Úvodem se omlouvám, že právě z důvodů, myslím, že dvou odkladů, které byly na mé straně, se k té zprávě dostáváme až teď. Ona ještě byla připravena, to zároveň hned na začátku odpovídám na zatím nevyřčený dotaz, ale vím, že se objevil ve výboru, proč projednáváme zprávu 2019 až teď. Ona ještě navíc byla, její příprava, zpožděna v roce 2020 právě probíhající covidovou pandemií a prodloužením termínu pro poskytnutí informací do této zprávy.
Pro zajímavost už v nejbližších dnech nebo týdnech budeme ještě projednávat, předpokládám, v této nebo ve stávající vládě zprávu roku 2020, která se potom určitě rychleji dostane na jednání parlamentu.
Dovolte mi jenom krátce okomentovat hlavní závěry té zprávy a určité trendy, byť znovu říkám, bavíme se o situaci, která je již více jak 2 roky stará...
Obecně se dá říct, že kvalita ovzduší a kvalita povrchových vod v ČR se pozvolna zlepšují, ale do stavu životního prostředí a ekosystémů se zásadním způsobem promítají projevy změny klimatu, které se podílejí na poklesu biodiverzity a zhoršování stavu lesních porostů. Rok 2019 byl na území ČR druhým nejteplejším rokem v historii pozorování, i když byl roční úhrn srážek v mezích normálu, tak právě kvůli vysokým teplotám a tedy i vysokému výparu byla stále značná část území postižena půdním i hydrologickým suchem. Možná vás to překvapí, ale i nyní je stále část ČR ve stavu sucha, byť ten letošní rok se nám zdál mimořádně nebo relativně hodně srážkově nadnormální, ale přesto se nepodařilo v některých oblastech, především například v Ústeckém kraji, části středních Čech i jinde, doplnit zásoby podzemních vod, především v těch nižších kolektorech nebo mělčích kolektorech, takže přetrvává stav sucha. To je vidět, jak zásadním způsobem se podílelo... Jak se podílí klimatická změna. A to se samozřejmě výrazně propisuje i třeba právě do stavu biodiverzity atd. Co je důležité, že v roce 2019, a pokračuje to i v dalších letech, pokračuje trend oddělování vývoje ekonomiky a hospodářských zátěží životního prostředí, klesá materiálová i energetická náročnost ekonomiky. ČR kromě emisí suspendovaných částic PM2,5 již plní emisní stropy stanovené k roku 2020.
Stále z hlediska emisí, jak CO2, tak i ostatních, zůstává problematická doprav, která je nadále téměř zcela závislá na fosilních zdrojích energie. Pro zajímavost, když jsem zmínil emise CO2, tak tady ve zprávě 2019 jsou hodnoty 1990 až 2018, ten pokles, který je o 35,6 %. Já mohu už doplnit informace za rok 2019, které jsou ve zprávě 2020. Takže můžeme říct, že mezi lety 1990 a 2019 poklesly emise skleníkových plynů v ČR o 38 %. Ten původní cíl EU, a tedy i pro nás pro ČR, byl pokles 40 % do roku 2030. Jak víte, tak Evropa v rámci svého balíčku Fit for 55 zvýšila tu ambici na 55 % snížení emisí do roku 2030, ale na evropské úrovni. Kdyby to mělo být na úroveň ČR, tak z dnešního pohledu je tento cíl v této chvíli nesplnitelný. Ale to je debata, kterou tady, buď ještě se mnou, nebo s mojí nástupkyní nebo nástupcem, určitě povedete v těch dalších týdnech a měsících a letech. Tam tedy určitě v letech ne se mnou...
Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky a s ním spojený růst průmyslové a stavební výroby dlouhodobě rostoucí trend. Ale co je podstatné, je, že stále výrazněji převažuje materiálové využití a jeho podíl na úkor skládkování, nicméně stále téměř polovina komunálních odpadů je ukládána na skládkách. Ale to procento, byť pomalu, stále klesá. Jak dobře víte, byla tady velká debata i v Senátu o tom odpadovém balíčku, že jednoznačně efekt na snížení skládkování ponese právě motivace i z pohledu zvyšujícího se skládkovacího poplatku, který začal působit už v roce letošním. A bude samozřejmě působit o to více v těch dalších letech.
