děkuji Vám za informaci o postojích několika členů Studentské komory Akademického senátu MU k mé plánované zítřejší přednášce na Ekonomicko-správní fakultě Vaší univerzity, které deklarovali ve svém včerejším dopise panu děkanovi Malému. Ještě více si ale vážím reakce obsažené ve Vašem dnešním dopise těmto pánům.
Jakkoli jsem přesvědčen, že jsou nátlakové akce na akademické, univerzitní půdě nepřijatelné z principu a jakkoli by se jim nemělo ustupovat, protože univerzity jsou ze své samotné definice svobodným diskuzním prostorem (nebo aspoň tak tomu v historii bývalo), zdá se mi, že by v dnešní vyhrocené situaci tzv. Týdne neklidu a – jak je vidět z dopisu Vašich studentských předáků – jeho extrémního průběhu na Vaší univerzitě bylo naprosto zbytečné a pro nikoho užitečné a obohacující, abych zítra u Vás vystoupil se svou přednáškou. Nemám v úmyslu utkávat se s lidmi, kteří o akademickou diskusi nestojí a kterým jde výlučně o nátlakovou politiku. Proto se omlouvám, že zítra do Brna nepřijedu. Nemám v úmyslu poskytovat záminku pro laciné politické útoky.
Reakce pisatelů onoho dopisu (nevím, jak reprezentativní tato skupina studentů je) mne překvapila, ale ještě více mne zděsil způsob jejich argumentace, který nenaznačuje, že se za studia na Vaší škole něčemu naučili. Hluboká a zásadní reforma našeho vysokého školství je naprostou nezbytností, každý rozumný člověk to ví a měli by to vědět i Vaši studenti. Jejich předáci – celým Týdnem neklidu – bojují za své parciální zájmy a nikoli za naše vysoké školství. Ale to by bylo na jinou debatu, které se s Vámi, s Vašimi profesory i studenty někdy v budoucnu rád zúčastním.
Proto se ještě jednou omlouvám za zítřejší nepřítomnost a děkuji Vám za Váš postoj.
Se srdečným pozdravem
Václav Klaus