Ještě jednou dobrý den všem, vážený pane předsedající a vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Je třeba říci, že to sdělení zveřejnila Evropská komise v reakci na vysoké ceny už 13. října 2021. Je tady určitý časový odstup. Je to samozřejmě téma, které se poměrně intenzivně diskutuje v těch posledních dnech a týdnech. A troufám si tvrdit, s vědomím všech souvislostí, že energetické nebo energetika bude vedle covidu nejdůležitějším tématem Evropy v následujících měsících, a možná i letech. Pravděpodobně sledujete všechna opatření, která se dělají na té evropské úrovni, na té národní úrovni. Já zde nechci příliš dlouho zdržovat. Pouze bych chtěl říci, že ta opatření, která my děláme, tak skutečně jsou a konzultujeme s Evropskou komisí a odpovídají tomu, na čem se Evropská komise shodla. A jakkoli každá země má jinou geografickou infrastrukturu, respektive jinou průmyslovou infrastrukturu, má jinou geografickou polohu, tak si troufám tvrdit, že ty hlavní nástroje, které využívají jednotlivé země, jsou dost podobné. Předně je třeba říci, že tím dlouhodobým nástrojem pro to, aby se snížily ceny, je vedle budování a rozvoje obnovitelných zdrojů pochopitelně dalších bezemisních stabilních zdrojů. Těmi jsou jednoznačně jádro a přechodově plyn, i když o něm je teď velká diskuse. Možná jste zaregistrovali dnešní vyjádření Evropské komise, která by chtěla plyn ukončit do roku 2040. Podle našeho názoru je to příliš brzy, ale to teď nechci do toho vkládat. Podstatné je, že ta cesta je vyvážený energetický mix. Pokud možno bezemisní. Ale než dojdeme k tomu bezemisnímu, tak nízkoemisní. Právě proto ten plyn se považuje jako tranzitní. A nechť se diskutuje, jestli to bude prostě 40, 45, nebo třeba 50. rok. Ta střednědobá opatření jsou nepochybně v systému obchodování s emisními povolenkami, protože i to je jeden z důvodů, proč dneska cena energií jde nahoru. Ale korektně říkám – není to jediný důvod. Těch důvodů je dneska vícero, ať už je to spekulace na trhu s plynem, nebo chladnější počasí, nebo zjednodušeně fouká méně větru, což se projevuje na větrných zdrojích v Německu, nebo je to poměrně rychlý útlum uhlí. A nestačí se nahrazovat zdroji dalšími. Tak je to tedy i vliv emisních povolenek. Ta cena je skutečně velmi vysoká, kolem 80 až 90 euro se pohybujeme. Na začátku roku, podotýkám, byla na úrovni 30 euro. No a pak jsou ta krátkodobá opatření, která dělají jednotlivé země a která už se trochu liší. Nicméně mnoho se jich vymyslet, popravdě řečeno, nedá. Mají-li to být opatření účinná, tak se obvykle dělají na té plošné úrovni, případně se zaměří na ty nejpostiženější domácnosti, které jsou ohroženy takzvanou energetickou chudobou. Mimo jiné dneska o tom byla velká diskuse v Poslanecké sněmovně. Neshodli jsme se, byť to bylo o jeden hlas, ale to není asi to nejpodstatnější. Naše vláda předkládá řešení, která, podle našeho názoru, jsou rychlá, administrativně bezproblémová a jsou okamžitě uplatnitelná, a to jsou řešení plošného charakteru. Ať už snížení, nebo zrušení DPH alespoň na jeden rok, nebo eliminace poplatků za obnovitelné zdroje. K tomu je správné udělat tu takzvanou cílenou podporu na ty nejpostiženější domácnosti. Budoucí vládní koalice říká – uděláme to jenom přes tu cílenou podporu. Ten problém, který může nastat, je v tom, že to bude pomoc pomalá, že to bude pomoc, o kterou si bude muset každý speciálně zažádat. A já si úplně nedovedu představit, že statisíce domácností, možná dokonce přes milion domácností, budou žádat o tuto specifickou podporu. Ale to je věc k diskusi. V každém případě o tom si rozhodne už příští vláda. Já jenom říkám, že mix těchhle těch nástrojů je dnes v zásadě asi jediné, co se dá vymyslet.
Samozřejmě v určité váze toho, co se nakonec použije. Ve smyslu tedy té účinnosti. Komise rovněž navrhla prozkoumat nástroje společných nákupů strategických zásob plynu, což si myslíme, že je v pořádku. Komise ve sdělení pověřuje rovněž agenturu takzvanou ACER pro spolupráci mezinárodních regulačních úřadů. Ta analýza by měla být předložena v dubnu. Takže tady je ještě nějakou dobu čas. A poslední, co bych zmínil, je zmínění dalších kroků v oblasti taxonomie. Považuji to za úspěch České republiky, pokud to tak dopadne, obrovský úspěch, protože je velká šance, že 22. prosince budou jádro a plyn uznány jakožto takzvané udržitelné zdroje. Samozřejmě s takzvanými podmínkami. Je to ten takzvaný další delegovaný akt. Někdo tomu říká druhý delegovaný akt. Ale v zásadě jde o to, že pokud toto bude skutečně takto uznáno, potom je reálná možnost investovat jaderné a plynové zdroje v následujících letech. Bez tohoto by to bylo prakticky nerealizovatelné, protože by se dostaly do pozice takové, kdy by se financovaly drahými zdroji, myslím tím finančními zdroji, anebo by se na ně nedala využívat podpora z Evropské unie. Bylo to naším velkým cílem, nesmírně jsme o to usilovali. Troufám si tvrdit, že Česká republika společně s Francií odpracovala největší díl na tomto sdělení, které pravděpodobně tedy nastane. Není to ještě definitivní. A jsem i rád, že jsme se na tom shodli napříč politickým spektrem, jakkoliv můžeme spolu válčit, tak v tomto případě naprostá většina stran Poslanecké sněmovny to takto akceptovala. A dokonce i doporučovala. Takže je dobře, že se nám toto podařilo. Díky tomu zde můžeme mít vyvážený energetický mix. Díky tomu můžeme začít okamžitě investovat, ať už na úrovni privátních investorů, nebo na úrovni společností typu ČEZ, která je spoluvlastněná státem. Umožní se nám nejenom rozumné financování za dostupných úvěrů, anebo úrokových sazeb, ale umožní se rovněž díky tomu i výkup elektřiny, například z nového jádra, za takových podmínek, že se nám vyplatí jadernou energii vyrábět. To je zcela zásadní, protože kdyby ty úrokové sazby byly vysoké, pak bychom se velmi těžko dostávali k těm kýženým ten ať 50-60 euro za MWh v rámci výkupu. Takto by to bylo realizovatelné. Děkuji.
