Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, hezké dopoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jedná se o návrh takzvané izolačky, který velmi dobře znáte. Projednáváme ho již potřetí v této ctěné parlamentní komoře. Ráda bych zodpověděla otázku, proč chceme prodloužit izolačku, když epidemie slábne. Ta odpověď je, právě proto. Pokud bude epidemie slábnout, náklady na izolačku budou minimální. V případě rizika nárůstu bude izolačka funkční prevencí šíření nemoci covid-19. Dovolte, abych vám řekla několik základních argumentů, které nejsou argumenty MPSV, ale odborné skupiny MeSES, právě k izolačce.
Izolačka je relativně levným nástrojem kontroly pandemie při stále nízké úspěšnosti trasování. Důležitost dodržování izolace poroste právě v době, kdy budeme přecházet nebo kdy přecházíme od plošných opatření proti epidemii k těm cíleným. Izolačka je příkladem efektivní implementace opatření. Zaměstnanci nemusí podávat žádost o podporu, pouze informují zaměstnavatele o nahlášené karanténě, izolaci. To se koneckonců děje také prostřednictvím elektronické neschopenky. Zaměstnavatel neprochází administrativně složitým procesem, příspěvek si jednoduše odečte z odvodů. Z nízkého počtu nahlašovaných kontaktů nelze usuzovat, že by izolačka nepomohla. Naopak nízký počet nahlašovaných kontaktů je dán jinými dlouhodobými důvody.
Teď k nějaké statistice. V březnu tohoto roku bylo v covid karanténě celkově 184 000 lidí. Bez izolačky by se dle údajů za leden a únor dalo čekat zhruba 167 000. To znamená, že účinnost izolačky za měsíc březen, vyhodnocení za měsíc duben ještě neznáme, je minimálně 10 procent. Jak jsme na toto číslo přišli? Když srovnáme počty nakažených a počty izolací, karantén, v měsíci lednu a únoru to dává náhradový poměr 56 %. Když se podíváme na březen, kdy izolačka už fungovala, podíváme se na počty nakažených a podíváme se na počty izolovaných, je to náhradový poměr 62 %. Podle předběžných údajů, které jsou z 3. týdne v dubnu, dokonce za měsíc duben izolačka, tam ten náhradový poměr stoupl a zvýšil se na 63 %.
Co se týká nákladů na izolačku, my máme ty statistiky k 23. dubnu, kdy bylo zatím podáno zhruba 90 % přehledů od zaměstnavatelů za březen. Ten stav je následující. Náklady byly za březen 644 milionů korun. Průměrný příspěvek na zaměstnavatele u izolačky byl 3 306 korun. To znamená, že je to skutečně, když se podíváme na to, že se hovoří o tom, že jeden den lockdownu v pandemii nás stojí něco mezi 2 až 4 miliardami, tak je to skutečně poměrně levný nástroj, který každým dnem exponenciálně snižuje roznos nákazy.
Očekávané náklady na prodloužení izolačky na příští dva měsíce, to znamená na květen a červen, odhadujeme na celkově 300 milionů korun. To znamená 200 milionů korun v květnu a 100 milionů korun v červnu. Je to logické, čím více bude pandemie klesat, nákazy budou klesat, tím méně bude izolačka využívána, tím pádem bude levnější. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím vás tímto o podporu tohoto návrhu zákona. Velmi děkuji.
