Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Asi bychom tady nestáli, kdybychom nebyli dostali před léty tu odvahu, a to byly zejména členové v té době malého klubu Starostů a nezávislých a potom taky KDU-ČSL a nevím, jestli tam byl někdo nezávislý, že jsme proti tomu nespravedlivému volebnímu zákonu podali ústavní stížnost. Já si vzpomínám jako dneska, jak se nám tady mnozí kolegové smáli, že nemůžeme uspět. Nakonec jsme uspěli. Zaplať pánbůh za to, jinak bychom tady asi nestáli. A zase by se přepočítávaly hlasy na jednotlivé poslance metodou, kdy někomu bude stačit 20 tisíc a někomu 40 tisíc hlasů. Jsme tady tři, s kolegy tady nahoře, z Karlovarského kraje. Asi nalézt spravedlnost v tom přerozdělování těch hlasů bude velmi těžké a je to těžké. Já musím ale říct minimálně za nás tři a za Karlovarský kraj, že máme momentálně 5 poslanců. Budeme mít určitě 2 poslance, možná budeme mít 2-3 poslance. A dokonce mě někdo přesvědčoval, že bychom mohli mít možná i čtvrtého, kdyby se zařadilo i pátého. To znamená, my asi budeme muset tady s kolegy Balatkou a Plevným vyrazit do ulic a nahnat všechny lidi do volebních místností, protože tím by se nám potom zvýšila ta možnost mít těch poslanců třeba i 5. Kolega Benda kýve hlavou, takže asi to tak je. Jenom chci upozornit na to, že ten zákon nám stejně tu spravedlnost nepřinese v té relativně nízké účasti. A ještě v Karlovarském kraji, kde přece jenom ta socioekonomická gramotnost našich občanů není tak vysoká, to znamená, k těm volbám zas tak často taky nechodí, protože jim to je skoro jedno, co se v tomhle státě děje.
Trochu obdobně, ale lépe, je na tom kraj Liberecký. A tím skončím s tím, co jsme tehdy napadli u Ústavního soudu. My jsme se tady sešli 9. 7. ve Frýdlantu, už to tady někdo zmiňoval, tu schůzku, kde se sešlo vedení Senátu, předseda ústavně právního výboru, předseda stálé komise pro Ústavu a parlamentní proceduru a předsedové klubů. Tam jsme si jasně řekli, které věci budeme preferovat. To znamená 14 krajů, všechno možné, to, jak to dneska zhruba tak je. A jednu věc tam všichni vyslovili – korespondenční volbu. Pojďme to přijmout tak, jak jsme si to tehdy naplánovali, a k tomu tu korespondenční volbu. Mě trochu mrzí, že jsou tady kolegyně a kolegové, kteří jsou spolu asi někde jinde. Mě to docela mrzí, že tady nejsou, nebo mnozí tady nejsou, abych se opravil, protože mi tak trochu připadá, jako kdyby to nechtěli slyšet, ty argumenty, které tady máme, kterými plédujeme pro korespondenční volbu. Ale možná, že jim křivdím. Možná, že se dívají na obrazovkách tady v rámci Senátu.
Druhá věc, tady chci poděkovat panu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, který byl aktivní a svolal tady do jednacího sálu vlastně odbornou debatu k nálezu ústavního soudu. Bylo tady celé vedení Poslanecké sněmovny, senátu, byli tady všichni předsedové partají a těch klubů. Já, pokud si pamatuji, bohužel z toho není žádný záznam, protože to byla akce neveřejná, ani se nikam nepřenášela, ale pokud si pamatuji, tak všichni mluvili o korespondenční volbě, vyjma zástupce SPD.
Já jsem byl nadšený, že aspoň konečně po 20 nebo více jak 20 letech se něco někam hne.
A že to je věc, která je vlastně nekonfliktní. To, že k nám doputovala novelizace volebního zákona a že my ze Senátu jsme byli pomalejší a nepředkládali jsme ji a neposlali jsme ji do Poslanecké sněmovny, to dovedu i pochopit, protože se jedná přece jen o poslance a o Poslaneckou sněmovnu momentálně u těchto voleb. Co ale nepochopím, je skutečně, proč, když tady v tomto sále bylo skoro jednotné souznění s korespondenční volbou, tak proč to také všichni nakonec do toho zákona v Poslanecké sněmovně nevsadili. Oni to vsadili, mám dojem, že to byl Marek Výborný, ale proč to neodsouhlasili.
To je to farizejství, o kterém tady mluvil kolega Hilšer. Všichni budeme dělat, jak to chceme, ale víc jak přes polovinu pro to nic neudělá. A mě by zajímalo, jaké postoje senátoři a poslanci, kteří jezdí na zahraniční cesty, kde navštěvují mj. i krajanské spolky, třeba na velvyslanectví, a celé desítky let jim říkají: „Jo, jak to přijde, my pro to uděláme úplně maximum.“ My jsme dneska slyšeli plejádu těch různých návrhů, Tomáš Czernin to dneska zopakoval pro nás pro všechny, a nic se nikdy nestane.
A ono se nestane, prosím vás, dalších deset let zase vůbec nic. To je ten vzkaz, který my pošleme do zahraničí. Já jsem minulý týden zkusil dát dohromady aspoň nějaké reakce těch, kterých se to týká. To jsou ti, kteří jsou v zahraničí, a to dobrovolně, ale i ti, kteří tam museli odejít nedobrovolně a kterým upíráme jejich svaté právo, aby mohli volit bez jakýchkoli vyšších nákladů, dlouhého cestování apod.
