já se omlouvám, ale tady bych si dovolil reagovat hned, protože se to netýká úplně pandemického zákona. Ty kapacity venkovních sportovišť se samozřejmě navyšují, od března, nevidím nejmenší důvod, aby byla jakkoliv omezena kapacita. Ten důvod není to, že bude jaksi vrcholit extraliga hokejová, ale ten důvod je ten, že k tomu není žádný smysl. Samozřejmě jsme komunikovali velmi intenzivně se sportovní agenturou, je potřeba poděkovat, myslím, že je to místopředsedkyně sportovní agentury, řešili jsme cíleně akce typu Jizerská 50 a podobné, velmi intenzivně jsme debatovali s asociací dětí a mládeže.
Nesmírně děkuji panu senátorovi, prostřednictvím vaším, pane předsedající, kolegu Kantorovi, panu doktoru Kantorovi, nebo senátorovi Lumíru Kantorovi, protože on tuto diskusi zprostředkoval, myslím si, že jsme dospěli k velmi dobrým závěrům. Podle mě medicínsky nebyl nikdy silný důvod pro to omezovat venkovní sportování, nebyl nikdy důvod omezovat pohyb venku, ať už v přírodě, ať už na sportovištích. Ono to není tak úplně jednoduché v případě, že vrcholí velmi agresivní mutace.
Je potřeba si uvědomit, že se nebavíme jenom o konkrétních dětech, ale bavíme se o jejich rodinách, příbuzných. Pokud ten virus má inkubační dobu tak rychlou a krátkou, jako má omikron, pak to riziko, že aniž by se to podařilo včas zachytit u těch dětí, že budou nakaženi i jejich příbuzní, je obrovské. Z toho důvodu řada těch opatření byla nastavena tak, jak byla nastavena. Tím bych využil té příležitosti a odpověděl na ten dotaz, který tady padl, stran toho, že víme, že omikron nepůsobí na děti. Bylo to v tom prvním vystoupení pana senátora, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ona to není tak úplně pravda.
My u dětí víme, že smrtelný průběh je vzácný, byť existuje. Asi je katastrofou každý dětský zmařený život, protože ten boj za to, aby dítě neumřelo, je často daleko intenzivnější než boj za jiné. Nicméně ten problém, který u dětí je, je, řekněme, dvojí. Ten první problém u dětí je, že část těch dětí, myslím, že se zase odvolám, vaším prostřednictvím, na kolegu Kantora, který je neonatolog, ví to z vlastní praxe. U části těch dětí v ČR je to někde kolem 500 případů, možná o něco více, se objevuje postižení srdce. Ono se to postižení srdce dá asi velmi rychle a efektivně řešit, pokud ovšem ten pediatr na to přijde.
Vzhledem k tomu, že je to naprosto atypická komplikace covidu, často se stává, že ta diagnóza není stanovena včas. On by asi, vaším prostřednictvím, pan senátor Kantor to uměl vysvětlit podstatně lépe, protože je odborník pro tuto problematiku. Obecně u kardiomyopatií hrozí obrovské riziko, že to bude proces, který vede k nevratnému poškození srdce, byť u těch dětí se zdá, že tomu tak není, které může vést k transplantaci srdci. Rychlá kardiomyopatie je onemocnění, které je velmi závažné.
Druhý problém je, že stále existují v literatuře data, která jsou poměrně silná, o kterých se nemluví dostatečně hlasitě. Dobře, je to asi zase chyba nejenom moje, ale všech ministrů zdravotnictví a všech vlád, že to dostatečně neprezentují, tak vás prosím, pomozte mi to rozšiřovat, tuto informaci, pokud jste ochotni.
Covid jako virus postihuje endotel cév, tedy výstelku tenkých cév, těch cév, které zásobují srdce, těch cév, které zásobují mozek. Současně postihuje, a tam se zatím nezná ten mechanismus, postihuje nervové funkce. Výsledkem toho jsou jednak neurologická onemocnění, jejich počet narůstá, a jednak některé ne psychiatrické, ale psychické problémy. My v rámci našeho předsednictví chceme dělat velkou konferenci v Praze, kterou iniciovala neurologická společnost, psychiatrická společnost. Chceme tady tyto projevy covidu, ono se to jednoduše říká, long-covid, ale to je hodně nepřesný termín, zavádějící, chceme tyto projevy covidu řešit.
