Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i když je pravděpodobné, že náš návrh projednávat zákony se vůbec nedostane na pořad dne, i přesto děkuji alespoň za tuto diskusi. Protože ta situace je velmi vážná. A já musím reagovat i na to, co říkal pan předseda Jurečka ve smyslu toho, co se tady nedělalo nebo co se dalo dělat. Přece všichni víme, že dlouhodobá řešení toho, jaká je dneska situace, jsou podpora jádra vedle pochopitelně podpory obnovitelných zdrojů. Co se dalo pro jádro udělat víc, než jsme udělali? Jádro je připraveno, komplet vše hotovo počínaje smlouvami se společností ČEZ, všechny modely, finanční, dodavatelský, investorský zákon a tak dále. Vše dostává příští vláda tak, aby mohla udělat jednu jedinou věc, a to je spustit tendr.
Víme, že střednědobé řešení - protože to jádro bude trvat pochopitelně jednu generaci - střednědobé řešení je tranzitně přes plyn, stále posilovat obnovitelné zdroje a současně tvrdě apelovat na Evropskou komisi a měnit systém obchodování s emisními povolenkami. I toto je v tuto chvíli předpřipraveno. Jádro a plyn jakožto tranzitní zdroj zřejmě budou v následujících dnech uznány v rámci tzv. taxonomie jako udržitelné zdroje, čímž se otevírá možnost do nich investovat. A co se týká boje o systém obchodování s emisními povolenkami, to zde bylo dnes několikrát řečeno. Samozřejmě to neovlivníme pouze my. A pak jsou krátkodobá opatření. Ano, souhlasím s tím, že mezitím je třeba ještě dávat zdroje do inovací, vymýšlet další a další varianty, jakým způsobem si pomoci, ale v současné chvíli toto neřeší příští rok! Příští rok musíme vyřešit nárůst cen energií, který bude mezi 30 až 70 procenty. Můžeme se teď bavit, kde to bude těch 30, kde 50, kde 70 %, záleží na tom, jestli používá elektřinu pouze pro účely osvětlení, nebo pro vytápění, anebo využívá i plyn, ale skutečně 30 až 70 % jsou velmi realistické odhady. Za to nenese vinu ani opozice, ani koalice, za to nenese vinu v tuto chvíli nikdo, kdo je z České republiky. A popravdě řečeno i vina té Evropské unie je částečná.
Je to otázkou spekulací na trzích s plynem, je to otázkou růstu cen emisních povolenek, tam bych s tím nesouhlasil. Je to otázkou počasí: ať už chladno v severních zemích, anebo menší využití větrných elektráren v Německu a podobně. Toto přece všichni velmi dobře víme. V důsledku toho se na spotových cenách nakupuje za 285 eur za megawatthodinu, zatímco na začátku roku to bylo za 50. To znamená, s tím se nedalo udělat v dané chvíli nic. Co můžeme udělat, je pomoci domácnostem, živnostníkům a firmám v roce příštím, možná ještě v tom roce následujícím, protože je pravděpodobné, že i v roce 2023 to nemusí být dobré. A ta pomoc, kterou navrhuje budoucí vládní koalice - já jsem si tady dobře poznamenal - adresná pomoc, to zní dobře, ale přesně to řekl i pan poslanec Jurečka: Poté, co bude dotyčný otestovaný. Poté, co bude otestovaný. Takže my jsme v situaci, že 90 % domácností, což jsou nízkopříjmové a středněpříjmové, se dostanou do vážné, ne-li kritické situace. Podotýkám, že se jedná o 5,4 milionu odběrných míst, tak z toho si můžeme dopočítat těch 90 %. Je pravda, že 5,4 milionu odběrných míst - ať jsem zase úplně objektivní - jsou všechna odběrná místa, u domácností jsou to 4,3, zbytek jsou různé další nemovitosti, co mají. Tak z toho si můžeme odečíst těch 90 % - tak těm chceme adresně pomáhat? Ty chceme testovat? Notabene v situaci, kdy víme, že ta adresná pomoc přes Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce a tak dál, ať už to bude přes bydlení nebo přes tu tak zvanou mimořádnou okamžitou pomoc, se nedá aplikovat v rámci záloh, ale teprve až v rámci vyúčtování, což může být několik měsíců poté, co se ti lidé dostanou do problému, tak ty budeme dneska nutit, aby chodili na úřady práce. Aby tam ukázali svoje příjmy, svoje výdaje, aby tam ukázali svoje úspory. A budeme každou domácnost tímhle způsobem testovat? To se utestujeme k smrti a budeme to dělat několik měsíců!
