24. února letošního roku Putinův režim zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. A pro tuto bezdůvodnou agresi vůči demokratickému a suverénnímu státu neexistuje v civilizovaném světě žádná omluva. Všechna dosavadní opatření a sankce namířené proti Putinovu režimu jsou oprávněné a věříme, že přispějí k jeho oslabení natolik, aby skončila tato invaze na Ukrajinu. Vláda a ministerstvo obrany reagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině od samého začátku a na tomto místě patří i velké poděkování paní ministryni obrany Černochové za celou řadu aktivit, kterou ministerstvo obrany vykonává. Ať už jde o schválení mandátu pro případné nasazení českých sil v zahraničí v rámci NATO, dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu či výstavbu a zabezpečení provozu humanitární základny pro uprchlíky na Slovensku.
V zájmu nutnosti posílit obranyschopnost východního křídla NATO zahajujeme výstavbu mnohonárodnostních bojových uskupení na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Česká republika byla požádána slovenskou vládou, aby převzala roli vedoucí země v uskupení NATO na Slovensku. Vláda si nabídky velice váží a s hrdostí ji přijala. Vedle Slovenska a Česka se k účasti v tomto mnohonárodnostním bojovém uskupení přihlásily také Německo, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko.
My navrhujeme na Slovensko v rámci tohoto uskupení vyslat až 650 osob. A to naše zapojení bude zahrnovat prvky velení a spojení, mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a logistické zabezpečení. Slovenská vláda již 9. března schválila mandát pro přijetí spojeneckých sil na svém území v počtu do 2100 osob, z nichž pro Česko je vyčleněno 600 míst.
Za ministerstvo zahraničních věcí bych chtěl říci, že tento krok jednoznačně vítáme. Také jsme spolupředkladateli tohoto mandátu. A jednoznačně podporujeme návrh, který představuje důležitý příspěvek Česka k obraně NATO. Převezmeme další díl odpovědnosti za společnou bezpečnost, navíc ve spojenecké zemi, ke které nás pojí opravdu velmi silný dlouhodobý a blízký vztah. Páteří budou právě ta nově ustanovená mnohonárodností bojová uskupení na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. A doplní již ta existující uskupení NATO v Pobaltí a Polsku. I tam se Česko dlouhodobě a významně angažuje.
Jinak platí, že posílení východního křídla NATO je jedním ze tří klíčových prvků bezprostřední evropské odpovědi na ruskou invazi na Ukrajinu. ale Česko se výrazně profiluje i v dalších oblastech. Poskytujeme pomoc Ukrajině, a to na úrovni vlády i občanské společnosti a postupně oddělujeme, vyčleňujeme Rusko od ekonomických zdrojů a mezinárodních vazeb.
Na závěr mého vystoupení mi dovolte ještě jednou zopakovat a zmínit, že vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO. To navrhované české působení v rámci uskupení NATO tak posílí už dnes nadstandardní vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou. I proto věřím, že návrh podpoříte, stejně tak jako v minulých dnech učinil senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a sněmovní výbor pro obranu v Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.
