děkuji vám velmi za to, že jste mi umožnili zde vystoupit ještě před vašimi vystoupeními s právem přednosti. Dnes bych rád doplnil informace, které se týkají naší žádosti o prodloužení nouzového stavu.
Když před vás zde teď předstupuji, tak to činím s vědomím, že po vás chci rozhodnutí, které bude složité, které ovlivní životy velkého počtu osob a které nebude jednoduché. Tak jako všichni ostatní budu pochopitelně s pokorou respektovat vaše rozhodnutí, protože jste to vy, kdo měníte zákon a stanovujete jej. Předtím, než tak učiníte, však jako ministr zdravotnictví, ale také jako občan cítím povinnost vás informovat o konkrétních datech, na jejichž základě potom jistě správně rozhodnete.
Dovolte mi nyní zaměřit své sdělení na několik oblastí. Jednak si vám dovolím znovu připomenout systém, který jsme zavedli pro pomoc s bojem s epidemií, jednak vás seznámím s aktuální situací a jednak vám podám svůj náhled, nebo náhled vlády na to, proč si před vás dovolujeme předstoupit s žádostí o nouzový stav, o jeho prodloužení, a proč uvažujeme právě o třiceti dnech.
Již jsem řekl při několika předchozích sděleních, že byl zaveden takzvaný protiepidemiologický systém, který počítá s indexem rizika jako jedním z nástrojů hodnocení a řešení stávající situace. Tento nový index rizika byl vyvinut v široké spolupráci expertů jak Ministerstva zdravotnictví, kde chci vyzdvihnout neocenitelnou a nenahraditelnou roli ÚZIS, tak ve spolupráci s experty zahraničních a českých univerzit. Nový index je kalkulován a implementován do databáze ÚZIS a jsou na něj v příslušných úrovních navázána protiepidemiologická opatření. Tento index je hodnocen jak pro Českou republiku, tak pro nižší správní celky, zejména na úrovni krajů, a pohybuje se v riziku od 0 do 100 %, a umožňuje tak odstupňovat jednotlivé kategorie a sledovat postupné zlepšování, anebo nedej bože zhoršování stávající situace.
Všichni víme, jak ten systém vypadá, jakým způsobem je barevně a jinak kódován, a všichni víme, že denně můžeme sledovat jeho vývoj. Je to mimo jiné i naše snaha o to zvýšit transparentnost rozhodování a přiblížit ho občanům.
Měl-li bych velice jednoduše shrnout, z jakých ukazatelů se tento index skládá, potom mohu říct, že se v podstatě zajímáme o to, kolik lidí se v poslední době nakazilo, kolik seniorů se v poslední době nakazilo, protože jsme se zde již mnohokrát bavili o tom, že právě tato skupina je nejzranitelnější a potřebuje nejvíce naši ochranu, a na druhé straně je to právě tato kategorie osob, která ohrožuje kapacity našich nemocnic ve smyslu přetížení. Také zjišťujeme, jak narůstá počet nakažených, či chcete-li, jak se šíří virus v populaci. A poslední z parametrů je, zda dokážeme nakažené účinně a rychle zachytit, o čemž vypovídá pozitivita testů a systém trasování.
Zásadní je, že pro rozhodnutí o přechodu do vyššího stupně pohotovosti je především zohledňován nárůst indexu rizika trvající tři a déle dní. Je to kvůli tomu, abychom za záchrannou brzdu, bude-li to v budoucnu potřeba, uměli zatáhnout zavčas, ale jsou zohledňovány i ostatní situace. Tento systém není robotickým systémem. Je to systém, který nám dává informace pro to, abychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout. Jestliže se bude situace ubírat tak, jak je tomu nyní, a stav se bude zlepšovat, potom ve snaze snížit pravděpodobnost rozkolísání systému víme, že to bude minimálně sedm dní, po které musí trvat lepší rizikové skóre, abychom byli schopni doporučit nižší rizikovou kategorii. Udržitelnost tohoto systému je základním úkolem dalších týdnů.