Toto je opatření, ale je to opatření velmi krátkodobé, které se třeba dá aplikovat v rámci těch, kteří se dostali do problémů v režimu dodavatelů poslední instance. Což konečně i děláme, protože toto není už nic objevného. Mimořádná okamžitá pomoc funguje, příplatky resp. podpora bydlení rovněž funguje, ale je to pomoc okamžitá, krátkodobá, na velmi úzkou skupinu obyvatel. Problém se bude týkat dneska nejenom drtivé většiny domácností, ale bude se týkat živnostníků, bude se týkat samozřejmě firem a víceméně všech aktérů, kteří dnes energie odebírají.
Co řešíme tím naším přístupem a co by se vyřešilo tím přístupem, který navrhuje opozice? My říkáme: Systémové řešení není to, že si vezmu čepici do ruky a půjdu si stoupnout na úřad práce a budu žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. To není systémové řešení. To je náročné, komplikované, administrativně složité. Nemluvě o tom, že to pro někoho může být i trošku psychologicky náročné prostě toto žádat. Systémové řešení je snížení daní. A konečně i členové opozice, ať už třeba pan Skopeček ještě těsně před volbami, ale myslím si, nejsem si teď úplně jistý, že i pan předseda Jurečka toto řešení v jednu chvíli navrhovali jako systémové jednoduché řešení, snižme daně! A druhé, snižme jedinou část takzvaných poplatků v té regulované části. A to jediné, co můžeme snížit, anebo úplně zrušit, jsou poplatky za obnovitelné zdroje. Nic jiného už nenajdeme. Čili buď DPH, nebo obnovitelné zdroje, nebo všechno dohromady. A to se dá kombinovat, s tím bych souhlasil, s tou mimořádnou okamžitou pomocí, anebo prostě pomocí přes bydlení, kde se tedy bude individuálně žádat pro ty skutečně domácnosti, které jsou na tom ale opravdu velmi, velmi složitě. Otázka je, kolik z nich si nakonec zažádá, jak to pro ně bude náročné a kdy to dostanou. To je celý ten problém. Zatímco snížení DPH a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje nikoho netrápí. Je to jednoduché, rychlé, nikdo nemusí nikam chodit na žádný úřad. Prostě a jednoduše zaplatí o 35 % za energii méně. V lednu, v únoru, v březnu, v dubnu. Každý měsíc. Nikdo nebude zkoumat, proč tomu tak je, ale prostě dostane rovnou menší fakturu, resp. už rovnou menší zálohovou fakturu. To je přece řešení systémové, to je řešení jednoduché. A musím říct, že i vaši kolegové, a teď mířím do řad opozice, toto navrhovali. Tak proč se to dneska takhle komplikuje a mění? Proč se říká, že naše řešení je nesystémové, když je daňové? A proč se říká, že řešení komplikovaných žádostí, testování každého zákazníka a následné zpětné vyplácení, když tam nemůže být ani ta záloha, je řešení systémové? Já se nedomnívám, že systémové. Já rozumím jiné věci a to je třeba si natvrdo říct, že to něco bude stát. Ano, souhlas. Je pravda, že řešení přes DPH a přes obnovitelné zdroje, a můžeme se bavit o tom, kolik by to na těch obnovitelných zdrojích bylo, bude stát přibližně to, co zde padlo. Možná to bude 17, 20, 25 miliard. Záleží na tom, jak by se to ve finále namixovalo. Ale jestli se domníváme, že tu energetickou krizi vyřešíme tím, že zaplatíme jednu, dvě, tři miliardy korun a budeme z toho venku - nebudeme! Ty domácnosti to neustojí! Stejně tak to neustojí někteří živnostníci, prostě bude to stát výrazně více. Z těch důvodů , které jsem tady říkal. A nikomu nepřisuzuji to, že to způsobil. To je prostě evropská realita, se kterou se dneska perou všechny evropské země a popravdě řečeno mnoho jiného než co nabízíme, nevyřešily.
