Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi přednést, vyjádřit a shrnout důvody, které vedou Ministerstvo zdravotnictví k vyslovení zásadního nesouhlasu s předloženými pozměňovacími návrhy pánů poslanců Birkeho a Běhounka k právě projednávanému sněmovního tisku 502. Navrhovaná změna z pera pana poslance Birkeho, který se bude hlasovat jako návrh GSD6510 je v zásadním rozporu s kompetenčním zákonem, neboť Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství a potravinářský průmysl a zaměření kontrolní činnosti SFPI a KHS se zásadně liší. KHS se zabývá převážně posuzováním rizik přímo při výrobě pokrmů s ohledem na možný vznik a šíření alimentárních nákaz, včetně vydání příslušných opatření. SZPI sleduje zejména stav provozoven ve vztahu k požadavkům potravinového práva.
V současnosti téměř neexistují provozovny s jasně definovaným okruhem strávníků. A to je potřeba říct, neboť restaurace vyvařují pro zařízení sociálních služeb, vyvařují do škol a chodí se tam stravovat veřejnost a nelze z žádného typu provozovny předem vyloučit stravování takzvaných rizikových osob, jako jsou děti, spotřebitelé oslabení z důvodu zdravotního stavu, věku, a podobně.
V provozovnách stravovacích služeb jde především o lidský faktor při zpracování surovin, které již předtím prošly kontrolou dozorových orgánů Ministerstva zemědělství a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví, tedy krajských hygienických stanic, je zcela na místě. Dlouholetá praxe potvrdila, že alimentární epidemie - a epidemie je slovo, které v poslední době je velmi často skloňováno - jsou spojeny s poskytováním stravovacích služeb a nikoliv se samotnou výrobou potravin. Právě tato skutečnost byla příčinou historického rozdělení dozoru nad potravinami mezi Ministerstvem zdravotnictví a zemědělství.
Dozor nad společným stravováním je provázán s ostatní činností hygienických stanic, zejména s činností protiepidemických odborů, ale i hygieny obecně, komunální hygieny, hygieny práce, a jeví se dlouhodobě jako efektivní a účelný. Navíc je to uspořádání - a to chci zdůraznit - které mnohé evropské státy oceňují a považují za ideální.
Vysoká závislost finálního produktu v provozovnách stravovacích služeb právě na faktorech, jako je zdravotní stav personálu a jeho hygienické chování, variabilita provozu, variabilita odbytu v provozovnách stravovacích služeb, představují jiná rizika pro spotřebitele, než standardizovaná průmyslová potravinářská výroba. Je nepochybné, že dozor nad výrobou pokrmů by měl být zajištěn institucí zabývající se ochranou zdraví. SZPI nenahlíží na provozovny jako celek a není schopna posoudit epidemiologická rizika v rámci celého provozu od příjmu potravin po zpracování, skladování a zejména výdej pokrmů.
Pozměňovací návrh přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů zejména před alimentárními nákazami, jako jsou stafylokoková enterotoxikóza, úplavice, žloutenka typu A, tedy onemocnění, jejichž zdrojem je právě člověk, nikoliv potravina. Efektivní prevence zajišťovaná dosud zdravotnickými orgány se pozměňovacím návrhem přenáší do pozdní represe spočívající v řešení nastalého poškození, jinými slovy hygienická služba by zasahovala až tehdy, až se něco stane. Díky tomu by došlo k rozmělnění kontroly a k odtržení zdravotnických orgánů od provozoven, což ztíží přijímání následných protiepidemických opatření.
Evropská legislativa ukládá členským státům povinnost zajistit dozor nad potravinami. Nevyžaduje, ani nepředpokládá však, že je bude zajišťovat jen jeden orgán. Sjednocení dozorů za každou cenu je tedy z našeho pohledu neodůvodněné a při rozhodování musí být přihlédnuto ke konkrétní situaci a povaze rizika. Předložený pozměňovací návrh, který postrádá rozbor a zhodnocení případných dopadů navrhovaného řešení na lidské zdraví, přitom zároveň nepřenastavuje žádnou úsporu státních prostředků.
V neposlední řadě představuje zatížení provozovatelů zbylých restaurací a obdobných provozoven dalším dozorovým orgánem, neboť orgánům ochrany veřejného zdraví v těchto zařízeních kompetence v několika jiných oblastech zůstávají. Uvádí se, že přijetím tohoto pozměňovacího návrhu zároveň dojde k dokončení přesunu dozoru nad uváděním pokrmu na trh provozovateli stravovacích služeb v takzvaném otevřeném typu stravování pod Ministerstvo zemědělství tak, aby tato problematika požadavků potravinového práva byla zastřešena v maximálně možné míře jedním rezortem.
