je paradoxem, že zrovna u bodu, který řeší kumulaci funkcí, vystupuji v pozici dvou zpravodajů výborů a jedné komise. Nicméně v rámci efektivnosti to beru jako pozitivum.
Ústavně-právní výbor se sešel, stejně jako mandátový a imunitní výbor, se sešel 20. října letošního roku a projednal návrh novely ústavy, která vkládá nový článek, nebo navrhuje vložit nový článek 32a do ústavy, který by zněl, že „poslanec, který je členem vlády, se může rozhodnout, že svůj mandát nebude po dobu členství ve vládě vykonávat. Veškerá práva a povinnosti takového poslance, s výjimkou práva vzdát se mandátu. V takovém případě přecházejí na náhradníka, přičemž podrobnosti stanoví zákon.“
Ústavně-právní výbor i mandátový a imunitní výbor projednali tento návrh zákona a na obou výborech byla dominantní výtkou právě ona možnost, tedy nikoliv obligatornost, povinnost vzdát se mandátu po dobu výkonu funkce člena vlády. S tím, že práva a povinnosti poslance přechází na náhradníka. Což je věcí prováděcího zákona, tedy Jednacího řádu PS. Právě tato fakultativnost byla určitým terčem kritiky, s tím, že pokud je možné se rozhodnout, také to může člen vlády udělat i dnes samozřejmě, nepřechází tedy mandát na náhradníka. Ale přišel by o svůj poslanecký mandát jako takový až do konce funkčního období, i kdyby přestal být členem vlády.
Shodli jsme se jak na mandátovém a imunitním výboru, tak i na ústavně-právním výboru, že řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu. A řešení jsme viděli i v tom, že by se ten náhradník stal poslancem. Nebyl by pouhým náhradníkem, tak, aby Poslanecká sněmovna nebyla složena případně ze řekněme 197 poslanců a 3 náhradníků. Proto mi dovolte, abych odcitoval usnesení, které oba výbory přijaly. Výbor doporučil Senátu PČR projednávaný návrh ústavního zákona zamítnout, přičemž zpravodajem jsem byl na obou dvou výborech určen já a byl pověřen pan předseda Tomáš Goláň k tomu, aby předložil to usnesení předsedovi Senátu PČR.
Děkuji za slovo.