Ano, je zde argument, který si uvědomuji, že řeknete, ale přece jenom je to superplošné řešení a někteří, kteří mají třeba vyšší příjmy, tak je to pro ně příliš vysoký benefit a dopadne to zbytečně na všechny. Ano, bavíme se o jednotkách procent těch, kteří to možná zásadním způsobem nepocítí. S tím souhlasím. Ale to bychom prostě touhletou cestou mohli rovnou abdikovat na jakékoli snižování daní. Když snižujeme spotřební daň, což jsme udělali, a myslím si, že správně, protože všude byly vyšší, tak bychom měli říct, ale co ti, kteří jezdí drahými auty, a ti, kterým je to v zásadě jedno, že se ta nafta zlevní. No tak to nedělejme kvůli tomu? To přece nedává vůbec smysl. Přece daňové řešení je takové, že je vždycky plošné. Já si naopak myslím, že je nejspravedlivější, to daňové řešení. Ale souhlasím s tím, že se vždycky v té síti zachytí i ti, na které to možná tolik nedopadne. Ale opačné řešení - začít vyzobávat ty, kteří jsou na tom špatně - jak to budeme hodnotit? Možná nastavíme nějaký mechanismus. Ale kde bude ta čára, kdo je tedy chudý a kdo není? To se nám zdá spravedlivé, nebo ne? Garantuji, že v momentě, kdy to nastavíme, tak přesně ti, kteří budou těsně nad tou čárou a nedosáhnou na to, budou křičet a budou bouchat do stolu, proč my tam nejsme? A budeme v té úplně samé situaci, akorát že tím zatížíme tisíce a tisíce lidí, kteří to budou různě posuzovat a bude to trvat hrozně dlouho.
Takže dívejme se na to prosím i logikou toho, že musíme ty klienty, nebo ty domácnosti, firmy, živnostníky a tak dále obsloužit pokud možno rychle, že to nemůže být prostě otázka půl roku, tři čtvrtě roku, protože ten problém začne od ledna příštího roku. Máme na to posledních několik dní, abychom jim byli schopni pomoci.
Jedna věc je to, co už tady zaznělo, a to je tedy DPH. Já už se k tomu nebudu vracet. Paní vicepremiérka si myslím, že to jasně představila. A myslím si, že úplně jednoduše a jasně i zdokladovala to, jakým způsobem to pomohlo v listopadu a v prosinci. I když si vzpomeňte, že i tehdy proti tomu byl odpor, i tehdy se říkalo, je to rychlé, není to koncepční, nevyřeší to, tak mimo jiné to byl jeden z protiinflačních nástrojů. Ta čísla tady padla.
Co se týká obnovitelných zdrojů, tak je to elegantní řešení, které jako jediné můžeme v tuto chvíli ovlivnit ve smyslu takzvané regulované složky. A je to řešení, kde si musíme jenom rozdiskutovat, kolik bychom z obnovitelných zdrojů byli schopni přehodit na bedra státu. Vím, že většina z vás, kteří jsou třeba v hospodářském výboru, tak už jsou poměrně v detailu, ale ne každý prostě zná matematiku obnovitelných zdrojů, tak mi dovolte, abych to ještě jenom v rychlosti představil.