K tomu mi jen krátce dovolte uvést, že za rok 2019 SZPI mělo k dispozici 391 zaměstnanců provádějících dozor. Tito zaměstnanci dozorují nejen provozovny stravovacích služeb, ale také maloobchodní provozovny, kterých je více, než provozoven stravovacích služeb, potravin, a podobně. Zatímco KHS má vyčleněn odbor, který se zabývá pouze provozovnami poskytujícími stravovací služby - a tento měl za rok 2019 k dispozici 300 zaměstnanců jen na tuto činnost. Zatímco zaměstnanci SZPI provedli v daném roce 14 146 kontrol, KHS provedla 22 358 kontrol. Oba dozorové orgány mají na starost přibližně stejný počet provozoven. Tedy pracovníci hygieny jsou schopni svojí kontrolní činností pokrýt více provozoven, než pracovníci SZPI. Pozměňovacím návrhem by navíc došlo k přesunu dalších asi 25 tisíc provozoven pod dozor SZPI, což by logicky vedlo ke zvýšení nákladů státního rozpočtu na dozor ze strany ZSPI, aby byli schopni tyto věci vykonávat.
Dále jenom krátce. O totéž, to znamená o prosbu, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abyste tyto pozměňovací návrhy nepodpořili, platí i k návrhu pana poslance Běhounka, který se bude hlasovat jako D1 až D5. U něj je třeba připomenout, že se jedná o opakovaně předložený pozměňovací návrh, který se zásadně neliší od pozměňovacího návrhu, který byl načten v březnu v rámci druhého čtení. Oproti původnímu pozměňovacímu návrhu byla drobně přeformulována definice nikotinového sáčku bez obsahu tabáku, dále byl pozměněn navrhovaný § 12k odst. 3, z něhož byla odstraněna povinnost na jednotkových balených nikotinových sáčků uvádět povinné informace formou letáku, a je doplněno ustanovení ohledně přechodného období pro doprodej výrobků, které byly uvedeny na trh před tím, než nabyl účinnosti tento zákon a nebudou v souladu s nově zaváděnými požadavky.
Předložený pozměňovací návrh tedy nikterak nebyl s Ministerstvem zdravotnictví konzultován. Pokud by tento typ výrobku obsahoval tabák, byť jenom velmi malé množství, jednalo by se potom dle principu jeho použití o tabák určený k orálnímu použití, jehož uvádění na trh je podle § 12 odst. 3 zákona o potravinách a tabákových výrobcích zakázáno. Toto vyplývá z článku 17 Evropské směrnice 20 14 40 EU, týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků. Podle původního ustanovení této směrnice by zákaz prodeje tabáku pro orální užití měl být zachován, tak aby se zabránilo uvedení návykového výrobku s nepříznivými dopady na zdraví do Unie. Tabák pro ústní použití i nové nikotinové výrobky mají kromě stejného principu užití společné i to, že obsahují vysoce návykovou látku, tedy nikotin a na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nikotinové sáčky zákaz stanovený směrnicí a tedy i transpoziční úpravou v zákoně 110/1997 Sb. obchází. Z tohoto důvodu by mělo být přezkoumáno, zda již nelze analogicky na tento typ výrobku aplikovat s ohledem na možné dopady na oblast veřejného zdraví rovněž zákaz jejich uvádění na trh podle § 12 odst. 3 zákona 110/1997 Sb. S variantou možného zákazu uvádění tohoto výrobku na trh, obdobně jako je tomu u tzv. snus, se však pozměňovací návrh nijak nevypořádává, neobsahuje ani žádné hodnocení dopadu navržené varianty včetně dopadu na spotřebitele a státní správu. Obecně je tedy zdůvodnění navrhovaných opatření nedostatečné.
Dovoluji si dále upozornit, že zavedení nového pojmu a specifické regulace tohoto typu výrobku do právní úpravy si vyžádá také potřebu změny dalších právních předpisů, například zákona 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
Za největší nedostatek tohoto pozměňovacího návrhu pak považujeme, že neobsahuje určení kontrolních orgánů, které budou provádět kontrolu dodržování navrhovaných povinností, ani formulaci přestupků v souvislosti se sankcemi za nedodržení těchto povinností. Navržené povinnosti tedy nebudou ve výsledku vymahatelné a budou mít pouze deklaratorní charakter a žádný dozorový orgán nebude výslovně zmocněn ke kontrole a ukládání sankcí za jejich porušení.
Samostatným problémem je také absence technické notifikace podle znění Směrnice 20 15 15 35 EU, která by měla být vzhledem k charakteru navrhovaného opatření provedena. Pokud se tak nestane, nebude tato úprava vymahatelná.
I u tohoto pozměňovacího návrhu bych si vás dovolil, milé dámy a pánové, požádat, abyste jej nepodpořili.
V případě obou pozměňovacích návrhů bych považoval za vhodnější, abychom se znovu vrátili k debatě na odborné bázi s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství, než aby došlo k ukvapenému přijetí těchto návrhů s těmi nežádoucími účinky zejména na lidské zdraví, o kterých jsem hovořil a které jsem nastínil. Děkuji.
