Řazení do příslušných úrovní probíhá na základě několika epidemiologických ukazatelů, jako je podíl hospitalizovaných pacientů nezachycených v komunitě za posledních 14 dní, 14denní incidence na 100 tisíc obyvatel, zjednodušený výpočet reprodukčního čísla, a také 14denní incidence na 100 tisíc obyvatel zaměřená na seniorní skupiny.
Pro výpočet indexu rizika jsou zásadní otázky: Kolik lidí se v poslední době nakazilo?, Kolik seniorů se v poslední době nakazilo?, Narůstá počet nakažených? a Dokážeme nakažené účinně a rychle zachytit?
„Pokud budeme všichni dodržovat zavedená protiepidemická opatření, měla by se pozitivně projevit nejpozději začátkem příštího týdne. Vliv na nárůst nově diagnostikovaných má také dobrovolné antigenní testování, které zachytí rovněž asymptomatické pacienty. Je pozitivní zprávou, že o toto testování je mezi veřejností velký zájem ,“ říká ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Nárůst počtů případů souvisí s navyšováním počtu provedených testů. Aktuálně je prováděno ve všedních dnech zhruba 60 až 70 tisíc testů denně, a to v součtu PCR i antigenního testování.
„Můžeme nadále konstatovat, že se daří trasovat epidemicky významné kontakty. Hygienici do 24 hodin vytrasují zhruba 70 % kontaktů. Význam zavedených opatření potvrzuje také fakt, že lidé hlásí průměrně 0,93 rizikového kontaktu. To značí, že se daří snížit mobilitu lidí,“ popisuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
Skóre je hodnoceno pro celou republiku. ČR je v systému PES řazena do pěti stupňů pohotovosti, na které navazují příslušná protiepidemická opatření týkající se např. nošení roušek, shromažďování, obchodů, kultury nebo školství, ale i jejich rozvolňování.
Protiepidemický systém 2.0 (PES 2.0) vyvinulo Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s experty z českých i zahraničních univerzit. Skóre je kalkulováno a implementováno do online systému ÚZIS a zveřejněno na webových stránkách.
„Vysoké nárůsty pozitivně diagnostikovaných pacientů jsou způsobené především komunitním šířením viru. Tento faktor se projevuje mj. na hodnotě reprodukčního čísla R, které je dlouhodobě vyšší než 1. Nyní se po vánočním období systém poněkud stabilizoval a číslo R se pohybuje v intervalu od 1,1 do 1,2. Je nutné zároveň konstatovat, že šíření epidemie se odráží také v počtu nakažených seniorů a zranitelných skupin pacientů, což znamená rizikový nárůst hospitalizací,” uvádí ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Systém lůžkové péče a kapacita nemocnic pro pacienty s covid-19 jsou v řadě krajů na hranici kapacity, důvodem je nedostatek personálu, zejména zdravotních sester, v menší míře i lékařů. Nákaza personálu a onemocnění COVID-19 jsou hlavní příčinou nedostatku zdravotnického personálu, v mnoha případech je využívána tzv. pracovní karanténa, bez které by personální situace byla horší. V péči o pacienty v nemocnicích vypomáhají vojáci, v některých krajích byla vyhlášena pracovní povinnost pro studenty zdravotnických škol. Vypomáhají i studenti lékařských fakult na bázi dobrovolnosti. Dispečink lůžkové péče pomáhá při umísťování pacientů v situacích, kdy v daném kraji není nalezeno adekvátní lůžko s ohledem na klinický stav pacienta,” zmiňuje náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
Aktuální opatření, počty pozitivně diagnostikovaných pacientů a další informace související s epidemií covid-19 je možné sledovat na stránkách Ministerstva zdravotnictví ZDE, nebo na vládním portálu ZDE.