Za obnovitelné zdroje v rámci České republiky platíme 46 miliard korun ročně. Není to jenom fotovoltaika. Tam jsou přibližně dvě třetiny z fotovoltaiky, zbytek jsou ostatní zdroje za obnovitelné energie. Kdo se na to skládá? Skládá se na to vláda, domácnosti a firmy. Za vládou jde přibližně 27 miliard korun ročně. A ten zbytek 19 miliard se dělí na dvě části - přibližně 12 miliard jde za domácnostmi a 7 miliard plus minus jde za firmami. Toto je účet, který každý z nás dostává. A není to účet malý. Proč je to tak vysoký účet? Ano, to si odpovězme. Kdo zde byl ve Sněmovně v roce 2009, 2010, tak si myslím, že velmi dobře zná ten příběh. Drtivá část toho jde za neuváženým počinem v roce 2009, 2010, kdy Poslanecká sněmovna prodloužila tehdy možnost výstavby fotovoltaiky až do konce roku 2010, což nám ve finále zásadním způsobem zvedlo tyto výdaje. Ale to už je minulost. Prostě s tím už dneska neuděláme nic. Můžeme se bavit o viníkovi, ale situace je jasná, musím to zaplatit.
Varianta je, že z těch 19 miliard by se na ten stát přetáhlo více. Zase se bavme o kolik. My navrhujeme v tuto chvíli alespoň 8 miliard, což by znamenalo, že domácnosti ušetří plus minus 15 %. Když bych to přičetl k DPH, a zaokrouhlím DPH na 20, tak jsme na 35 %. Takže my navrhujeme jednoduchým, administrativním, plošným opatřením ušetřit každé domácnosti 35 %. Nejde ale jenom o domácnosti. Jde samozřejmě i o živnostníky. Ti, kteří nejsou plátci, tak by rovněž ušetřili 35 %. A můžeme se dál bavit, a proto to dáváme vlastně do toho zákona, protože to se nemusí uvést v život. Pokud příští vláda prostě řekne, že chce šetřit a že tedy obětuje domácnosti, živnostníky, všechny a že se to bude řešit nějakou šílenou mimořádnou okamžitou pomocí, že se tedy bude stát na úřadu práce a pak dostane nějaký peníz, tak v tuto chvíli se to prostě nezavede. Ale přece to, že to tam bude, nám nebrání v tom to někdy v budoucnu zavést. A není nač čekat.
Takže je zde šance relativně rychle a elegantně vyřešit to, že by po určitou dobu domácnosti, případně firmy neplatily poplatky za obnovitelné zdroje. Pomohlo by jim to zásadním způsobem. Jak domácnostem, tak samozřejmě firmám. Věc druhá by byla, kolik by se nakonec těch obnovitelných zdrojů z firem převedlo na stát. Jak říkám, je to přibližně 7 miliard korun. Dá se to teoreticky převést všechno. Částečně. Ale to už je věc druhá. Nechci to teď komplikovat.
Už nebudu dlouho mluvit, nechci to prodlužovat. Ale ano, inovujme, řešme jádro. To všechno si myslím, že je správné. A dokonce si doufám tvrdit, že se na tom i shodneme. Využijme plyn jako tranzitní zdroj. I to je v pořádku. Rozumně utlumujme uhlí. Toto všechno jsou střednědobé nástroje. Ale to nepomůže domácnostem a firmám v lednu, únoru, březnu, květnu příštího roku. Jediné, co jim pomůže, je okamžité opatření. A pokud dneska říkáme to, že jim nepomůžeme proto, že pár procent lidí by dosáhlo na podporu, kterou by ani nepocítili, tak si bereme drtivou část obyvatel a firem jako rukojmí. A je to zbytečné.
Děkuji. (Potlesk poslanců z lavic ANO.)
