Jenom opravdu za to, že nefungovaly mikrofony, fakt nemůžu. Jsem si skoro jistý, že za to nemůže ani Kalousek. (Smích v sále.) Ale pojďme k vážné věci. Ještě jednou, pane předsedající, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, kolegyně a kolegové. Předkládám novelu pandemického zákona, sněmovní tisk 127 a současně předkládám i návrh na prodloužení tohoto pandemického zákona.
Teď jsem dostal rozhodnutí správního soudu, že jedno z opatření, které bylo přijato v loňském roce, bylo zrušeno. A je to opatření, které zřejmě všichni považujeme za velmi rozumné, které platí ve všech zemích. A to je opatření, že do restaurací a do ubytování po dobu platnosti toho opatření, omezenou dobu platnosti, mohou pouze očkovaní. To opatření začalo platit někdy v půlce listopadu. My jsme pak prodloužili platnost tohoto opatření. A správní soud napadá to, že v pandemickém zákonu pro toto opatření není dostatečné zdůvodnění. Když to velmi zjednodušeně řeknu, protože to opatření visí pár minut v datové schránce, má třicet stran, tak já jsem teď velmi zběžně prolítl půl stránky. A to přesně, tady toto opatření a rozhodnutí správního soudu, je přesně ten důvod na tu otázku, která padala, na tu první otázku, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon.
Pandemický zákon je potřeba novelizovat, protože kdyby tento nový pandemický zákon dneska platil, tak toto opatření, které je bezesporu správné v době, kdy tady byla přes vánoce vysoká čísla, kdy tady byl omikron v republice, když se sem šířil omikron a které určitě pomohlo, tak toto opatření by bylo nenapadnutelné. Protože v novele pandemického zákona má toto opatření podporu.
Proč tedy musíme prodloužit pandemický zákon? To byla druhá otázka. Proč ho musíme prodloužit v nouzovém stavu? Protože osmadvacátého končí pandemický zákon a my musíme mít zákon, který nám umožňuje v případě, že se sem dostane jakákoliv mutace, v případě, že se situace bude zhoršovat. A podívejme se do Německa, kde se situace zhoršuje a počty nakažených rostou. Podívejme se do Rakouska, kde je na jedné straně povinné očkování pod poměrně vysokými pokutami, které se strhávají z platu těm lidem, strhávají se z platu těm lidem. Já jsem zrušil vyhlášku o povinném očkování. Takže děkuji za ten pokřik zleva, neinspiroval jsem se. Protože to nepovažuji za správnou cestu. Přesto v tom Rakousku stoupají čísla.
Já se opravdu omlouvám, budu odpovídat na všechny dotazy, ale prosím, nechte si ty dotazy na korektní diskusi. Pojďme se o tom bavit. Pojďme se o tom bavit třeba celou noc, já vydržím několik dní nespat, protože mně záleží na tom, aby ten zákon byl kvalitní...(Hlasité připomínky předsedy SPD k řečníkovi.)
***
Dámy a pánové, já se vám omlouvám za toto přerušení. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Okamuro, já se rozhodně nesnížím na to, abych na kohokoliv pokřikoval, neudělám to. Ke všem z vás se budu snažit chovat co nejvíc slušně. Nevadí mně, že na mě někteří budete pokřikovat. Já jsem si vědom, že míru slušnosti máme každý nastavenou jinak, ale já se opravdu k tomuto jednání nebudu snižovat. (Velký potlesk z řad poslanců pětikoalice.) Chápu, že máme rozdílné názory a je to naprosto v pořádku. Na to, jaká opatření mají platit, na to, jestli potřebujeme ten pandemický zákon nebo ne, na to, jestli ho musíme přijmout v nouzovém stavu nebo ne. Máme různý názor na to, jak je účinné očkování. Máme různý názor na to, jestli existuje covid. A já dokonce mezi včerejšími demonstranty viděl několik, kteří měli transparenty a jsou přesvědčeni, že nejtvrdší měna bude sperma neočkovaných mužů. A zřejmě do toho plánují i investovat svůj volný čas a úspory. Rozumím tomu. Jsme v demokracii a každý člověk má právo na svůj názor, pokud s tím neohrožuje ostatní, pokud se nechová agresívně a nevyhrožuje ostatním. K tomu já se opravdu nikdy nesnížím. Takže bych se rád vrátil v klidu k tomu zdůvodnění.
