Setkání u kulatého stolu, kterého se zúčastnili zástupci oborů sociálního zemědělství, facility, B2B, zákaznická centra, výroby a obchodu, gastronomie a také zákonodárci, ocenili všichni přítomní. Kromě diskuze o návrhu nového zákona také společně vyhodnotili dotazníky vyplněné zástupci oborů sociálního podnikání, které přispějí ke kvalitnějšímu znění zákona.
„Od nového zákona si slibuji zejména transparentnější pravidla pro sociální podniky a nové pracovní příležitosti pro znevýhodněné skupiny na trhu práce. Bude přínosné pro celou společnost, když své úspěšné know-how se zaměstnáváním OZP a OZZ budou moci sociální podniky rozšířit i na další skupiny zaměstnanců,“ uvedla zásadní přínos legislativy poslankyně Richterová.
„Bylo důležité pro nás slyšet návrhy sociálních podniků z různých regionů ke skutečnému zlepšení začleňování lidí znevýhodněných na pracovním trhu. Protože se nejedná pouze o pomoc pro zdravotně postižené, ale týká se také rodičů po rodičovské, lidí nad 50 let nebo propuštěných vězňů, bude dopad nové legislativy zásadním společenským přínosem. Vklad do přípravy podmínek prostřednictvím sociálních podniků sníží náklady na případná pozdější řešení negativních dopadů nezaměstnanosti a souvisejících sociálně-patologických jevů. Především bych byla ráda, aby se nám podařilo splnit lidem jejich přání být užiteční. Děkuji zástupcům sociálních podniků, jejichž názory jsem mohla vyslechnout a které budeme reflektovat při další práci na zákonu o integračním sociálním podnikání,“ sdělila Šípová.
Sociální podniky, které dnes mohou zaměstnávat pouze osoby v rámci chráněného trhu práce jen na základě dohody s příslušnými úřady práce, by uvítaly pevné legislativní mantinely pro efektivnější spolupráci i lepší výchozí pozici v zákonu o veřejných zakázkách. „Na legislativní rámec sociálního podnikání čekáme již spoustu let. V tom jsme oproti jiným zemím skutečně pozadu. Vznik zákona o ISP bude mj. znamenat snazší orientaci korporátních společností nebo státní správy pro spolupráci se sociálními podniky,“ řekl Zdeněk Kosour, výkonný ředitel sociálního podniku Kolibřík CSR.
Dalším cílem bude zpřehlednit pracovní nabídky pro hůře zaměstnavatelné lidi a také předejít nadužívání a zneužívání náhradního plnění. „Zaměstnáváním osob ze znevýhodněných sociálních skupin se zabýváme více než 15 let. Velmi oceníme chvíli, kdy bude možné snadno poznat, kdo je sociální podnikatel a kdo pouze využívá státní příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných,“ potvrdila Kateřina Broža, ředitelka pro sociální oblast a rozvoj skupiny sociálních podniků Etincelle.
Sociální podniky se jednoznačně vyjádřily pro:
- Náhradní plnění – je zásadní ho nadále udržet i pro podniky v režimu ISP, zároveň je nutné nastavit taková pravidla, která budou zabraňovat jeho nadužívání.
- Nenárokovost – při splnění stanovených podmínek není důvod pro nenárokovost příspěvku na podporované pracovní místo.
- Příspěvek na podporované pracovní místo pro hendikepované pouze po dobu 36 měsíců (a poté možné prodloužení na 12 měsíců) – zástupci sociálních podniků zcela odmítají u zaměstnanců se zdravotním hendikepem časovou termínovanost, u skupin se sociálním znevýhodněním dává příspěvek po dobu 36 měsíců logiku.
- Integrace – sociální podniky se zvažují zapojit do integrace, ovšem je důležité nastavit pravidla pro odchod zaměstnanců a zároveň nesmí dojít k samostatnému ohrožení provozu sociálních podniků odchodem kvalitních zaměstnanců.
- Sociální podniky vítají možnost se zaměřit na práci i s jinými skupinami, než jsou hendikepovaní (nově např. také maminky po mateřské, dlouhodobí klienti na ÚP, bezdomovci, bývalí vězni).
- Je důležité nejdříve legislativou nastavit sociální podnikání (hodnoty sociálních podniků a procesy) jako takové a rozvíjet ho směrem k integračnímu sociálnímu podnikání.
