Připomněli jsme si společně skutečnost, že Pohraniční stráž byla pověřena úkolem chránit státní hranice, majetek a práva občanů naší republiky. Byla pověřena postavit se proti všem, kteří se pokoušeli o narušení pokojného života našeho lidu.
Zrušení hraničních kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru posílilo okamžitě důležitost účinné ochrany a ostrahy vnějších hranic schengenského prostoru Evropskou pohraniční stráží. Parlament přijal 17.4.2019 nařízení, díky kterému se má počet příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže navýšit o deset tisíc do roku 2027. V kontextu migrační krize a po teroristických útocích spáchaných v několika zemích EU se jasně ukázalo, že je nutné ochranu vnější hranice EU posílit i dnes.
Já jsem život na hranici poznal prostřednictvím svého otce a později sám, opravdu zblízka. Náročný, nebezpečný, opravdový. Vím, že tato historie existuje. V osudech jednotlivců, v jejich vyprávění, v literatuře. A nic na tom nezmění ani nepřátelská neobjektivní kritika, nebo rádoby zajímavé a vtipné komentáře těch, kteří nic z toho nezažili a nevědí.
Historie prostě není tak jednoduchá. Ale má se o ní mluvit, má se připomínat. Ovšem nikoli stylem, že když si někdo myslí drobátko něco jiného nebo z jiného úhlu pohledu, tak má držet hubu.
Proč se nikdo neptá, co předcházelo vzniku Pohraniční stráže? Důvody byly velice vážné: bezpečnost a budoucnost naší vlasti. Ochrana státních hranic měla své příčiny v politicko-vojenské situaci tehdejšího světa. Reagovat bylo třeba i na tehdejší činnost západních rozvědek. Agenti - chodci pronikali násilně přes zelenou hranici a jejich krutost při střetech s pohraničními hlídkami byla příznačná. Pro zajímavost: nejvíce nadávali Němci, když se otevřely hranice, protože od té chvíle museli zamykat domy. Současná západočeská hranice je opět rušná. Neznámí lidé, o kterých nikdo nic neví, přecházejí oboustranně státní hranici v místech, kde není přechod, a to je i dnes přestupek. Pro naše občany tím vzniká obrovské nebezpečí.
O tom, že zrušení hranic byla chyba mluví mnozí, ale většina jen "šeptá". To se pořád bojíme říkat nahlas svůj názor?
Já se za své názory nestydím. Jsem přesvědčen o tom, že pouze národní státy mají mít právo určovat, kdo na jejich území může žít. Zásadní omezení masové migrace je nezbytné pro naši budoucnost i pro budoucnost zemí Afriky a Blízkého východu, které přicházejí o své lidské bohatství.