Takže první důvod je, že pandemický zákon končí 28. února a my bychom neměli žádný nástroj, podle kterého bychom nejenom nemohli přijímat jakákoliv opatření. A já pevně věřím, že v březnu budeme moci uvolnit na maximum všechna opatření. Zatím všechno funguje podle predikcí profesora Duška, podle toho, jak jsme nastavili ta opatření. Nemusíte s nimi souhlasit, ale zatím ta čísla odpovídají tomu, co jsem s předstihem týden až 14 dnů vždycky říkal. Ano, příští týden, přespříští týden budou narůstat počty nemocných, hospitalizovaných, budou narůstat pacienti na jipkách a praktičtí lékaři mají dostatek léků, mají kvalitní léky, mají antivirotika, mají jednoduché kartičky, kde je informace, jak správně indikovat.
Já znovu využívám této příležitosti a uvědomuji si, že teď nevysvětluji, co bude v pandemickém zákonu, ale považuji to za nesmírně důležité, a prosím všechny ty, kteří mají potíže, kteří mají problémy, běžte ke svému lékaři, nevolejte mu, běžte za ním osobně, nechte si udělat PCR test, ať vám můžeme včas nasadit léky. Pokud to u nějakého lékaře nebude fungovat tak, jak mají, prostřednictvím pana předsedajícího, někteří poslanci zřejmě osobní zkušenost, pak ano, je to selhání jednotlivce, ale systém je nastavený dobře a já znovu děkuji paní prof. Vašákové, která ho nastavovala s klinickou skupinou, ve které jsou zástupci všech odborností, infekční lékařství, plicní lékařství, praktičtí lékaři, napříč spektrem, tak jako v týmu mých poradců nejsou jenom z jedné strany spektra, ale je tam také Dr. Zelená a je tam také profesor Thon.
Takže zpět k pandemickému zákonu. Druhý důvod jsem tady zmínil a znovu ho řeknu. Je to úprava textu toho zákona tak, aby reflektoval ta opatření správního soudu a všechny změny, které jsme tam dali, reflektují opatření správního soudu, aby tam byly zohledněny nějakým způsobem kompenzace a aby umožňoval v případě, že se sem dostane nějaká nová mutace, aby umožňoval státu včas zasáhnout na ochranu pacientů. To je smysl každého takového zákona, který některá z těch zemí v Evropě přijala.
Já vůbec nechci říkat, že je něčí chyba, že nemáme jinou legislativu, která by se dala využít, ale realita je taková, že krizový zákon, který je připraven, neobsahuje nic o pandemickém zákonu. Co je ten důvod, nemá smysl v této chvíli podle mě pitvat. Já jsem tady jasně řekl, jak vznikal. V kuloárech jsme to diskutovali, já se k tomu nebudu vracet, protože nemá smysl se bavit o tom, co bylo před rokem, před dvěma lety, co bylo, bylo. Pojďme se dívat, co budeme dělat dál.
My ale nemáme bohužel ani novelizovaný další možný zákon, který by šlo využít, tedy zákon o zdravotních službách. Tento zákon, hned jak jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem zadal jako prioritní úkol - prioritní úkol resortu Ministerstva zdravotnictví - připravit co nejrychleji do Sněmovny. Ale ten zákon není jednoduchý a byť na něm pracují, tak nebude ten zákon připraven dříve než do června. Původní plán, s kterým jsem se já seznámil, když jsem přišel na Ministerstvo zdravotnictví, byl, že ten zákon bude předložen v příštím roce. Já bych rád, abych ho mohl předložit do normálního legislativního procesu v červnu, což prakticky znamená, že ho nebudeme mít schválen v září, v říjnu, v listopadu, budeme o něm diskutovat, protože to je legislativa, která je komplexní, týká se hygien, týká se reorganizace fungování hygien, a ta je nezbytně nutná. A zase na tom byla shoda napříč politickým spektrem a z různých důvodů ta legislativa neprocházela. Můžeme si pak říci z jakých, ale považuji to za zbytečné, protože to jsou věci, které všichni, kteří do téhle problematiky vidíme, bez ohledu na to, z které jsme politické strany, bez ohledu na to, zda jsme v opozici nebo v koalici, chápeme.
