A teď k tomu samotnému zkrácenému řízení. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vás pokud možno stručně a konstruktivně seznámil, jaké ve mně vyvolalo dilema předložení této normy ve zkráceném řízení za využití stavu legislativní nouze. To dilema je ve stručnosti způsobeno tím, ten zákon je připraven špatně a předložen špatně.
S dovolením na úvod bych si chtěl vypomoci citátem z mailu, který mi dneska přišel: "Vláda předložila zákon o zmrazení platů představitelů státu ve stavu legislativní nouze. Je to vládní podfuk na ústavu a pravidla zákonodárného procesu. Členové vlády kašlou na slib dodržovat ústavu a zákony. Je to signál, že jak vláda začíná, tak bude i pokračovat, tedy můžeme očekávat soustavné tunelování ústavy a zákonů v naší zemi ze strany vlády." Konec citátu.
Jinými slovy, přestože vláda chce přijmout zákon ve stavu legislativní nouze, je naprosto zřejmé, že nejsou splněny zákonné podmínky pro takovýto postup. Zákonnou podmínkou totiž je mimořádná okolnost způsobující zásadní ohrožení základních práv a svobod občanů nebo bezpečnost státu nebo hrozba značných hospodářských škod. Tento návrh zákona z mého pohledu ale nic z toho nesplňuje. Je snad nějakým způsobem ohroženo základní právo nebo svoboda občanů? Je ohrožena bezpečnost tohoto státu? Nebo snad vzhledem k očekávanému a v důvodové zprávě zmíněnému dopadu na státní rozpočet 0,6 miliardy korun českých, tato částka neodpovídá v rámci toho, co vláda chce utrácet, pojmu značná hospodářská škoda.
Ani jedna z možných zákonných podmínek pro zkrácené řízení zde není. Nejedná se ani o mimořádnou a neočekávanou okolnost. Vždyť přece zvýšení platů od 1. 1. je zcela očekávané a očekávatelné. A proč asi? Protože zákon, který jsme přijali v minulém volebním období, který zde byl přijat výraznou většinou přesahující ústavní většinu, zlikvidovali senátoři koaličních stran a už jsme nemohli v tom minulém období hlasovat a jejich vůli přehlasovat.
Někdy je samozřejmě interpretace zákona složitá. Někdy je dobré obrátit se na odborníky, kteří poskytnou právní výklad, ale to skutečně není tenhle případ. Tady v této otázce už rozhodoval Ústavní soud, máme k dispozici ústavní nálezy, jako je například ústavní nález č. 55/10, který jasně definuje co je podmínkou pro přijetí normy ve stavu legislativní nouze. Ústavní soud se tím zabýval a není o tom sporu. Já jsem si přečetl důvodovou zprávu a jsem přesvědčen, že jsou, jsem přesvědčen, že jsou si toho vědomi i předkladatelé, protože oni tuto skutečnost v důvodové zprávě tak nějak tiše obchází. A mimo jiné citují jiný ústavní nález a píšou, že: Možnost využití institutu stavu legislativní nouze v obdobném případě je za předpokladu širšího konsenzu zákonodárného sboru." Je to nález 12/10. Podstatný pro daný případ je existující souhlas všech poslaneckých klubů na nutnosti restriktivního zásahu vůči platům ústavních činitelů, který, jak předkladatel předpokládá, bude zdrojem konsenzu ve smyslu citovaného rozhodnutí Ústavního soudu.
Já bych se vás chtěl, pane ministře, zeptat, nebo pana premiéra, s kým jste tedy jednal. Kdy a jak proběhla ta jednání? Kdo za největší klub v této Sněmovně, za klub ANO 2011 souhlasil s tím, že bude tato norma předložena ve stavu legislativní nouze? Kdo konkrétně souhlasil s takovým postupem? To je totiž konsenzus, že se s tou druhou stranou bavíte. S kým jste konzultoval normu, která dopadá na 4 800 osob, z toho přes 90 % jsou státní zástupci, soudci a právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových? Poslanců a senátorů je jenom 281. Z těch 0,6 miliardy připadá na soudce, na tu úsporu, připadá na soudce 403,7 milionu, na státní zástupce 138,3 milionu a u ostatních 56,7 milionu. To jsou údaje z důvodové zprávy. Tak to si opravdu, pane ministře, myslíte, že to ti soudci nedají na Ústavní soud, když to je převážně z jejich kapsy? Když je to faktické snížení platu, který mu teď nabíhá v té zvýšené výši? Takže my jsme ten zákon ještě nepřijali a my už teď víme, že není ústavně konformní a že ho Soudcovská unie s největší pravděpodobností napadne u Ústavního soudu. A to máme teď schvalovat a to nám tady předkládáte a tvrdíte, že je na tom nějaký konsenzus a že s tím souhlasíme. Tak já vám říkám, že nesouhlasíme.
