daleko větší míře je to před námi, se rozdělují už veřejné peníze. Je to především modernizační fond, který bude mít ohromné množství peněz. A už se rozdělují peníze na konkrétní projekty. Připomenu jen, že možná před rokem, rokem a půl se říkalo, že modernizační fond v dalších 10 letech bude mít nějakých 150 mld. Kč. Dnes se ví, že to bude minimálně 450 mld. Kč, jsou to ohromné peníze. A už se to rozebíhá, už to běží, bylo to připravováno v průběhu posledních dvou let. Nevím, do jaké míry jste do toho byli někteří třeba zapojeni nebo se toho aspoň účastnili. Myslím, že docela málo.
Já řeknu v této souvislosti k té věci tři poznámky. Zaprvé jsme se mnozí v minulosti, a tady to zaznělo opět, pohoršovali nad tzv. solárními barony. V letech 2008, 2009, 2010. Jen bych chtěl připomenout, že už tady docela ve velkém rozdáváme veřejné peníze soukromým subjektům až do výše 50 % investičních nákladů. To už běží. Vidíme, jak se zakládají účelově s. r. o., kdy si privátní člověk zakládá několik s. r. o. a bere na ně dotace. Jsou to stovky milionů. A nás nějak nezajímá, kdo to je, jak to bude, proč se to dělá, jestli je to všechno v pořádku. Vidíme naopak u obcí, když dělá kanalizaci, jak to vypadá, že musí mít finančně-ekonomickou analýzu, kde se odečítají budoucí příjmy, spoustu dalších povinností. A tady to jaksi běží docela už dobře. Ten, kdo má peníze, tak do toho zainvestuje a my mu v tom pomůžeme. Nevím.
Druhá poznámka, my jsme se pohoršovali, a teď je to zrovna tento týden aktuální, Čapí hnízdo. Čapích hnízd samozřejmě už v té době a v minulosti byla celá řada, stovky tisíc. My tu ale vyrábíme znovu Čapí hnízda, protože ta s. r. o., jak jsem o nich mluvil, tak vlastně nevíme, kdo to je, jak to je, ani se to nezkoumá. Takže vlastně Čapí hnízda jsou před námi. Já to říkám jen proto, že až po pár letech to někdo někde začne vytahovat, novináři, veřejnost, a bude se tomu divit, tak abychom se nedivili my, abychom neříkali „my jsme to nevěděli“. Tak já vám to říkám, už to tak prostě běží.
Třetí poznámka se týká veřejné podpory. My, co děláme na obcích, víme velmi často, jak u projektů, které jsou zvláštní a jsou ve veřejném zájmu, například když budujeme byty pro Ukrajince nebo když zaměstnáváme v naší lokalitě nezaměstnatelné lidi, tak nám to dá stát a státní instituce do tzv. veřejné podpory, respektive v systému de minimis, takže pak nemůžeme čerpat na jiné užitečné věci. Takže u takovýchto věcí, které nevím, jestli vytváří byt pro Ukrajince konkurenci na trhu, to fakt nevím, řekl bych, že ne, takže tam vidíme, jak stát umí. Ale tady prostě žádná veřejná podpora se neřeší. Samozřejmě je tam výjimka, takže se to děje v celé Evropě. Já neříkám, že je to nelegální, prostě naopak, je to legální, tak se to dělá. A jen abychom se zase nedivili, protože ve velkém se tu budou sypat v příštích několika letech stovky miliard z veřejných peněz, přičemž vlastně ten člověk není nijak limitován tím, za kolik, za jakých podmínek bude dodávat elektřinu atd.
A poslední poznámka, kterou jsem si tu udělal v průběhu. Když jsme naposled měli prezentaci na našem podvýboru pro regiony v transformaci, možná že to bylo na výboru, nevím, myslím, že to bylo loni začátkem roku, tak jsme tam měli modernizační fond a věnovali jsme se tomu. Dvěma věcem. Zaprvé kolik z objemu peněz půjde na tu tzv. komunitní energetiku. Původní návrh byl 4 %, v tom konečném potom loni byla 2,5 %. My jsme se dohadovali, že by to mělo být víc. Vzhledem k tomu, že ta suma stoupla ze 150, 200 mld. na 450 a více, tak myslím, že v tom ten limit nebude. Čili asi dohadování o procenta to úplně nebude, doufejme, protože z veřejných peněz by se měly spíše více, podle mě, podporovat veřejné investice, komunitní energetika.
Druhá věc byla míra podpory. Zase jsme to tehdy viděli na slajdu, že se rozlišuje malý, střední, velký podnikatel. Samozřejmě velký podnikatel má menší procento, malý podnikatel, ale co to je ve vztahu k těm s. r. o.? Malý podnikatel má 60 %. Tak tehdy jsme se divili společně s kolegy tomu, že obce jsou zařazeny mezi velké podnikatele, to znamená, mají sníženou míru podpory.
My máme příští týden tu prezentaci znovu, budeme se tomu věnovat na výboru. Myslím, že ten zákon bude až 25., takže my příští týden budeme možná vědět od zástupců Státního fondu životního prostředí aktuální podmínky. Já tu říkám něco, co nám bylo říkáno před rokem. Ale bohužel nás ten zákon v projednávání předběhl, takže zatím vycházím z toho, co jsme viděli doposud. V každém případě platí, že ve velkém už se investují veřejné peníze privátním subjektům. A já si myslím, že včas bychom se měli koukat na to, jak se to děje, za jakých podmínek a komu se to dává.
Děkuji za pozornost.
