Viktor Orbán je po včerejšku nepochybně nejen nejúspěšnějším politikem “postkomunistické” části Evropy, ale i jedním z nejúspěšnějších evropských politiků vůbec.

5x vyhrál parlamentní volby, z toho 4x za sebou v řadě, čímž se vyrovnal Angele Merkelové. Celkem bude premiérem 20 let, což je bezprecedentní.

Jeho politické koncepce jsou hojně kritizovány - tzv. neliberální demokracie, velké Maďarsko, příchylnost k východním režimům atd. Jenže, ať se to komu líbí či ne, jsou zcela legitimní. A kdo si přečte nějaký Orbánův rozhovor nebo článek, zjistí, že nejde jen o nějaký mělký a těkavý populismus (jako třeba u Babiše), ale o solidně vyargumentovaný a promyšlený komplexní pohled na minulost, současnost i budoucnost. Ano, je to antiteze levicově liberálního mainstreamu, který dominuje současné EU. Je to antiteze “open society” George Sorose, z něhož se v průběhu času stala Orbánova Nemesis. Je to antiteze třeba i takového Václava Havla. Lze s tím vášnivě nesouhlasit a polemizovat. Ale také už je načase, aby si alespoň ti rozumnější z Orbánových odpůrců něco z výše uvedeného konečně přiznali a aby to také začali respektovat (což neznamená souhlasit).