A ani o to nikdo nestojí.
Ideologie KSČ sice vycházela ze stejného základu, ale její pojetí v praxi bylo mnohdy nešťastné a tento režim se ani v nejmenším nepřiblížil tomu, co bychom mohli nazývat komunismem, ba dokonce ani plnohodnotným socialismem.
První pokus o sociálně spravedlivou společnost v Českých zemích skončil autoritativním režimem, který měl, někde více a někde méně, prvky socialismu.
Odsoudit ale kvůli systémovým deformitám celou nosnou myšlenku, mi přijde poněkud zvláštní. Je to stejné, jako kdybyste žili ve 14. století, kdy téměř v celé Evropě vládl feudalismus, a považovali ideu demokracie za dávno překonanou myšlenku z doby starověku, která se už nikdy nevrátí. Což si mimochodem, v té době drtivá většina učenců skutečně myslela. Historie je ale neúprosná a dřív nebo později lidé dojdou k poznání toho, co je už skutečně překonané a s čím naopak spojovat budoucnost.
Já považuji za překonanou myšlenku kapitalismu. Tato idea vznikla v podmínkách úplně jiné společnosti, ekonomiky a technologie. Sehrála svojí historickou roli, tj. nahradit předchozí feudalismus, který se nedokázal vypořádat s novými možnostmi a společenskými poměry. Poslední ranou pro něj byla průmyslová revoluce a od té doby můžeme datovat absolutní dominanci vlády kapitálu. Avšak kapitalismus také nebyl zdaleka dokonalý a problémy s jeho fungováním můžeme datovat už do období jeho vzniku.
Těchto problémů, které nový systém přinesl si všímalo i mnoho klasických filozofů, z kterých později čerpalo i Karl Marx a Friedrich Engels. A tak se zrodila myšlenka komunismu, jako alternativy ke kapitalismu, který se ukázal jako extrémně agresivní, asociální a nespravedlivý k těm, kteří vytvářejí skutečné hodnoty svojí prací. Kapitalismus ušel za těch několik století dlouho cestu. Vyvíjel se, pozměňoval, dokonce si spoustu věcí a myšlenek vypůjčil ze socialismu i jiných ideologií. Výsledkem je to, co máme v naší zemi dnes a do určité míry i v celé vyspělejší části světa. Avšak v základu je tento systém pořád stejný. Je založen na klamné ideji nekonečného růstu a expanze, kde úzká skupina elitářů vlastní výrobní prostředky, čímž drží v šachu drtivou většinu lidí, kteří se na kapitálovém žebříčku nacházejí pod nimi. Kapitalismus potřebuje velké množství pracujících, kteří dřou až do úmoru a dostávají za to jen malou část skutečné hodnoty své práce, zatímco většina jimi vytvořeného bohatství je přivlastněn nikým jiným.
Ve vyspělejší části světa (v určitých bodech s výjimkou USA) došlo k určité "socializaci", která mnohým lidem zajišťuje důstojnou mzdu, bezplatné zdravotnictví a základní školství, garantovanou dovolenou a spousta dalších vymožeností o kterých si mohli lidé v raném kapitalismu nechat jenom zdát. I v těchto státech je mnoho sociální problémů, potýkáme se například s nedostatkem bydlení, poklesem reálných mezd nebo prekarizací (švarc systém, práce na černo atd.) pracujících, ale v zásadě, pořád to "tak nějak jde".
Mnoho lidí "v té druhé části světa" nemá ani to. Napadlo vás někdy, proč jsou třeba, dnes tak protěžované banány levnější než jablka, která vám rostou v sadu jen pár kilometrů od baráku? Je to proto, že někde daleko od našich hranic, pracují lidé za pár dolarů patnáct hodin denně. A mnohdy se jedná i o malé děti, kteří takto musejí pomáhat rodinnému rozpočtu, přičemž naprostá většina zisku jde zahraničním vlastníků, kteří se topí v bohatství. A svůj blahobyt dávají ještě mnohdy na odiv, nebo jsou autoři mnoha bestsellerů a motivačních citátů o tom, jak svého bohatství dosáhli svojí pílí a že pokud se chce mít člověk dobře, musí tvrdě pracovat, tak jako oni.
Taková je skutečná tvář kapitalismu. Aby se měl někdo lépe, musí někdo jiný trpět.
Proto považuji kapitalismus za překonaný a požaduji jeho nahrazení mnohem spravedlivějším systémem, který nám hlásá že "svobodný rozvoj každého jednotlivce, je podmíněn svobodným rozvojem všech". To je důvod, proč jsem komunista a proč jsem členem strany, která jako jediná vlivná organizace, hlásá přechod k socialismu. K systému, kde lze skutečně dosáhnout lepšího života a to pro všechny, bez ohledu na to, v jaké části světa jste se narodili, nebo v jakém socioekonomickém postavení, jsou vaši rodiče.
