než přistoupíme k hlasování, rád bych využil této příležitosti a upozornil ještě na dopady některých pozměňovacích návrhů předložených ve druhém čtení. Už zde nebudu opakovat vše, co by k hornímu zákonu mělo zaznít ve smyslu té hlavní podstaty. Vše jsme tady prodiskutovávali detailně v rámci čtení číslo jedna a čtení číslo dvě.
Rád bych upozornil na pozměňovací návrh tzv. F2, F3, ke kterému garanční výbor nezaujal žádné stanovisko. Uvedený pozměňovací návrh zavádí tzv. přednostní právo koupě kraje na pozemky po ukončení vlastní sanace a rekultivace, které jsou v zásadách územního kraje vymezeny jako plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby nebo pro veřejně prospěšná opatření. Jelikož k němu nebyla zpracovávána žádná dopadová studie, konzultoval jsem to se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož kompetence to spadá. Výsledek je značně znepokojující. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu by se s poměrně velkou pravděpodobností znemožnilo státu realizovat majetkoprávní přípravu pro významné infrastrukturální záměry republikového i mezinárodního významu, např. dálnice, vysokorychlostní železnice, různé produktovody atd. Jedná se o to, že pokud vlastník nabídne kraji využít předkupní právo a kraj jej odmítne, pak bude případně jiná složka veřejné správy, třeba ŘSD nebo Ministerstvo dopravy, Správa železnic zdůvodňovat nutnost pozemky vyvlastnit v rámci toho vyvlastňovacího řízení jen s velkými obtížemi. Takže z našeho pohledu tento návrh odporuje snahám o zjednodušení povolovacího řízení.
Dále byl na garančním výboru odsouhlasen pozměňovací návrh A1, kterým se upravuje mechanismus změn sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Pozměňovací návrh zavádí automaticky povinnost vlády měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů - a teď to je důležité říct - každé dva roky prostřednictvím pevně stanoveného mechanismu. Tento návrh podle našeho názoru je nevýhodný jak pro stát, tak ale i pro podnikatele v té báňské oblasti. Zvýšením sazby se totiž vyžaduje nárůst ceny nerostu, a to o více než 10 % po dobu dvou let za sebou. Jinými slovy, pokud referenční cena bude stabilně růst, ale ne tedy víc než o těch zmíněných 10 %, pak sazba úhrady z vydobytého nerostu zůstane úplně stejná, ačkoliv percentuální podíl státem stanovené úhrady z ceny nerostu tím pádem bude klesat.
Takže pokud cena poroste o více než 10 %, pak se sazba bude moci zvýšit, ale až po dvou letech, ale percentuální podíl státem stanovené úhrady z ceny nerostu bude klesat. Pokud cena poroste o více než 10 %, ale jen jeden rok, pak sazba zůstává, percentuální podíl státem stanovené úhrady z ceny nerostu bude opět klesat. Takže naopak při výrazném poklesu ceny, a to je důležité říct, nebude moct stát snižovat případně sazbu úhrady, což by zase bylo nevýhodné pro ty podnikatele.
Takže z našeho úhlu pohledu doporučuji toto velmi důkladně zvážit, zda takovýto mechanismus vůbec dávat do hry, resp. ve hře už je, ale jestli ho schválit. Domnívám se osobně, nebo projednali jsme to i v hospodářském výboru, který k tomu má stejný názor, že nejvhodnější je mechanismus předložený ve vládním návrhu, který umožňuje vládě poměrně pružně reagovat na změny ceny a díky údajům získaným z báňské technické evidence vládě umožní nastavit sazbu úhrad tak, aby byl maximalizován příjem veřejných rozpočtů, ale zároveň nedojde k ohrožení rentability těžby vyhrazených nerostů. Jinými slovy tento pozměňovací návrh doporučuji neakceptovat v té podobě, tak jak byl předložen, a já ho nedoporučuji.
Děkuji a jsem připraven na případnou diskusi.
