Co se týká předloženého tisku a tedy předloženého stavebního zákona, jeho struktura je členěna do 13 částí. Co se týká té skloňované státní stavební správy, tak se tedy zřizuje státní stavební správa, kde nejvyšší stavební úřad bude sídlit v Ostravě, zřizuje se specializovaný a odvolací stavební úřad se sídlem v Praze a následně krajské stavební úřady se sídly v krajských městech a hlavním městě Praze. V čele budou stát ředitelé jmenovaní předsedou Nejvyššího stavebního úřadu.
Co je důležité? Územní pracoviště stanoví Nejvyšší stavební úřad vyhláškou, přihlédne k počtu obyvatel správního obvodu územního pracoviště a jejich dopravní dostupnosti. Podle dostupných informací územní pracoviště budou tedy zachována tam, kde počet obyvatel správního obvodu stavebního úřadu ke dni 31. prosince 2020 je vyšší než 10 tisíc obyvatel, počet pracovních míst, na nichž byla vykonávána správní činnost při rozhodování na úseku stavebního řádu ke dni 31. prosince 2019, je nejméně 4, počet úkonů je nutný více než 236 stanovených úkonů v roce 2019, také je důležitá doplňující podmínka, že v žádném správním obvodu územního pracoviště krajského stavebního úřadu nesmí činit vzdálenost z kterékoliv obce do obce, jež je sídlem územního pracoviště krajského úřadu, více než 35 kilometrů.
To je tedy k té dislokaci těch detašovaných pracovišť krajského stavebního úřadu.
Krajské stavební úřady budou vykonávat působnost stavebního úřadu ve věcech staveb, u kterých nevykonává působnost specializovaný a odvolací stavební úřad. Odvolací nebo respektive ten specializovaný a odvolací stavební úřad bude vykonávat působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, tedy zejména dálnic, drah, leteckých staveb, výroben elektřiny, staveb a zařízení přenosové soustavy. To je tedy k soustavě státního stavebního úřadu.
Nyní ke stavebnímu řádu.
Základním instrumentem je podle mě instrument žádost o povolení záměru. Žádost bude možné podat v listinné podobě nebo elektronicky, přes Portál stavebníka. Současně s žádostí bude muset být předložena projektová dokumentace, zatím není zřejmé, v jakém rozsahu ta dokumentace bude muset být, pokud by následně záměr nebyl povolen, jedná se tedy zřejmě o marně vynaložené náklady na pořízení projektové dokumentace.
Je zaváděn princip předběžné informace, který stavební úřad poskytne tomu, kdo o něj požádá v rámci své působnosti do 30 dnů.
Důležité. Vyjádření vlastníka dopravní a technické infrastruktury si zajišťuje stavebník sám, před podáním žádosti o povolení záměru, razítka vlastníků technické dopravní infrastruktury tak i nadále zůstávají a návrh stanoví lhůty 30 dnů, v odůvodněných případech 60 dnů, vyjádření, koordinované vyjádření, závazné stanovisko neintegrovaných dotčených orgánů státní správy, o těch neintegrovaných budu hovořit následně, jsou součástí toho tisku č. 106, si rovněž může zažádat stavebník sám, nicméně je může také zajistit krajský stavební úřad po podání žádosti. Zde platí fikce 30 dnů.
V odvolacím řízení je zaveden apelační princip, jak o něm hovořila paní ministryně, kdy dojde-li odvolací orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu se správními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí opraví a rozhodne, to znamená, zde se tedy brání tomu vracení na prvoinstanční orgán.
Co se týká územního plánování, tak zde já se domnívám, že jde o vrcholnou pravomoc měst, obcí, že ten návrh je dostává do značné defenzivy a oslabuje jejich pravomoci a kompetence.
Co se týká informačních systémů veřejné správy, tak zde se hovoří o portálu stavebníka, který umožní činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu. Dále bude zřízen Národní geoportál územního plánování. Co pokládám za přínosné, je evidence stavebních postupů, které budou sloužit jako podklad pro vydání rozhodnutí ukládání podání, rozhodnutí či jiných úkonů.
Abych vás neuspal a nezdržoval, protože si myslím, že ten zákon bude předmětem debaty, tak si nyní dovolím říci svůj postoj jako zpravodaje, který jsem přednesl i na VHZD. Já se domnívám, že zákon má tři pozitiva. Prvním pozitivem je apelační princip, kdy skutečně odstraňujeme ten pověstný ping pong mezi prvostupňovým a odvolacím orgánem. Jako pozitivum si dovolím uvést zřízení specializovaného stavebního úřadu, který by povoloval velké stavby. Dálnice, silnice, vysokorychlostní dráhy. A nesporným pozitivem návrhu je snaha o digitalizaci celé agendy.
Co však pokládám za negativní, a proto jsem i navrhl usnesení, které následně bylo ve výboru přijato, je fatální oddálení veřejné správy od lidí na venkově. Dojde ke zrušení obecních stavebních úřadů a tedy dalším skutečně oddálením státní správy především v málo zalidněných oblastech se složitou dopravní dostupností. Domnívám se, že dojde k omezení místní znalosti, neboť pracovník, který není přímo ze sídla a je vzdálen, tak z neznalosti poměrů a vztahů v území snadno může udělat chybu s fatálními následky.
Obávám se, že může nabobtnat vznik černých staveb, protože vzdálené stavební úřady nebudou mít šanci hlídat celé své správní území, které bude rozsáhlé, v tom rozsahu, jak to dnes dělají stavební úřady, které jsou při městech a při obcích.
Dojde k centralizaci státní správy, což pokládám rovněž za negativní. Myslím si, že princip subsidiarity by měl být zachován. Už jsem hovořil o omezení samospráv v rozhodování o svém území.
Jako zásadní negativum si ještě dovolím zmínit to, že zde v podstatě vytrháváme jeden segment veřejné správy ze systému veřejné správy, ze spojeného modelu veřejné správy. Toto se stalo už, tuším, že u agendy sociální někdy v roce 2011. A určitě to nepřineslo žádná pozitiva. Tzn. zde jde o vytržení jednoho ze segmentů veřejné správy ze spojeného modelu.
Na závěr mi dovolte sdělit, že negativní stanovisko k předloženému návrhu vyslovil Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv a Asociace krajů. Já tady nebudu hovořit o legislativním procesu. Já si myslím, že všichni jsme si legislativní proces nebo jeho sled mohli přečíst ve stanovisku legislativního odboru, v brilantním stanovisku, kde byl úplně perfektně popsán a já za to děkuji.
Na závěr mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením garančního VHZD, číslo usnesení je 69 a je z 12. schůze z 23. 6., ve kterém VHZD na návrh zpravodaje doporučuje plénu Senátu předložený návrh zákona zamítnout, a to 9 hlasy z 9 přítomných senátorů.
Prozatím děkuji za pozornost.