Třetí důvod, který je velmi důležitý, je ten, že pandemický zákon zapíná opatření, a ten zapíná nejenom ta omezující opatření, která - znovu opakuji - chceme postupně uvolňovat, dnes vláda rozhodla, že poslední plošné testování ve školách a u zaměstnavatelů končí osmnáctého. Máme jasný plán, jasnou strategii, a toto je první krok toho plánu. Ale ten pandemický zákon vypíná i jiná mimořádná opatření, která zřizovala například obecně existenci certifikátů, obecně fungování chytré karantény a dalších nástrojů, které de facto aktivně zvou lidi na očkování, posílá jim adresné SMS, a tento celý systém by se vypnul a museli bychom hledat jinou cestu, kterou ovšem, a to není kritika, to je jenom konstatování, se předchozí vládě nepodařilo najít. A já si nemyslím, že se o to nesnažila. Prostě tu cestu nenašla. My ji najít musíme, musíme ji najít napříč politickým spektrem, protože ten virus bude existovat, a pokud by náhodou omikron byla poslední mutace a my jsme měli to štěstí, že už se žádná další horší mutace neobjevila, tak je to velké varování. Musíme mít legislativu, která nám umožní včas zasahovat, zasahovat preventivně a zasahovat takovým způsobem, že to bude mít co nejmenší škody nejenom na hospodářství, ale především na občanech České republiky, na jejich psychice, na školství a na všem tom, kde jsme se museli v posledních letech vypořádat opakovaně s krizovými situacemi.
Ten pandemický zákon je něco, co po přechodnou dobu nám tuto jistotu dává. Znovu opakuji, pandemický zákon má zapracovány všechny připomínky, které měl v průběhu toho roku a půl správní soud. Proč to vím? Kdo chystal novelu pandemického zákona? Já si tady dovolím, a zase budu možná za to kamenován, ale já to řeknu, prostřednictvím pana předsedajícího, poděkovat nepřítomnému panu poslanci Babišovi, předtím premiérovi, který mě oslovil a navrhl mi, abych spolupracoval jako vedoucí anticovid týmu s Ministerstvem zdravotnictví. Já jsem tu nabídku přijal a dva měsíce, možná dva a půl měsíce jsme se pravidelně scházeli s týmem ministra Vojtěcha, který byl poslední ministr zdravotnictví v té sérii, s kterým jsme se bavili o praktických věcech. Na řadě věcí jsme se neshodli, na řadě věcí jsme se shodli. Jedna z věcí, kterou jsme spolu diskutovali a naši odborníci - a ti "naši odborníci" jsou někteří poslanci, kteří tady sedí, byla to legislativní skupina - chystali připomínky k pandemickému zákonu, které ministr Vojtěch do toho zákona zapracoval. A vy, co jste byli v té minulé vládě, velmi dobře víte, že ten pandemický zákon prošel vnitřním připomínkovým řízením, ale i meziresortním. To znamená, já když jsem nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, tak jsem měl připraven pandemický zákon, opřipomínkovaný resorty vedenými ministry minulé vlády. Zapracoval jsem do něho některé další připomínky, které mezi tím ten správní soud vytáhl. Zapracoval jsem do něho stanovisko legislativního ministra, pana ministra Šalomouna, a zapracoval jsem do něj některé zkušenosti ze zahraničí.
