Rád bych upozornil na ještě jeden aspekt. Co ukázal deník pana poslance Faltýnka. Pouhá čísla, čísla, jak s oblibou říká jeho šéf. A čísla hovoří jasně. A je trochu jedno, co se nyní vysvětluje, co tím bylo myšleno nebo nemyšleno. Mám na mysli ta čísla z deníku, která zveřejnily Seznam Zprávy, a sice z každé exekuce 8 tisíc exekutorovi, 12 tisíc advokátovi, navázanému podle pana Faltýnka na politickou stranu. A byl tam také seznam politických stran, navázaných podle pana Faltýnka na konkrétní advokáty. ANO, ČSSD, ODS.
Můžeme třeba uvažovat nad tím, že chtěl pan Faltýnek strany poškodit. Ale proč by proboha psal o svém hnutí, o ANO, kdyby to minimálně u ANO nebyla pravda?
Tak měly fungovat exekuce za jízdné v pražském dopravním podniku před změnou na pražském magistrátě. 50 tisíc exekucí ročně. Za pět let to advokátům napojeným podle poznámek pan Faltýnka na politické strany mělo přinést 300 milionů korun. A odkud? Z kapes těch nejchudších. Kdo jiný, než člověk v nouzi, nechá totiž dojít pokutu za jízdu na černo až do exekuce? Jde o neuvěřitelný cynismus financovat, jak píše pan Faltýnek, politické strany z peněz těch nejchudších a přes exekuce.
Jsem zvědavý, jestli dnes poslanci hnutí ANO udělají kroky k tomu, aby se tento obchod s lidskou chudobou omezil. Je to do nebe volající nemravnost, když si tu poslední tisícovku, která člověka třeba drží nad hladinou, chce přivlastnit tímto způsobem advokát navázaný podle pana Faltýnka na politickou stranu, nebo někdo, kdo určitě nouzí netrpí.
V Praze a jejím dopravním podniku jsme s těmito praktikami skoncovali. Je to důležité, protože v pražském dopravním podniku je obří potenciál na vznik exekuce, jen u nepozorných lidí možná největší v naší zemi. Dokonce bude na stole už toto pondělí v radě města zohlednění stavu hmotné nouze v jízdném právě proto, aby těch exekucí vznikalo skutečně co nejméně. Je ale opravdu nutné v těchto cynických praktikách pokračovat na celostátní úrovni?
Za odporem proti principu teritoriality tuším obchodní vztahy na stávající velké hráče exekutorského byznysu. Proč na jedné straně se zde ze státního dluhu rozdávají drobné částky - tisícovka tudy, pětistovka živnostníkovi - a zároveň systém exekucí obírá ty nejpotřebnější z nich o poslední peníze a dává je - jak pan Faltýnek píše - vlivným této země?
Chudým brát a bohatým dávat. To je bohužel politika, která se skrývá za současnými exekucemi. Zkusme chvíle nehledět na čísla - hlavně na čísla na kontech - a podívejme se do tváří lidí v tramvaji a metru. Ti se totiž skrývají za těmi čísly. Jsou to konkrétní lidé a tito konkrétní lidé jsou v těch exekucích a jejich bída je tou odvrácenou stranou zisků a podílů z exekuční mašinérie.
Stejně tak ze zisků lidí v exekučním byznyse nebudou placeny všechny společenské náklady, které tento byznys přináší. Sociální náklady, zdravotní, bezpečnostní a jiné. Jestliže zásadním způsobem neomezíme rozkvět exekučního byznysu alespoň stanovením teritoriality, zaplatíme to stejně my všichni časem z našich daní. Tedy ti, co v České republice daně platí. A to není případ těch, které v poznámkách pana Faltýnka jsou označené, kde je jeden vlastník já.
Dámy a pánové, schválení teritoriality omezí či zamezí možnosti psaní do deníčků jmen exekutorů, advokátů a k nim politických zkratek a dá naději na zlepšení důvěry lidí v náš stát a v naši zemi. Poznámky pana Faltýnka by dnes mohly mít jeden pozitivní vliv. Že by Poslanecká sněmovna teritorialitu schválila a dala by tím najevo, že takové poznámky do budoucna zcela přestanou dávat smysl. Pojďme to udělat.
