tisk číslo 86 upravuje současně několik zákonů, a to zákon trestní, o obětech trestných činů, zákon o trestním řízení soudním, tzv. trestní řád, zákon o rejstříku trestů, zákon o sociálněprávní ochraně dětí, zákon o veřejných sbírkách, zákon o Policii České republiky, zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon o Vojenské policii. Cílem tohoto tisku je především adaptace a implementace přijatých předpisů Evropské unie resp. právně závazné mezinárodní smlouvy. Návrh rovněž zapracovává změny, kterým je v návaznosti na výsledky implementačních worskhopů a další hodnotící činnosti reagováno na některé zjištěné nedostatky v implementaci některých unijních směrnic. Dovolte mi tady trošku zrekapitulovat celý proces. Jsme ve třetím čtení a ráda bych vám připomněla, čeho všeho se tento tisk týká.
17. dubna 2019 byla přijata tzv. non-cash směrnice, jejímž cílem je reflektovat technologický vývoj v oblasti bezhotovostních platebních prostředků, vylepšit a modernizovat stávající pravidla jejich ochrany tak, aby se zefektivnil boj proti podvodům v této oblasti. Ochrana proti tomuto druhu podvodů dopadá nejen na platební karty či elektronické peněženky sloužící pro převod elektronických peněz, ale nově i na virtuální peněženky umožňující převod virtuálních aktiv, pokud slouží k placení.
V oblasti ryze trestněprávní si směrnice klade za cíl posílit mj. schopnost donucovacích orgánů bojovat proti kybernetické trestné činnosti a odstranit překážky operativní povahy, které brání efektivnímu vyšetřování a stíhání trestných činů. Non-cash směrnice upravuje pouze minimální pravidla a garance, které musí v zájmu ochrany bezhotovostních platebních prostředků každý členský stát zakotvit, přičemž je na jednotlivých členských státech, zda zakotví pravidla jdoucí nad rámec této směrnice, a to včetně úpravy definic trestných činů či výše trestních sankcí. Jde-li o výši trestních sazeb či druhy sankcí, které mají být pachatelům těchto trestných činů ukládány, česká právní úprava již dnes veškeré požadavky non-cash směrnice naplňuje. Zájmem je ve výhledu přejít plně na bezhotovostní platby, kdy bude snaha i platební karty postupem času a vývojem technologií nahradit dalšími způsoby placení. S tímto vývojem se zcela neztotožňujeme a SPD bude vždy i pro zachování hotovostních plateb.
17. dubna téhož roku bylo přijato další nařízení a směrnice, jejichž hlavním cílem je vytvoření tzv. centrálního systému pro identifikaci členských států Evropské unie, které by měly uchovávat informace o odsouzení občanů třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit. Centrální systém by měl tedy umožnit členským státům rychle a efektivně identifikovat členské státy, které mohou disponovat informacemi o odsouzení osob bez státní příslušnosti. Systém, který jsem tady zmiňovala, je přitom jednou ze součástí programu eu-INIS. Téma interoperability je v rámci Evropské unie a to i s ohledem na nedávné bezpečnostní incidenty prioritou v kontextu boje proti terorismu a v diskusích o budoucnosti Schengenu.
Jelikož relevantní vnitrostátní úprava neumožňuje řádnou aplikaci nařízení ECRIS-TCN a zároveň je nutné implementovat požadavky této směrnice, vyžaduje adaptace tohoto nařízení a implementace předmětné směrnice změnu příslušných ustanovení zákona o Rejstříku trestů, zákona o trestním řízení soudním, zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákona o Vojenské policii, a to v platném znění těchto zákonů. V souvislosti s výše uvedenými nezbytnými změnami se rovněž jeví jako vhodné upravit podmínky pro vydání pověření pro účely ověřování bezúhonnosti, a to podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Tak jak konstatuje důvodová zpráva, členské státy jsou povinny implementovat směrnici nejpozději do 28. června letošního roku, přičemž den zahájení provozu systému bude dle nařízení stanoven komisí a to v závislosti na splnění podmínek vymezených v článku 35 odst. 1 nařízení, které zahrnují přijetí relevantních prováděcích aktů, provedení nezbytných technických a právních opatření pro shromažďování údajů ze strany členských států a úspěšné provedení souhrnného testu fungování systému. Pro přijetí opatření k zajištění souladu s tímto nařízením by však členské státy měly mít k dispozici alespoň 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Zákon o Rejstříku trestů musí být rovněž přizpůsoben požadavkům vyplývajícím z dohody, která vstoupila v platnost 1. května 2021. Dohoda v části třetí nazvané Spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech upravuje některé otázky mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé. Rejstřík trestů se neobejde bez vnitrostátní prováděcí úpravy, která v návaznosti na ustanovení dohody v nezbytném vztahu stanoví odpovídající postup orgánů České republiky a to právě zejména Rejstříku trestů.