Já netvrdím, že to bylo jednoduché, ale navázal jsem na práci pana ministra Vojtěcha, a rád mu z tohoto místa poděkuji, byť tu není a není už poslancem, protože ten to začal. A já jsem na to navázal. Kdyby byl jiný výsledek voleb, seděli bychom tady možná ve stejném složení a tady by stál nějaký ministr za hnutí ANO a obhajoval by tento zákon. To je realita. Tedy třetí důvod, proč ten zákon potřebujeme, je ten, že pokud nebude, vypínáme všechno, po 28. vypínáme všechno. Co to znamená?
V České republice přestanou platit pravidla, která platí ve zbytku světa. Jaká jsou to pravidla? Já dostávám kritiku za to, že máme nejtvrdší opatření a všude se uvolňuje. To ale není opravdu pravda, a mě to strašně mrzí. Ano. Existují země, kde jsou méně tvrdá opatření. Ale je jich minimum, a já vím, proč jsou tam méně tvrdá opatření. Ty důvody jsou dvojí. Buď se už dávno omikron těmi zeměmi prohnal, to je jeden z nich, anebo ten druhý, má extrémně vysokou proočkovanost populace. Opatření v České republice - já se omlouvám, že teď poprvé to budu číst, patří mezi nejmírnější v EU již nyní. Pokud jde o respirátory, podmínky v zemích v podstatě jsou srovnané. Všude platí povinnost nosit respirátory v MHD, ale pozor, na Slovensko dokonce povinnost nosit respirátory kdekoliv venku, kde nemůže být dodržen rozestup dva metry.
Stejné pravidlo platí i v Rakousku anebo v tom opakovaně zmiňovaném Španělsku, kde se uvolňuje. Ale bez respirátorů vás ven nepustí, furt ho musíte nosit, i na ulici. Výjimka z nošení respirátorů až do věku patnáct let je pak v rámci EU zcela ojedinělá. V České republice je. V některých zemích je tato hranice stanovena na šest let, šest let. Od šesti let musí nosit respirátory. Já jsem rád, že ani předchozí ani tuto vládu takováhle věc nikdy nenapadla. Ve většině pak od dvanácti let. Prosím, od dvanácti let. Ani omylem by mě nenapadlo takové opatření zavádět. Ani omylem by ho naši odborníci nedoporučovali. I v opatřeních pro restauraci a jiné občerstvení patří naše opatření mezi nejmírnější, a to je potřeba zdůraznit. Nejmírnější.
Na Slovensku, ale i v Rakousku a pokud chcete se inspirovat v té zemi, která nám byla příkladem volnosti, Švédsko, takže ve Švédsku je dosud omezena i otevírací doba. My jsme otevírací dobu neomezili. Bary a diskotéky jsou zavřeny v řadě zemí doteď. V Polsku - to je na sever od nás, země, z které si bereme příklad jak je to volné, je omezena kapacita restaurací na pouhých 30 %. My jsme takto nikdy kapacitu neomezili. Stejně tak Polsko omezuje sportoviště, plavecké bazény, kde může být kapacita naplněna jen z 50 %. I u veřejných akcí jsou ta pravidla, která teď platí v České republice velmi mírná, v porovnání s dalšími zeměmi. V Rakousku je na všechny akce povolen přístup jen pro plně očkované, tedy pro ty, co mají posilovací dávku, nebo po prodělané nemoci.
I za této podmínky smí být na akci jen 25 osob, nebo 500 osob, pokud mají místa k sezení. Česká republika 1 100. Čtyřnásobek, dvojnásobek. Prosím, uvědomme si to. Rakousko může ještě třikrát změkčit opatření a teprve tam budou tak měkká, jaká jsou v České republice. Ještě přísnější je Slovensko. Ještě přísnější je Slovensko, kde platí pravidlo 50 % kapacity. Maximálně 100 lidí na akci. 100 lidí na akci. Velmi obdobné pravidlo je v Polsku, ale například v Izraeli platí pravidlo o omezení počtu osob i na jakémkoliv veřejně přístupném místě, v Izraeli. Na jakémkoliv veřejně přístupném místě omezený počet osob. Ubytování v hotelích je omezeno pro držitele platných certifikátů. Jenom pro ně, všude. Kde je třeba zdůraznit, že např. naši sousedé Německo a Rakousko, ale i Francie a Portugalsko. Portugalsko, číslo jedna proočkovaností. Portugalsko, je osoba považovaná za plně očkovanou, jen pokud má posilující dávku. Posilující dávku.