Jak jsem říkal, klimatický systém, z pohledu klimatického systému ten rok byl opravdu mimořádně teplotně nadnormální. Navázal tak i na další... Nebo na předchozí roky částečně. Ale znovu, štěstí bylo v tom, že srážkově byl relativně normální.
Z pohledu ovzduší došlo meziročně k poklesu emisí všech základních znečišťujících látek. Já už jsem o tom několikrát hovořil. V těchto letech, 2019, ale především 2020, kde to ovšem bylo také způsobeno samozřejmě covidem, a v roce 2021 dýcháme ve většině míst ČR nejlepší ovzduší za poslední desítky let.
Z hlediska přírody a krajiny, nebo lesů především, tak samozřejmě vás určitě nepřekvapilo při čtení zprávy, že v roce 2019 byl stav lesů, stav defoliace, zásadním způsobem ovlivněn kůrovcovou kalamitou, která v tom roce 2019 ještě zuřila na rozloze velké části republiky, ale je tam jeden pozitivní trend, že poprvé v roce 2019 bylo vysazeno více listnáčů než jehličnanů, což je trend v českých lesích nebývalý. Teď je to, řekněme, začátek nového trendu, který určitě bude pokračovat. Je to právě ten rok 2019, který se stal přelomem. Myslím, že něco takového tady asi nebylo od doby Marie Terezie.
Pokud se týká půdy, zemědělské půdy a obecně zemědělství, tak klesá nadále i meziročně spotřeba minerálních hnojiv i prostředků na ochranu rostlin. Jedinou výjimkou byl meziroční nárůst spotřeby rodenticidů, a to bylo v důsledku přemnožení populace hraboše polního.
Z pohledu průmyslu a energetiky, tak tím pozitivním byl zvyšující se podíl energie z obnovitelných zdrojů. My jsme v současné době zhruba někde kolem 16 % a cíl je 22 % do roku 2030. Podíl vyrobené energie z obnovitelných zdrojů.
Já tady... Samozřejmě vy ty informace máte, já bych chtěl říct spíš trendově ještě, pak se určitě vyjádřím k vašim dotazům, trendově je jasné, že některé věci, protože my jsme teď, to je zpráva, která vás snad potěší, my jsme první operační program, který v zásadě už měl svůj tzv. nultý monitorovací výbor, takže myslím, že jsme první operační program z nových operačních programů EU, který už oznámil předběžné výzvy, to znamená, jak bude vypadat nové programové období 2021-2027. Pro oblast životního prostředí ten objem programu bude zhruba 61 miliard, podle kurzu euro – koruna, 61 až 62 miliard korun pro to příští období. Ale co je naprosto zásadní, je, že do životního prostředí, přímo nebo přeneseně přes nízkoemisní energetiku, průmysl, dopravu a tak dále, půjde v těch příštích letech suverénně nejvíc peněz v historii. Protože se podařilo samozřejmě vyjednat modernizační fond, máme také naše poměrně významné projekty v Národním plánu obnovy. Takže když to všechno sečtu, v příštích 10 letech by do oblasti životního prostředí mohla směřovat částka, která bude přesahovat 400 miliard korun, což si myslím, že je určitě velká šance pro to, aby pokračovala zásadní restrukturalizace energetiky, průmyslu, služeb, dopravy. Ale některé trendy, jako třeba trendy v biodiverzitě atd., jsou prostě trendy, které samozřejmě nesouvisí, i když jsou s tím úzce spojeny, jenom třeba se zemědělstvím, ale souvisí i s klimatickou změnou. Musíme si uvědomit, že čelíme silám, které nás dalece přesahují. Ale bude určitě dost finančních prostředků na to, aby některé ty trendy, které jsou rozjeté, to znamená kvalita ovzduší, kvalita vody a dále, mohly pokračovat.
To asi na úvod všechno, děkuji vám za pozornost.