Další část tisku 86 se věnuje novele zákona o centrální evidenci účtů, ve znění pozdějších předpisů, implementuje směrnici o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů. Tato změna byla provedena ve formě pozměňovacího návrhu, který neobsahoval potřebné provázání s trestněprávními předpisy.
Hlavním cílem navrhované změny je tedy uvést právní úpravu obsaženou v trestním řádu do souladu s úpravou obsaženou v novele zákona o centrální evidenci účtů, jakož i se samotnou směrnicí o používání finančních informací. Na základě výsledků implementačních workshopů a další hodnotící činnosti ve vztahu k implementaci aktů Evropské unie bylo dále identifikováno několik oblastí, kde může Česká republika stávající úroveň implementace směrnice o útocích na informační systémy, směrnice o boji proti terorismu a směrnice o obětech trestných činů ještě více prohloubit. Toto činí také tisk 86 v další své části, která je velmi detailně právě rozvedena v důvodové části u tohoto návrhu a který se probíral i na ústavněprávním výboru.
V rámci zákona o obětech trestných činů je navrhováno reagovat na judikaturu Nejvyššího správního soudu a tuto část tady velmi podrobně a detailně a daleko erudovaněji než bych tady představovala já, představila paní doktorka Válková, takže to nebudu opakovat. Dále pak tisk 86 řeší stávající právní úpravu obsaženou v trestním zákoníku, v současnosti neumožňuje vždy postihnout osoby, které se účastní činnosti ozbrojených entit zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu. Absence možnosti trestního postihu se projevuje i v případech, kdy se určitá jednání daných osob jeví z hlediska bezpečnosti České republiky, ale i státu, na jehož území ozbrojený konflikt probíhá, jako velmi závažná a společensky škodlivá. V návaznosti na výklad obsažený v obecné části odůvodnění se tiskem 86 navrhuje nová skutková podstata trestného činu postihující určité formy jednání osob účastnících se na činnosti nestátních ozbrojených skupin zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu. Tedy státu odlišného od České republiky.
Lze shrnout, že určité formy členství v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu je možno vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu, kterou však podle současné úpravy není možné či je velmi komplikované trestněprávně postihnout. Navrhovanou změnou by mělo dojít k napravení dnešního nevyhovujícího stavu. Bez významu není ani skutečnost, že kriminalizací účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu dojde rovněž k narovnání dosavadní disproporce, kdy možnost trestního postihu závisela jen na skutečnosti, se kterou stranou v ozbrojeném konfliktu daná osoba sympatizovala, a ke které se připojila. Jednalo-li se o vládního aktéra, šlo dané jednání při splnění dalších podmínek kvalifikovat jako službu v cizích ozbrojených silách. Pokud se však jednalo o aktéra nestátní povahy, například o povstalecké síly, nebylo dané jednání trestněprávně postižitelné.
V rámci druhého čtení byly načteny tři pozměňovacími návrhy, a to pozměňovací návrh kolegy Radka Kotena pod číslem 475, který vkládá nový odstavec do § 29 a tento odstavec zní: O nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedená vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky, bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví nebo jiné přítomné osoby. Tento pozměňovací návrh plně odpovídá našemu programu SPD "Můj dům, můj hrad".
Další dva pozměňovací návrhy předložily kolegyně Válková a Malá pod čísly 374 a 474. Jak už jsem tady zmiňovala, paní doktorka Válková tyto pozměňováky velmi podrobně zdůvodnila, takže se nebudu tady opakovat. Za SPD tedy mohu konstatovat, že podpoříme tři pozměňovací návrhy, které byly předložené, i návrh zákona jako celek. Děkuji.