Ty pravidla platí pro všechny, kdo tam jedou, nejenom pro jejich občany. Základní očkování absolvovala před krátkou dobou. My máme základní očkování akceptovatelné devět měsíců. Ještě jsme o 14 dní posunuli tu možnost dát bustrovací dávku. Jediná země v Evropě, která to udělala. Jediná země v Evropě. Obecně lze říct, že země EU jdou cestou uvolňování restrikcí, které se ale zatím tím uvolněním neblíží situaci v České republice, přesto další uvolňování plánujeme. A proč? Protože ta situace se vyvíjí relativně velmi příznivě. Počty odpovídají predikcím, a ta opatření, byť nepopulární, byť stresující a ano, já dostávám ty dopisy, chodím do škol, a ano, uvědomuji si, co musí učitelé zažívat, co řada zaměstnanců, zaměstnavatelů zažívá. Ale co jsme si za tuto cenu koupili, že plošně testujeme antigenními testy? Koupili jsme si za to roztažení té křivky a koupili jsme si za to, že nemáme ten velký pík v řádu několika dnů, který by brutálně dopadl na naše zdravotnictví. To je to, co jsme si koupili.
A všichni odborníci, to je jedno, jestli je to profesor Prymula, to je jedno, jestli je to Chlíbek, to je jedno, jestli je to ten, to je jedno kdo, se na tom shodují. Za co já dostávám od odborníků typu kolegy Kupky nejvíc? Za to, že ta opatření jsou příliš měkká. A co já odpovídám? Ta opatření mají být tak tvrdá, aby to mělo smysl. Ne proto, že můžu zavést tvrdší opatření. Já je nechci zavádět co nejtvrdší. Ta opatření se dotýkají mě. Dotýkají se mých přátel, mé rodiny. Já chci co nejměkčí opatření. Ale chci chránit ty, kteří mohou na covid umřít. Proto potřebuji nový pandemický zákon tak, abych pokud budou nějaká opatření potřeba zavést, byly v souladu se zákonem, neshazovaly správní soud, měly smysl a mohlo to fungovat.
A okamžitě, jak to bude možné - a já doufám, že dokážu do června, předložím Sněmovně k řádnému čtení, k řádnému projednávání novelu zákona, který nahradí tuto legislativu a která umožní, abychom se mohli připravit na jakoukoliv epidemii, pandemii, endemii v budoucnosti. To je cíl. Já doufám, že je jasný, že je srozumitelný, a že odborníci věří, že ho splním. A doufám, že věříte i vy. Obecně lze říct, že tedy uvolňování je sice možné, ale to uvolňování jde většinou omezením kapacit. Ano, to je jeden z plánů. Jde směrem k tomu, že služby budou přístupné těm, kteří jsou očkovaní nebo onemocnění prodělali. Ale já chci jít dál a já se domnívám, že můžeme ještě více uvolnit, protože tu situaci opravdu máme pod kontrolou v horizontu, ale který bude vycházet z dat, která nasbíráme v druhé polovině února. Já prostě nebudu tady slibovat něco, kde si nebudu jistý, že Duškova a stanovisko odborníků jsou mi dostatečnou zárukou, že ten výsledek nepovede k zbytečným mrtvým. (Bouchá do stolku.) To radši ať nejsem ministr.
Ve Francii pak např. od poloviny ledna můžete do restaurace, ale také do kina, muzea, divadla, můžete si zasportovat, do hromadné dopravy. Stejně tak jako ubytovat se v hotelu, jen pokud jste byl očkován nebo prodělal nemoc, jinak vás nikam nepustí. V Portugalsku platí úplně stejná pravidla, jen k tomu je ještě možné použít PCR test a ano, to musíme zavést u nás. Ten je ovšem v případě dospělé osoby hrazen, a prosím ve všech zemích, kde je PCR test uznáván ke vstupu kamkoliv, si ho hradí. Nikde není zdarma! Všude, v každé zemi si ho hradí.