Ta zásadní otázka, s kterou jsem oslovil, mám tady 397 odpovědí na to, co jsem dostal, musím říct, že to jsou ti, kteří se trvale zdržují v zahraničí. Čili ne ti, kteří tam jsou na pracovních cestách, studují tam apod., ale ti, kteří se hlásí k těm krajanským spolkům. Otázka zněla – souhlasíte se zavedením korespondenční volby pro krajany žijící v zahraničí? Těch 397 odpovědí bylo – ano, 98,2 %. To jsou ti, pokud korespondenční volbu neschválíme, kterým odebereme to právo volit v těchto volbách. Ne malá nepodstatná část.
Druhá otázka, kterou jsem se na těch 397 lidí obrátil, kteří odpověděli – odkdy by měla být stanovena účinnost navrhované úpravy volebního zákona, jehož součástí by byla možnost korespondenční volby? Takže již pro letošní podzimní volby do Poslanecké sněmovny, tzn. aby to začalo platit od 1. 7. 2021, mně napsalo 62,2 % pozitivní odpověď. Pro příští volby jich bylo 12,3 a pro které bylo nejdůležitější, aby existoval volební zákon, a pokud by neexistoval, tak je to otázka irelevantní, bylo 22,4 %.
Dvě třetiny těch, kteří jsou venku, už to chtějí teď. Já vím, že statisticky číslo 397 je málo, ale vy všichni se orientujete, nebo politické strany, podle statistických průzkumů, kde je 1200 lidí, 1000 lidí apod. A tady máme 400, což je docela reprezentativní vzorek.
Poslední třetí otázka byla – měl by podle vás být tento návrh součástí právě připravované a projednávané novelizace volebního zákona, i když by to mohlo případně ohrozit nepřijetí zákona o volbách? Tak, aby to bylo součástí, k tomu se přihlásilo 42,6 %, ne, pardon, omlouvám se. Návrh by neměl být součástí zákona, pokud bude ohroženo jeho schválení. Aby to bylo korektní, abych to řekl přesně. Což by mohlo vést i k ohrožení termínu podzimních voleb. Tak to si myslí 31,5 %.
Návrh musí být součástí zákona, i když to ohrozí jeho přijetí a následně to může vést k ohrožení termínu podzimních voleb. 42,6 %. A 25,9 % nemá na tuto otázku odpověď. Ale já mám odpověď pro své svědomí a vědomí, že jsem pro to udělal maximum a korespondenční volbu tady budu prosazovat. Mrzelo by mě, když kolegové a kolegyně, kteří jsou ve stálé komisi pro krajany, pro to hlasovat nebudou. Já bych fakt chtěl vědět, co jim jednou budou říkat na těch výjezdech, které máme, a budou zdůvodňovat, jak to politicky nešlo. To si můžeme všechno dneska ušetřit, když pro to zvedneme ruku.
Víc nemusíme udělat. Jinak byste asi všichni dostali ten e-mail od iniciativy zahraničních Čechů „Chceme volit distančně“. Tady je to úplně jasně napsané. Tady se k tomu hlásí bez jakéhokoliv ale. Teď, a kdy jindy? To, co nám bylo předloženo jako usnesení k návrhu korespondenčního hlasování z naší komise, lituje nevůle. To snad nemyslí ta komise vážně, že pro to bych zvedl ruku. Já budu litovat pro nevůli? Co to je, litovat pro nevůli poslanců? To je další farizejství, které tady teď máme. My se za to schováme.
Já se omlouvám dámám a pánům, ale za takového debila mě snad nemůžete považovat, abych pro tohle hlasoval. Podporuje brzkou změnu volebního zákonodárství – no vždyť to tady máme na stole, už o tom mluvil Marek Hilšer. Proč možná až za deset let? Proč ne teď hned? Jak si to zdůvodňujete v hlavách vy ostatní, kteří nechcete tu korespondenční volbu na tomto plénu schválit? A budou se nás ptát určitě i novináři. A mnohé určitě zajímá „píárko“ vašich stran. Bude velmi těžké vysvětlovat nejenom krajanům, ale médiím, proč to vlastně nechcete. A budete zdůvodňovat ty věci.
Rozpuštění sněmovny, ten planý pokus, také jsme byli varováni. Rozpustíme sněmovnu, ale až bude schválený volební zákon. Proboha, vždyť se můžou rozpustit teď hned v tento okamžik. A co se stane? Vůbec nic. Poslanecká sněmovna bude rozpuštěná a my musíme odsouhlasit to znění Poslanecké sněmovny. Tak proč to neudělali? Měli by volební zákon, měli bychom možná nějaké předčasné volby. Možná zase bychom měli premiéra pana Rusnoka, který tady včera měl dlouhou sebeprezentaci. Viděli bychom, jak to dopadne. Ono snad už hůř ani nemůže být.
Pokud by to nebyl únor 48. A ukládá stálé komisi Senátu pro krajany žijící v zahraničí připravit do září 2021 návrh změny zákona, toho, který projednáváme. Co chceme připravovat? Tady už toho je tolik připraveného, jedno vám leží na stole a to druhé samozřejmě v Poslanecké sněmovně, všichni ti, kteří se o to pokoušeli.
Asi těch věcí by bylo o hodně víc, ale musím dát prostor i dalším. A omlouvám se za využití přednostního práva, protože počítám s tím, že ta rozprava bude delší a já budu zastupovat teď za kolegu, kterého mám jistit. Tak to byl ten důvod, jinak bych vystoupil jako všichni ostatní. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