Co je ale podívejte na začátku toho všeho, byla snaha o nějaké hezké, symbolické gesto nás zákonodárců vyjádřit solidaritu s občany téhle republiky v těžce zkoušených dobách. Protože jiný význam to nemá, opravdu z hlediska rozpočtového úspora 56 milionů není nijak signifikantní. Bylo to dobře míněné gesto, týkalo se jenom nás politiků. Ale teď se z té normy ten obsah už definitivně vytratil. A víte proč? Protože celou tu symbolickou hodnotu jste už svým dosavadním konáním hodili do koše. Ta částka 56,7 milionu totiž ještě ani nebyla získána do státního rozpočtu a už je utracená. A víte jak? Já vám dám třeba jeden příklad. Už o tom mluvil pan Okamura. Podívejte se na ty plné lavice za mnou.
Plat politického náměstka je 120 000 měsíčně. To je v základu. Já nepočítám ohodnocení a další odměny. Také nepočítám náklady na auto, řidiče, sekretariát, jedna asistentka, druhá asistentka. Prostě čistý základ jenom na toho náměstka. To je za rok 1 440 000 hrubého. Na jednom ministerstvu jsou ti političtí náměstci dva. To je 2 880 000. Na jednom ministerstvu je to za volební období 11 520 000 korun. A my těch ministerstev nebo těch ministrů máme 18. To znamená, že my se můžeme dostat až na částku 207 360 000 a to nepočítám ty ostatní benefity. To nepočítám osobní ohodnocení. To je základní plat politických náměstků, převážně neúspěšných kandidátů těchto voleb. Takže opravdu si myslíte, že ti soudci vezmou ze svého 400 milionů a dají vám tady sponzorský dar na to, že se tady hradí piknik, párty politických náměstků v tomto volebním období?
Víte, co je důležité a co je další rozdíl, který zřejmě mě vede k tomu, že já opravdu nevím, jak hlasovat? Protože my jako ANO podporujeme tu normu. My jsme byli ti, kteří ji předložili. My jsme tady dokonce před vánoci mohli ve zkráceném řízení přijmout ten zákon, ale ne zpětně, ne retroaktivně. Zásadní rozdíl je, že my jsme přijali v minulém období normu, kterou senátoři smetli se stolu a tam vláda navrhovala zmrazení. Ale teď navrhujete faktické snížení, protože od 1. ledna 2022 už všem nabíhá původní výše platu, na který vznikl právní nárok za příslušnou odpracovanou dobu. A tento stav je skutečně zjevně neústavní. Zvlášť za situace, kdy se týká jenom malé skupiny lidí placených státem. Pokud by se snižovaly platy všem státním zaměstnancům, bylo by to možná zdůvodnitelné. O tento případ se ale v této kauze nejedná.
Já si na závěr dovolím, zase půjčím ten mail, který mi dneska přišel, ten vám přečtu a tím budu končit. "Vláda oproti předchozím obdobným úpravám nenavrhuje zmrazení platů, ale jejích snížení, což je ústavně zcela jiná situace. Je zřejmé, že snížení platu někomu, komu již od 1. ledna na danou výši platu vznikl právní nárok za příslušnou odpracovanou dobu, je neústavní, pokud se týká malé skupiny lidí placených státem. Pokud vláda tvrdí v důvodové zprávě, že je zákon v souladu s ústavním pořádkem, lže. Ovšem na lhaní vlády v Poslanecké sněmovně si budeme muset zvykat. Návrh zákona je nejen neústavní, ale i politicky pokrytecký. Byly to totiž současné vládní strany, které v minulém roce zablokovaly v Senátu přijetí zákona, který danou věc řešil. Řešil ji však v řádném legislativním procesu a v době, kdy nebylo třeba, aby zákon již nově vzniklou výši platu snižoval." Konec citátu. Takže myšlenka v jádru dobrá, ovšem odpovězte mi skutečně na otázku, z jakého důvodu jste tam přidali ty soudce, státní zástupce a právníky ÚZSVM, protože tím se dostala ta norma opět za hranu ústavního pořádku.
A já tady na závěr musím konstatovat, že opravdu nevím, jak mám hlasovat a s největší pravděpodobností se u toho zkráceného řízení zdržím. Přeje-li si vládní koalice prohlasovat ten zkrácený legislativní proces, sejdeme se zde předpokládám s nějakým časovým odstupem a řekneme si, zda to bylo nebo nebylo v souladu s Ústavou a tu odpověď nám dá Ústavní soud. Děkuji. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)