Tento postup volí i Německo, volí ho i Rakousko a další země. Tedy já velmi děkuji za včerejší debatu a neříkám to ironicky, děkuji i za některá vystoupení dneska dopoledne. Tam, kde to bylo zajímavé, odborné a kde mě to nutilo zamyslet se, jsem zatleskal, byť to byli kolegové z opozice. A doufám, že stejně korektní a rozumná bude debata ohledně pandemického zákona, ohledně vašich pozměňovacích návrhů, připomínek, stanovisek. Jsem připraven, na vaše dotazy odpovídat, jsem připraven diskutovat, jsem připraven maximálně spolupracovat ku prospěchu občanů České republiky. Nejsem ochoten pokřikovat, nejsem ochoten se nechat strhnout na linku agresivity. Jsem ochoten se korektně bavit o tom, co je dobré pro naše spoluobčany a jak se dostat z krizového řešení do standardního řešení jakékoli jiné smrtelné závažné nemoci.
Nikdy ale nebudu souhlasit s tím, že očkování nezachraňuje lidské životy. Zachraňuje. Neexistuje země - a není to žádné očkovací lobby - neexistuje země, která by měla jiná data, data ze všech zemí jsou stejná - po posilující dávce nulové počty hospitalizací na ecmu, prakticky nulové počty hospitalizací na jipkách. Po druhé dávce, pokud byla v té době šesti měsíců, pokud od druhé dávky neuplynulo šest měsíců, snížení počtu, snížení rizika hospitalizace na ecmu na 97 %, na jipkách snížení rizika hospitalizace na 93 %. Tato data jsou pro mě dostatečně silná.
Česká republika investuje obrovské peníze do screeningových programů. Proč? Protože nechceme, aby pacienti umírali zbytečně na terminální stadia onkologických onemocnění. A řada lidí ty screeningové programy nevyužívá, byť by to bylo k jejich prospěchu, byť by ušetřilo zdravotnictví, byť by jim to mohlo ne zachránit život, ale výrazně prodloužit. Přesto by mě ve snu nenapadlo, aby screeningový program byl povinný. Máme demokracii a každý si může rozhodnout o svém osudu, o své budoucnosti, včetně toho, že se rozhodne chybně. Ale stát mu musí pomáhat, i když se chybně rozhodne, nesmí ho nechat padnout. Proto ten stát tady je.
Totéž se týká očkování. Očkování tady zachránilo stovky, tisíce, desetitisíce životů. Nemusíte s tím souhlasit, můžete se mně smát, můžete říkat, že jsem blázen a nemám pravdu, ale nic neměníte na tom, že toto je fakt. Proto chci, aby byl pandemický zákon, a prosím vás o to, abyste ho schválili, proto chci, abychom dál pokračovali v očkování, ale nechci, aby to bylo povinné. Chci, abychom posilovali vysvětlovací kampaň a udělám pro to všechno, co bude v mých silách, abychom vysvětlovali občanům - a prosím vás o spolupráci, i když tomu třeba nemusíte věřit, abychom přesvědčili naše spoluobčany, že je dobré se očkovat. Nechci je nutit násilím, nechci je nutit legislativou, nechci je nutit restrikcemi. Chci to dělat proto, že jsem lékař a jsem zvyklý celý svůj profesní život nabízet pacientům, co považuji pro ně za nejlepší, a jsem zvyklý celý svůj život, že někteří s tím nesouhlasí, a pak to považuji vždycky jenom za svoje selhání, že jsem jim to dostatečně dobře nevysvětlil. Doufám, že aspoň vám jsem vysvětlil důvod, proč je potřeba mít pandemický zákon, a důvod, proč s tímto požadavkem, s touto prosbou za vámi přicházím. Děkuji. (Potlesk poslanců koalice.)