S potěšením si všichni uvědomujeme, že vývoj epidemie v České republice vykazuje zejména v posledním týdnu známky ústupu, či chcete-li, brzdění. Klesá populační zátěž, klesá to, čemu se říká reprodukční číslo, v současné době se pohybuje na hodnotách kolem 0,7, a také klesá částečně počet hospitalizovaných. Ale počet hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče, to znamená těch, kteří jsou vážně nemocní, je stále před tisíc a - a to je snad ještě podstatnější - každý den zjišťujeme nákazu seniorů v počtech, které se stále pohybují přes jeden tisíc. Dobře je, že v žádném z regionů nedochází k eskalaci do vysoce rizikových scénářů. I přes tyto pozitivní signály je však nezbytné v dodržování opatření. Jenom a jenom tak bude zpomalování pokračovat a systém bude dále udržitelný, neboť situace je stále velmi nestabilní, a tudíž zranitelná, pokles a pozitivní trendy nejsou stejně patrné ve všech regionech, a jak jsem už byl řekl, stále máme velké množství nemocných v našich nemocnicích. Trvá i riziko nákazy mezi seniory.
Počet testů, které se provádějí, se pohybuje na adekvátních počtech a je dobře vidět, že klesá procento pozitivity těchto testů, nicméně stále se pohybuje kolem 20 % a to je jasný důkaz trvajícího komunitního šíření v populaci.
Použiji-li číslo rizikového skóre, které jsme zavedli v rámci protiepidemiologického systému, potom víme, že počátkem minulého týdne kleslo na hodnotu 70 a na ní se drželo celý týden. Dnes poprvé došlo k dalšímu poklesu a dnešní resp. včerejší skóre ukazuje na hodnotu 62. Celý minulý týden jsme se však drželi na hodnotách kolem 70.
Přijatá opatření jsou tedy funkční a projevila se v současných pozitivních trendech a to je jistě dobře. Jejich zásadním jednoticím efektem, a to je prosím nesmírně důležité, je snížení mobility obyvatel a snížení počtu sociálních kontaktů. To je zásadní udržet, respektive mít možnost řízeně postupovat dále, protože ve chvíli, kdy by došlo k neřízenému uvolňování a k neřízenému navyšování počtu kontaktů a mobilitě, potom by se trend zcela jistě obrátil. Je velice dobře, že díky zavedeným opatřením došlo k poklesu mobility v celé České republice o 66 %. A to jsou data, která jsou plně srovnatelná s jarními čísly, a přitom jsme byli schopni zachovat daleko větší část ekonomiky funkční a běžící.
Jaké jsou právní důvody přijetí nouzového stavu? Proč navrhujeme prodloužení nouzového stavu? Pokud má mít opatření dopad v podobě plošného a razantního zásahu, který bude dále trvat, je třeba využít mechanismu krizového zákona v jím umožněném rozsahu. Opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví v takovém rozsahu využít nelze. Tato mají zpravidla úzkou vazbu pouze na lokální ohnisko a důvodem jeho aplikace musí být skutečná přímá místní souvislost s bráněním v šíření či vzniku epidemie, nikoliv plošná, předběžná nebo preventivní opatření. Proto by měla být v maximální míře využita ta opatření, která jsou celková a která jinak dosáhnout nelze. Krizový zákon vymezuje okruhy práv, které je možno omezit toliko v jeho rámci, tedy v rámci nouzového stavu. Patří sem svoboda pohybu, podnikání a podobně. A proto například taková opatření, jako plošný zákaz vycházení a podobně, nelze řešit jinak.
Dovolím si uvést tři příklady. Pokud se týká plošného omezení: zákaz vycházení - opět, toto nařízení je možné pouze podle krizového zákona, jelikož se nejedná o lokalizovaná opatření. Příklad dva: plošný zákaz omezení prodejen a provozoven; jelikož se nejedná o lokalizované opatření, je potřeba ho řešit tímto způsobem. A plošný zákaz či omezení hromadných akcí, kdy dochází ke značnému a plošnému zásahu do vícero základních práv a svobod, je opravdu potřeba opět řešit tímto způsobem. A to se týká i regulace například školní docházky.
Velice pravděpodobně se dá předpokládat, že když se všichni budeme chovat zodpovědně, tak podle stávajícího systému budeme v předvánoční době na stupni č. 3. Tento stupeň není realizovatelný bez těchto plošných opatření.
