je před námi velice zásadní změnový zákon, který mění stávající stavební zákon, který není dokonalý. Jeho změna je žádána. A jak už i zaznělo z úst paní ministryně i kolegů předřečníků, ta novela má řadu pozitiv. Je potřeba také spravedlivě i toto zmínit. A tato pozitiva spočívají, řeknu to velmi krátce, právě ve zřízení speciálního stavebního úřadu, který je zároveň odvolacím a tedy právě ten ping pong, který velmi prodlužoval stavební řízení, odpadá tím, že odvolací stavební úřad musí rozhodnout ve věci. Stejně tak ty těžké stavby, s kterými se mnohé stavební úřady praly, tzn. ty, se kterými se setkaly jedenkrát za svou existenci, ať je to letiště, elektrárna, produktovod apod., tak bude řešit specializovaný stavební úřad s odborníky, kteří si s tím umí daleko lépe poradit a řízení bude rychlejší.
Naprosto zásadní pozitivum, po kterém dlouho voláme, je digitalizace veřejné správy. Já doufám, že se to povede, že servery budou pracovat spolehlivě. To vnímám jako obrovský přínos.
Ovšem u tohoto prvku je tu jedno "ale". To "ale" je například v tom, že nově budou mít povinnost projektanti vkládat projektové dokumentace digitálně na jedno úložiště. Tímto počinem se zbavíme těch starších, kteří nepracují v digitálním prostředí, kteří ještě malují na těch prknech. A ti už se to učit nebudou. A v dnešní době máme velký problém sehnat projektanty téměř na cokoli. Stejně tak je potřeba si uvědomit, že ani Portál stavebník není úplně pro každého, byť bude intuitivní sebevíc. Ale dnes ti stavebníci, kteří jsou často z řad dělníků apod., úplně nejsou digitálně vzdělaní. A pro ně může být velkou komplikaci v Portálu stavebníka pracovat. Tak buď si budou jednat, možná draho, ty, kteří to za ně udělají. A bude jim chybět ten kontakt, který dnes mají. Ta síť stavebních úřadů, která čítá zhruba 700, je dobrá v tom, že skutečně každý úřad je blízko stavebníkům. A většinou stavebníci svého úředníka, vedoucího stavebního úřadu znají. Takže mají k němu důvěru a on jim poradí. To bohužel v Portálu stavebník bude asi složitější. Případně dojezdové vzdálenosti budou delší. Každopádně je ale digitalizace velké pozitivum. Nebudu to rozebírat hlouběji, protože obzvláště pan senátor zpravodaj Větrovský to řekl velice pěkně.
Takže to významné omezení státní správy skutečně považuji za oddálení státu občanům. Redukujeme na méně než třetinu. A my třeba v našem území máme zalidněnost zhruba 32 obyvatel na 1 km2, takže jestliže náš stavební úřad obsluhuje 320 km2, tak to není ani 10 000 obyvatel. Takže to je to, co my nemůžeme splnit.
Už zmíněná místní znalost. Jednak včasné odhalování případných černých staveb, ale i místní znalost vztahů mezi lidmi může oddálit případné problémy, které mohou nastat tím, že úředník nedobře vyhodnotí, jak může reagovat soused na stavbu vedle, kdy se třeba někde řevnivost bohužel tahá i k soudům. A prakticky jediný přezkum při rozhodnutí je soudní. A tady se obávám i zahlcení soudů.
Ovšem největší problém vidím v novele v tom, že se významně, až brutálně omezuje místním samosprávám rozhodování o svém území. Tohle vidím jako útok na samosprávy. Při stanovení nebo při tvorbě územních plánů jsou obce v podřízeném postavení. To je pro mě naprosto nepřijatelné. Kdo jiný by měl rozhodovat o tom území než místní samosprávy? S politickou odpovědností. Ti lidé, kteří jsou z lidí voleni, kde si nedovolí udělat nějakou špatnost, protože to okamžitě schytají. Tak tohle budou rozhodovat úředníci, kteří jsou vzdálení, anonymní? To je pro mě naprosto nepřijatelné. Takže to podřízené postavení obcí při tvorbě územního plánu vidím jako zásadní zásah do samospráv.
Jak říkala kolegyně Hubáčková, tak v zájmu zkrácení lhůt se integrují některá rozhodnutí pod jednoho úředníka nebo jeden úřad. A tady vidím vážné ohrožení veřejných zájmů. Konkrétně ochrana zemědělského půdního fondu, lesy, životní prostředí všeobecně, protože jsou výjimkou pouze chráněná území, vyjadřují se odbory životního prostředí, jinak to dělá ten stavební úřad. A tady prakticky ustupujeme s veřejným zájmem zájmům stavebníkům. Abychom mu vyhověli, tomu stavebníkovi, tak ustoupíme veřejnému zájmu. Je to správně?
Další věc, ano, voláme po zkrácení doby stavebního řízení, ale já si myslím, že je to idea. Stavební řízení se nezkrátí s tím, že nastavíme pro dotčené orgány státní správy fikci jejich závazného stanoviska, protože další závazná stanoviska od vlastníků sítí, infrastruktury, sice jsou 30-60 dní, ale nejsou fikcí. Nikdo nemůže nařídit vlastníkovi infrastruktury, že musí vydat stanovisko v nějakém termínu, je-li to soukromá společnost, na to pozor.
A další úskalí, je potřeba si uvědomit, že stavební úřad nepřijme žádost, dokud nebude bezvadná. A to je, myslím, že chytré, protože skutečně stavebník se bude trápit se svou žádostí tak dlouho, dokud nebude bezvadná. A dostane se na stejný čas, jako je dnes. A tady neznám odpověď, protože v případě, že stavebník podá projektovou dokumentaci a žádost o stavbu, při řízení se dotčené orgány státní správy vyjádří, že je to špatně, znamená to, že ta žádost bude, předpokládám, zamítnuta. A jede se znova?
Takhle máme systém, kdy stavebník doloží projektovou dokumentaci, dotčené orgány se vyjádří, oni ji doplní nebo dopracuje podle stanovisek a řízení jede dál. Takhle předpokládám, že to bude zamítnuto, tady to máš zpátky a přijď znova.
---
Omlouvám se, zkrátím, dobře. Voláme po posílení samospráv a svým způsobem tímto návrhem jsou samosprávy upozaděny. A jak zmínil kolega Větrovský, významní územní partneři se shodli na tom, že takto podaný zákon není dobrý a navrhují jeho zamítnutí. Doplňují, že se k tomu ještě postavil i Spolek pro obnovu venkova, který nebyl zmíněn. A tady velká poklona paní senátorce Hubáčkové, která se snažila a hodně odpracovala na přípravě pozměňovacího návrhu, kdy jsme nakonec usoudili, že pozměňovací návrh je prakticky nemožný. A proto i u nás v komisi jsme došli k závěru, kdy načtu usnesení.
Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova na své 7. schůzi, 21. usnesení, přijala toto usnesení: "Doporučuje Senátu Parlamentu ČR zamítnout projednávaný návrh zákona. Určuje zpravodajem komise pro projednání tisku č. 105 na schůzi Senátu Petra Štěpánka. A pověřuje předsedu komise, senátora Jiřího Voseckého, abys tímto usnesením seznámil předsedu Senátu."
Děkuji.
