Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní, vážení pánové, vážená vládo, která je tady, pan ministr zdravotnictví, takže vážený pane ministře, nejsem erudovaný právník, abych mohl precizně zhodnotit novelu zákona, o které nyní vedeme diskusi. Nicméně si dovolím upozornit, že jsem nenašel nikde v dotyčné formulaci zákona definici pojmů: epidemie, pandemická pohotovost, covid-19 a země se zvýšeným rizikem nákazy. Bez naplnění přesného obsahu těchto pojmů dává tento zákon do rukou vlády a tří ministrů, to už neplatí, jestli jsem to dobře pochopil, a jejich poradců neomezenou výkonnou moc rozhodovat bez kontroly mocí zákonodárnou a soudní a omezovat, regulovat a usměrňovat chod společnosti dle svých záměrů pod záminkou boje proti pandemii covid-19.
Pojem epidemie by měl být přesně naplněn číselnými údaji, u jakého patologického agens a za jakého poměru počtu objektivně nemocných a nemoc šířících osob na daný počet obyvatel se vyhlašuje. Z definice je jasné, že to nemohou být pouze pozitivně testovaní PCR testem, ale musí být jasně definováno, zda a jak dlouho je daná pozitivně testovaná osoba příznaková nebo bezpříznaková zdrojem infekce pro své okolí. Jinak řečeno, nemůžeme každou pozitivně testovanou osobu prohlásit jako předchozí nebo současný zdroj infekce, jelikož může být pouze nositelem genetické informace destruovaného viru na svém povrchu.
Pojem pandemická pohotovost je pro mě ještě větší záhadou, jelikož v pandemické pohotovosti můžeme logicky setrvávat neomezeně dlouhou dobu. Bez jeho přesné definice obdobným způsobem jako u předchozího termínu nelze tento pojem jakkoli kvantifikovat a tím objektivně stanovit ukončení působnosti tohoto zákona.
Další položkou určenou ke kvantifikaci v případě pandemické pohotovosti by měla být obsazenost nemocnic a zvláště jednotek intenzívní péče a počet úmrtí osob s jednoznačnou příčinou úmrtí na covid-19, nikoliv s covidem-19. Nic takového jsem v zákoně nenašel.
Pojem covid-19. Virus SARS-CoV-2 je RNA virus. Tyto viry jsou známy tím, že rychle mutují. Jelikož RNA je poměrně nestabilní molekula a RNA polymerázy, které tuto makromolekulu syntetizují, nejsou tak přesně naváděny jako DNA polymerázy při syntéze DNA. Vzhledem k počtu celosvětově nakažených jedinců vzniká tímto způsobem nepředstavitelné množství různých variant tohoto viru a ty, které jsou nejlépe schopné se množit a šířit ve vnímavé populaci, jsou nejúspěšnější. Tedy dochází k poměrně rychlé proměně genetického složení viru a tím je jeho charakteristika vlastností cestou přirozeného výběru. Pokud vydáme zákon, který reaguje na určitý serotyp tohoto viru, stává se tento zákon v podstatě zastaralý a bude vyžadovat opakované zásadní revize tak, jak se bude měnit sám virus. V současné době se virus mění směrem k větší infekčnosti a menší patogenitě, tedy nebezpečnosti. Toto dokazují statistické údaje ze států, kde pandemie varianty omikron již má vrchol za sebou a nedošlo k přehlcení zdravotních systémů těchto zemí. Proto je s podivem, že je urychleně novelizován zákon, který je ušitý horkou jehlou na předchozí patogenní varianty a zcela opomíjí současný vývoj vlastností tohoto viru.
Pojem země se zvýšeným rizikem přenosu nákazy. Opět není v zákonu definováno. Mělo by vycházet z jednoznačné definice epidemie v bodě jedna. Může být s tímto pojmem manipulováno. Občané vracející se ze zahraničí neoprávněně perzekvováni na základě nepřesných údajů, poskytovaných jinými státy. Pandemický zákon je základ, na kterém jsou postavena všechna nesmyslná segregační opatření předchozí i současné výkonné moci, které má z mého pohledu jediný cíl. A to přinutit veškeré naše obyvatelstvo k opakované a nekonečné vakcinaci proti onemocnění covid-19 a to v situaci, kdy i evropské regulační lékové orgány uznávají nebezpečnost krátkodobě opakované vakcinace mRNA vakcínami. Dále je zřejmé, že onemocnění covid-19 se postupně domestikuje v naší populaci, tedy stává se méně nebezpečné. A navíc posledním vývojem epidemie upadá poslední argument podporovatelů vakcinace, tedy kolaps zdravotnického systému z důvodu jeho přetížení neočkovanými občany. V případě podpory segregačních opatření za této situace lze vyslovit domněnku, že vláda si přeje a podporuje rozdělování naší společnosti a animozitu, která tímto vzniká. A to je zcela v rozporu s tím, co slibovala před volbami a těsně po volbách.
Jakým způsobem sjednotí naši společnost? Pokud to má být jednota vynucená a kontrolovaná prostřednictvím protiústavních nařízení a zákonů, potom tomu lze rozumět. Jen je to třeba občanům sdělit a nikoliv si hrát na velké demokraty. Začíná být patrné, že pandemický zákon směřuje k větší kontrole a perzekuci občanů i prostřednictvím digitálních elektronických služeb a technologií s cílem chtěného či nechtěného, nedokážu to přesně zodpovědět, postupného zavádění systému jakýchsi sociálních kreditů podobného čínskému modelu. O tom jsem mluvil brzy z rána. A toto chce prosím provést vláda, která se prohlašuje za demokratickou a vymezuje se proti čínskému, dle nich totalitnímu režimu.
Občané, kolegyně a kolegové, je třeba si říci, jestli chceme žít v budoucím systému digitální kontroly každého z nás nebo si chceme uhájit základní lidské svobody, za které umírali naši předkové, nebo se jich chceme vzdát ve prospěch své pohodlnosti a dočasného naplnění našich konzumních potřeb, o které nás tento systém stejně připraví. Pokud tento zákon schválíte, začnete psát první kapitolu s názvem Dva tisíce dvacet dva, rok návratu Velkého bratra. Z těchto a z mnoha jiných důvodů, které zde byly a budou uvedeny, nemohu v žádném případě podpořit tento zákon. Děkuji za pozornost.