Z výše uvedených důvodů tedy žádáme o prodloužení nouzového stavu právě pro nutnost udržitelnosti systému protiepidemických opatření jako zásadního úkolu dalších týdnů, či chcete-li, dalších třiceti dnů.
Dovolte mi prosím nastínit situaci, ke které by mohlo dojít ve chvíli, kdy by se tento záměr nenaplnil. Proto žádáme o třicet dní, protože tato lhůta bude končit několik dní před Vánocemi. Ve chvíli, kdy dojde k jinému rizikovému scénáři a například zcela bez regulace budeme v době dvou nebo i více týdnů před Vánocemi, potom dojde k jedinému. Je lidskou přirozeností vyhovět svým potřebám a nikomu bych nezazlíval, že ve chvíli, kdy nebudou nastavena tato opatření, vlastně dojde k neřízenému promořování populace, všichni si budeme chtít jít koupit dárky pod vánoční stromeček do obchodu bez jakýchkoliv opatření. Upozorňuji nás všechny na to, že kromě dárků si koupíme i nemoc, kterou si následně přineseme domů a v době takzvaných klidných Vánoc si ji přeneseme do svých rodin. V první polovině ledna bude pravděpodobně následovat další vlna, další zvýšení počtu nemocných, a nebudeme na to moci reagovat jinak než opětovným zpřísněním opatření. Proto, a zcela záměrně, žádáme o třicet dní, které nám zajistí řízeným způsobem ošetřit dobu až do vánočních svátků, a následovat bude klidná doba, která nebude spojena s očekávaným zvýšením rizikových faktorů a předpokládaným zhoršením situace.
Závěrem mi tedy dovolte říct, že jako hlavní důvod, proč je nutné prodloužit nouzový stav, vidím nezbytnost udržet sníženou mobilitu obyvatel a sníženou možnost sociálních kontaktů. Ano, epidemická situace je zlepšená, avšak stále je nestabilní a vyžaduje celorepubliková opatření a celostátní řízení. V tuto chvíli na regionální řízení přejít bezpečně dle mého soudu nelze. Pouze prodloužení nouzového stavu tak umožní celostátně limitovat pohyb obyvatel a regulovat mobilitu a od ní odvozené kontakty mezi lidmi a to musí být zásadním cílem nás všech. V nemocnicích, a na to prosím nezapomínejme, je stále velké množství pacientů, které musí postupně klesat, protože potřebujeme systematicky řídit přechod k obnovení elektivní péče. Je zde řada našich spoluobčanů, kteří mají jiná onemocnění než covid, a v co nejkratší době musíme zajistit, aby i o tyto pacienty mohlo být postaráno komplexně. Stav připravenosti jednotlivých krajských hygienických stanic opravdu není stejný a v řadě regionů by přechodem na regionální vydávání opatření mohly vzniknout potíže.
Než vám poděkuji za pozornost, potom ještě odpovím aspoň v krátkosti na dotazy pana předsedy Bartoše. V současné době, ke včerejšku, bylo trasováno 5 500 lidí denně a 8 660 rizikových kontaktů, úspěšnost trasování je 97 %. Oproti počtu osob, které byly zapojeny do trasování v září, se jejich počet zvýšil na dvojnásobek.
A pokud se týká druhého dotazu o rovnoprávnosti mezi malými a velkými podnikateli, potom si myslím, že systém, jak je nastaven teď, měří stejně všem. Není rozdíl v tabulce opatření mezi maloobchodem a velkými řetězci. Je ale pravda to, co řekl pan předseda, že není zatím ve velkých řetězcích omezený sortiment, a to pochopitelně vyvolává oprávněnou nespokojenost. Není ale v moci Ministerstva zdravotnictví nařídit, aby tomu bylo jinak. Pokud se dostaneme, a já tomu pevně věřím, do situace rizika č. 3, potom s omezeními, která jsou žádoucí, budou otevřeny všechny obchody a všechny provozovny bez rozdílu a je to jeden z vkladů, který si myslím, že přinášíme, protože se snažíme, abychom nejenom vertikálně, ale i horizontálně provázali celý systém opatření tak, aby se nemohl nikdo cítit znevýhodněn.
Děkuji vám za pozornost.
