dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Návrh zákona usiluje o systémové ucelené právní zakotvení nových komponent a technologií v oblasti elektronizace v resortu zdravotnictví, neboť stávající právní úprava je v této oblasti roztříštěná a existují pouze některé prvky zavádějící elektronizaci ve zdravotnictví. Například známý elektronický recept.
Tento stav je ale v tuto chvíli nevyhovující, neboť roztříštěná podoba dílčích právních úprav znemožňuje efektivní řízení systému elektronického zdravotnictví. Obzvláště zkušenosti posledních měsíců při řešení epidemie onemocnění covid-19 ukázaly nezbytnost elektronizace zdravotnictví a jejího legislativního ukotvení. Je nesporné, že otázka práce s daty, sdílení dat byla naprosto klíčovou od počátku této pandemie. Ale řekl bych, že to spíše akcentovalo potřebu řešit tuto problematiku, než že by to bylo něco úplně nového.
Existující statistické údaje v národních zdravotnických registrech zcela jednoznačně nejsou dostatečnou platformou pro zajištění efektivity zdravotnictví a jeho udržitelnost ani kvalitní a bezpečné poskytování zdravotních služeb do budoucna. A to včetně efektivního řešení pandemií infekčních nemocí, jako byla nebo je právě nemoc covid-19. Je tak více než potřebné zajistit existenci v reálném čase dostupných a správných údajů o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech, umožňujících jejich identifikaci.
V současnosti čelíme roztříštěnosti informační infrastruktury resortu, nekompatibilitě jednotlivých informačních systémů, nemáme definované a stanovené standardy komunikace a sdílení zdravotnické dokumentace. A zejména nemáme dořešenou elektronickou identitu zdravotnických pracovníků. Poskytovatelé zdravotních služeb v důsledku toho velmi často musí redundantně vykazovat a hlásit data do různých institucí. Administrativní zátěž je personálně i finančně nákladná, často se velmi komplikovaně dostávají k údajům, které potřebují v reálném čase pro léčbu a diagnostiku pacientů. Centrální instituce resortů současně nemají dostatečně rychle potřebné komplexní údaje, což často vede k vytváření různých dílčích registrů a podsystémů, které by ve funkčním systému elektronického zdravotnictví byly zbytné. Předložený návrh zákona tudíž pro všechny tyto problémy přináší řešení v podobě nutné základny elektronického zdravotnictví.
Pro systém řízení zdravotní péče tak změní zejména to, že budou v reálném čase dostupné správné údaje o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech. Tyto údaje budou jednou nasbírané, na jednom místě uložené, garantované ve své správnosti a chráněné dle pravidel GDPR.
Posílení ochrany citlivých osobních údajů je dalším benefitem proti současnému stavu. Bude nastaven jednotný identitní prostor a bude zde jasná identifikace pacientů a zdravotnických pracovníků cestou nových bezvýznamových identifikátorů. Poskytovatelé zdravotních služeb si budou moci cestou výměnné sítě garantované státem bezpečně předávat zdravotnickou dokumentaci vedenou v elektronické podobě, budou mít sjednocené přístupy ke všem službám a jejich práce se zefektivní a zrychlí. Je to zejména v případech, pokud pacient skutečně prochází systémem zdravotnictví prakticky od praktického lékaře až někam po specializované centrum. V tuto chvíli nejsou data navzájem sdílena mezi jednotlivými poskytovateli, nebo velmi omezeně. Právě tento zákon nastavuje pravidla, kdy toto bude umožněno, kdy budou obíhat data a nikoli pacienti.
Profitovat samozřejmě právě z tohoto nového systému budou zejména pacienti, jelikož služby elektronického zdravotnictví usnadní kontrolu a posílení kvality zdravotní péče a zásadně přispějí k její dostupnosti zejména tam, kde ji lze urychlit a usnadnit pomocí digitalizace agend. Počítáme i s tím, že pacienti sami budou mít přístup do své zdravotnické dokumentace skrze portál pro to určený, což si myslím, že také velmi usnadní život samotných pacientů.
Předložený návrh zákona přináší minimalizovanou, ale robustní základnu elektronického zdravotnictví, avšak nijak nelimituje budoucí rozvoj služeb elektronického zdravotnictví pomocí řady providerů včetně zapojení soukromého sektoru. Pro pacienta budou údaje o něm vedené v centrální infrastruktuře dostupné právě cestou portálu elektronického zdravotnictví stejně jako nabídka dalších služeb elektronického zdravotnictví.
V PS byly k návrhu přijaty dva pozměňovací návrhy. První návrh provedl legislativně-technickou úpravu textu ve vazbě na doprovodný zákon. Druhý přijatý pozměňovací návrh upravuje nabytí účinnosti povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb dodržovat standardy elektronického zdravotnictví tak, že zkracuje odloženou účinnost této povinnosti z 10 let od nabytí účinnosti základní části předloženého návrhu zákona na čtyři roky, tzn. k nabytí účinnosti této povinnosti dojde nově dnem 1. 1. 2026.
Ministerstvo zdravotnictví v původním vládním návrhu navrhovalo 10 let na základě debaty s různými dotčenými stakeholdery ve zdravotnictví. Na druhou stranu chápeme, a já osobně samozřejmě vzhledem k tomu, že elektronizace je jednou z mých priorit od počátku, co působím na ministerstvu zdravotnictví, onu snahu o určité urychlení elektronizace, kterou si myslím, že vnímáme jako potřebnou a ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli k tomuto návrhu zaujalo neutrální stanovisko.
Dne 11. 8. byl návrh projednán na schůzi ÚPV a schůzi výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR. Oba výbory doporučily Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS.
Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předložený návrh zákona má ambici přispět v mnoha ohledech ke zlepšení fungování systému poskytování zdravotních služeb, a to zejména v současné době ztížené pandemií onemocnění covid-19, ale samozřejmě nejen, hlavně do budoucna z hlediska digitalizace celého resortu. A věříme, já osobně věřím, že to bude zejména ve prospěch jak pacientů, tak poskytovatelů zdravotních služeb. A samozřejmě i dalších zainteresovaných subjektů. A proto si dovolím požádat vás o jeho podporu.
Děkuji vám za pozornost.
