A co je vlastně nejproblematičtějším bodem zákona? Za opakovaný nebo i jednorázový přestupek se bude lidem při nezaplacení pokuty krátit podpora v bydlení a, pokud to nebude stačit, pak i částka na živobytí, která je aktuálně 4328 korun na průměrně tříčlennou domácnost na měsíc (jde o číslo z Informace o vyplacených dávkách za květen 2021). Zdánlivě to zní spravedlivě: ať lidé nesou odpovědnost za to, když poruší pravidla. V důsledku to ale vše ještě akorát zhorší. Vysvětleme si to na modelovém příkladu:
Rodiče například mají dvě menší děti a jedno v pubertě, které začne chodit za školu. Na základě toho budou potrestáni pokutou, která se při nezaplacení strhne z podpory v bydlení a na jídlo pro celou domácnost. V důsledku toho se ale zhorší jejich možnost péče o děti, nebo mohou dokonce přijít o bydlení. Ve chvíli, kdy rodiče přijdou o bydlení, je prakticky nemožné, aby mohli dál dostatečně pečovat o své děti. V důsledku tak hrozí, že o děti přijdou a ty půjdou do ústavní péče. Trpět tedy budou děti, které se ničím neprovinily.
Přitom s odbornou podporou mají rodiče šanci zvládnout i třeba složitější pubertu sourozence nebo nástrahy dnešního světa. Jde o to před problémy nezavírat oči, ale také vědět, že ztráta bydlení je prostě ten nejhorší možný scénář. Přitom ty cesty, které jsou nejen lidštější, ale v důsledku i levnější pro stát, existují. Je třeba řešit v rodinách především prevenci. Díky kvalitní sociální a komunitní práci je možné hasit problémy dřív, než se nezvladatelně rozhoří. Trestání celých rodin včetně dětí a jejich vylučování ze společnosti je krokem zpět a obrovskou chybou. Konkrétní pozitivní výsledky mají kraje, které významně podporují právě práci s rodinami - třeba organizace SOS dětské vesničky takovým pracovníkům říká SOS záchranáři (rodin a dětí), v Pardubickém kraji zase skvělou práci odvádí např. Amalthea. Pojďme se zkrátka zaměřit na takové recepty, které fungují.
