Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Byl bych velmi rád, kdybyste mi věnovali čtyři minuty vaší vzácné pozornosti. Můj dobrý kamarád, vynikající člověk a horolezec, který jako první Čech vystoupil na Mount Everest, nebo chcete-li na Džomolangmu nebo Sagarmáthu, Matku hor, tak při rozhovoru s novináři, kteří pravda v té době toho moc nevěděli o vysokohorském expedičním lezení, tak na jejich otázku, jak trénoval poslední dva měsíce před Everestem, odpověděl. Everest se neptá, co jsi dělal poslední dva měsíce, Everest se ptá, co jsi dělal celý život.
Teď dovolte několik mých zkušeností, takových flešovitých obrázků z posledních téměř dvaceti let ze setkání a spoluprací s panem poslancem Karlem Havlíčkem a to v různých našich vzájemných rolích.
Role první, host ve studiu, kde já jsem byl jako redaktor, novinář nebo moderátor. Ideální host. Protože za prvé nechtěl podrobně předem otázky. Vždycky byl připravený, profesionální, vstřícný, příjemný. Jak říkám, pro novináře ideální host. Navíc jsem vždycky něco dozvěděl, protože ekonomika zrovna nebyla mé hlavní téma. Stejné to bylo v tištěných médiích, například Hospodářské noviny. Byla to i role moderátora, kdy jsme se setkávali, takže on byl v roli předsedy asociace nebo pedagoga, ta byla velmi příjemná.
Byla to i pracovní setkání týkající se bezpečnosti silniční dopravy, které se věnoval i dávno předtím, než byl ministr dopravy, protože já patřím k signatářům Evropské charty bezpečnosti silničního provozu.
Střih, obrázek další. Role ministra dopravy. Já jsem z královského města Slaný a více než třicet let jsme bojovali o severní obchvat města. Ten byl konečně postaven v době naší vlády. Začal ho stavět pan ministr Daniel Ťok a dokončil ho pan ministr Karel Havlíček. Pochopitelně to byla práce celé vlády pod vedením premiéra. Ta role tohoto ministra, tedy pana Karla Havlíčka byla opravdu velmi výrazná. Nám to ušetřilo deset tisíc aut a z toho tři tisíce kamionů přes centrum města.
Střih, další role. Přišla pandemie. Mám spoustu kamarádů mezi muzikanty, herci a ti byli opravdu zasaženi přímo do vazu. Přišli o práci, přišli o prostředky a vy, kteří jste tady byli, tak si určitě dobře pamatujete, že byl to právě on v roli ministra průmyslu a obchodu, který ve spolupráci s Ministerstvem kultury se zasadil o to, aby ta první pomoc přišla co nejrychleji.
Stejnou zkušenost mám, když se po lockdownu potom otvíraly malé restaurace nebo malé obchůdky, tak on neváhal, i když to nebylo vůbec jednoduché a ne vždycky se to setkala se vřelým přijetím, tak vyrazil k nám do regionu, navštěvoval ty provozovny, povídal si s lidmi na ulici i v těch obchodech. Jedna z vlastností, kterých si na něm velmi cením, je to, že intuitivně lidi spojuje, nikoliv rozděluje. To si myslím, že je velmi cenné v životě i v politice.
A protože si myslím, že každý z nás tady má nějaký svůj Everest, tak se s vámi rozloučím tím citátem toho mého kamaráda. Everest se neptá, co jsi dělal poslední dva měsíce, ale co jsi dělal celý život. Děkuji za vaši pozornost.