Chceme se bavit také o tom, jak je to obecně s endotelem. Ten důvod je hrozně jednoduchý. Pokud opravdu se prokáže, že u pacientů, kteří mají covid, bez ohledu na závažnost průběhu, dochází k postižení výstelky tenkých cév, ten sčítací efekt tohoto poškození může vést k tomu, že v řádu desítek let, 10, 15, 20 let, bude výrazný nárůst infarktů, difuzních infarktů, my je vídáme dnes, ne ty infarkty, ale ty cévní mozkové příhody. Struktura pacientů s cévní mozkovou příhodou, já jsem intervenční radiolog, nějakým způsobem dělám diagnostiku cévních mozkových příhod, ta se změnila.
Ty cévní mozkové příhody nejsou takové to ložisko v mozku, pacient rehabilituje, ale jsou to mnohočetné drobné ischemie. Pravděpodobně bude potřeba diskutovat nejenom v rámci ČR, já jako ministr zdravotnictví mám úkol v ČR, ale v rámci celé Evropy, o nastavení nějakého dlouhodobého preventivního programu, abychom včas tyto lidi jednak screenovali, abychom zachytili včas případné komplikace, abychom předešli tomu, že ty následky by pro ně mohly mít velmi negativní dopad. To je k té otázce...
Co se týká hygien, v žádném případě nehrozí rušení jakékoli krajské hygieny, v žádném případě nehrozí propouštění jakékoli hygienika, hygieničky nebo odborného pracovníka hygien. Jednak by to byl nesmysl, jednak to technicky nejde, protože hygieny jsou podobně jako fakultní nemocnice přímo řízené organizace. Jediné, co já mohu jako ministr udělat, navrhnout odvolání šéfa té krajské hygieny. Ale nemůžu zasahovat do jeho personálních úvah a rozvah. Personál, o tom rozhoduje ten šéf té hygieny. Ale to, co se musí změnit a změní se, je dobře, že se to změní, protože to je dopad toho, že nám ta opatření, řekněme, uvolňují ruce, tak se změní to, že přestane úplně trasování, přestane od 21. odesílání do karantén, což jste asi zachytili. Přestane od prosince, resp. od 1. března řada těch opatření platit. Tím pádem nebude nutné dále provozovat call centra na hygienách, nebude nadále nutné mít externí pracovníky na hygienách, kteří by se tímto zabývali.
Z logiky věci, když tato činnost přestane být, já chci mít ten aparát, který to dělá, protože pokud se situace kdykoli stane podobnou, jako je teď, jako byla na podzim, chci, abychom nemuseli začínat od nuly, ale abych, použiji znovu ten příměr, vyvezl stříkačku z garáže. Na druhé straně úplně není nezbytně nutné, aby 24 hodin denně na té stříkačce seděl tým hasičů a stříkal a stříkal a stříkal, jenom pro jistotu. Takže z toho důvodu, ano, dojde k omezení těchto externích služeb, což bohužel bylo interpretováno jako propouštění z hygien.
V žádném případě nepočítám s tím, že by byli z hygien propouštěni kmenoví zaměstnanci, resp. hygienici, hygieničky, ať už magistři, lékaři, bakaláři. Ale počítám s tím, tady je potřeba poděkovat, já to dělám na každém místě, kde to je možné, šéfovi krajské hygieny v Plzni, který na tom intenzivně pracuje, stejně tak státnímu ústavu a tomuto národnímu institutu, je potřeba reformovat nějakým způsobem vůbec kompetence hygien, kompetence Státního zdravotního ústavu a kompetence toho národního institutu tak, abychom byli daleko lépe připraveni na jakoukoli budoucí hrozbu typu, já jsem to tady říkal, pandemie, endemie nebo nějaké epidemie.
Doufám, že nikdy ta hrozba nepřijde, že to nikdy nebudeme muset využít. Budu rád, když budeme jenom cvičit, tak jak cvičí trauma týmy v ČR. Lékaři z vašich řad ví, že trauma týmy pravidelně cvičí, ale cvičí v naději, že to jejich cvičení zůstane po celý jejich život pouze cvičením, nebude muset u té velké havárie zasahovat. Mám stejnou naději ohledně covidu. To je ta naděje, která mně pomáhá, abych ta opatření mohl uvolňovat. Myslím si, že tu naději mají všichni občané, máme ji všichni v ČR, já pevně věřím, že bude naplněna. Přesto vás prosím o podporu toho pandemického zákona, prostě proto, ať máme nejenom naději, ale i jistotu.
Děkuji.
