dovolte mi, abych v zastoupení pana premiéra, který se zotavuje, přednesl informaci o dvou zasedání Evropské rady, jednom neformálním a jednom standardním.

Nejprve tedy k tomu summitu ve Versailles, který se konal ve dnech 10. a 11. března.

Významnou část agendy tohoto setkání tvořila problematika ruské války na Ukrajině. Jedním z výstupů toho summitu bylo prohlášení členů Evropské rady k ruské agresi na Ukrajině, které rázně odsoudilo tuto agresi. Konstatovalo, že porušuje mezinárodní právo i principy OSN.

V prohlášení lídři členských států vyzvali k okamžitému stažení vojsk, respektování suverenity, územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny. Dále potvrdili silnou politickou, hospodářskou, finanční, materiální i humanitární podporu Ukrajině a odhodlání pokračovat v tlaku na Rusko i Bělorusko skrze stále přísnější sankce.

Členové Evropské rady rovněž vyjádřili solidaritu ukrajinskému lidu a potvrdili poskytnutí dočasné ochrany uprchlíků před válkou. Důležité bylo to, že členové Evropské rady poprvé uznali i evropské aspirace a rozhodnutí Ukrajiny pokračovat v evropské cestě na základě nedávné žádosti o členství ze strany Ukrajiny, a to byl i úspěch vlády ČR, která v průběhu příprav toho summitu podporovala ambiciózní formulace k evropské perspektivě Ukrajině.

Summit dále přijal tzv. versailleskou deklaraci, která reflektuje novou realitu vyvolanou ruskou agresí vůči Ukrajině, a některé dopady, které tento vývoj na EU bude mít. První oblastí, na kterou se deklarace zaměřila, je posilování obranných schopností EU. Lídři potvrdili klíčový význam transatlantické vazby a spolupráce mezi EU a NATO, současně zdůraznili, že NATO nadále zůstává základem kolektivní obrany svých členů. Členové Evropské rady se shodli na významu Strategického kompasu a na potřebě více investovat do obranných schopností a inovativních technologií, včetně posílení vlastního obranného průmyslu.

Prohlášení se věnuje také odolnosti vůči hybridním a kybernetickým hrozbám a dezinformacím.

Vláda ČR text posilování obranných schopnosti podpořila a podařilo se jí prosadit posílení textu deklarace k transatlantické spolupráci a klíčové roli NATO pro bezpečnost v Evropě. Dalším významným tématem bylo snižování závislosti EU na zdrojích energie Ruska. V té oblasti volá versailleská deklarace k přehodnocení cest, k zajištění bezpečnosti dodávek. Členové Evropské rady se shodli na odbourání závislosti Unie na ruském plynu, ropě a uhlí.

V otázce snižování závislostí a energetické politiky vláda ČR podpořila posílení energetické bezpečnosti Unie a omezování závislosti na Rusku. Dále zdůraznila nutnost racionálního přístupu při dosahování energetické bezpečnosti a uhlíkové neutrality, tedy nutnost rozvoje nejen obnovitelných zdrojů energie, ale také jaderné energie coby stabilního nízkoemisního zdroje. I v tomto kontextu se vládě ČR podařilo prosadit odkaz na respekt v energetickém mixu jednotlivých členských států.

Dalším tématem bylo budování robustnější ekonomické základny a podpora investic v Evropě. Prohlášení uvádí některé konkrétní kroky, například spolupráci na podpoře průmyslových iniciativ, mimo jiné prostřednictvím důležitých projektů společného evropského zájmu a průmyslových aliancí.

Co se týká podpory investic, členové Evropské rady se shodli na potřebě vytvořit prostředí, které usnadní a přiláká investice. Prohlášení jmenuje konkrétní cesty, například zjednodušení a zrychlení administrativních postupů, pro schvalování investičních projektů, zjednodušení regulačního prostředí, podporu sociální soudržnosti, dokončení jednotného trhu nebo vytvoření integrovanějších evropských finančních trhů.

Lídři v prohlášení také berou na vědomí, že vnitrostátní fiskální politiky budou muset vzít v úvahu celkové investiční potřeby v kontextu nové geopolitické situace.

Nyní ke standardní Evropské radě, která se v Bruselu konala ve dnech 24. a 25. března.

Zasedání se věnovalo šesti tématům:

1. ruské agresi vůči Ukrajině,
2. bezpečnosti a obraně,
3. energetice,
4. hospodářským záležitostem,
5. covidu a
6. vnějším vztahům.

První den byl věnován diskusím o ruské agresi vůči Ukrajině. Nad rámec diskuse členů Evropské rady také proběhlo osobní jednání s prezidentem USA Bidenem a prostřednictvím videokonference se lídři spojili i s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.

Pokud jde o ruskou agresi, Evropská rada opětovně vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo vojenskou agresi na území Ukrajiny, stáhlo všechny síly a vojenskou techniku z území Ukrajiny a plně respektovalo územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny.

Evropská rada zdůraznila připravenost pracovat na dalších sankcích vůči Rusku a Bělorusku a na zamezení jejich obcházení.

Evropská rada také vyzvala Komisi k urychlenému pokračování práce na podpoře členských států hostících ukrajinské uprchlíky, vládě ČR se povedlo prosadit do závěrů potřebu využít flexibility rozpočtu a rychle zmobilizovat finanční prostředky pro státy, které čelí největšímu přílivu lidí prchajících před válkou.

Závěry se také věnují obnově demokratické Ukrajiny hned, jak to situace dovolí. Evropská rada oznámila vytvoření svěřeneckého fondu solidarity pro Ukrajiny a vyzvala k včasnému uspořádání mezinárodní donorské konference.

Vláda ČR vítá, že členské státy jednoznačně podporují ideu společné obnovy Ukrajiny.

Toto téma bude také jedno z klíčových pro nadcházející české předsednictví v Radě EU.

Pokud jde o bezpečnost a obranu, Evropská rada schválila tzv. Strategický kompas. Ten je novou strategií EU s cílem posílit evropskou obrannou politiku. Evropská rada rovněž potvrdila, že za účelem posílení obranných schopností EU a členských států je třeba plně využít potenciál finančních nástrojů a iniciativ EU, zejména Evropského obranného fondu. Kromě toho by měla být do konce roku 2022 přijata opatření na podporu a usnadnění přístupu k soukromému financování branného průmyslu.

Vláda ČR přivítala jednoznačnou shodu všech členských států na potvrzení přijetí Strategického kompasu. Jeho implementace bude rovněž důležitou prioritou českého předsednictví.

V oblasti energetiky Evropská rada opětovně potvrdila shodu na potřebě co nejrychlejšího ukončení závislosti na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí. Evropská rada vyjádřila očekávání směrem k plánu, který Komise za tímto účelem předloží do konce května 2022 a který zohlední vnitrostátní okolnosti a energetický mix členských států. Evropská rada také projednala vysoké ceny energií a jejich negativní dopad na občany a podniky, vyzvala členské státy a Komisi, aby využívaly soubor nástrojů, vč. nového dočasného krizového rámce státní podpory.

Dále Evropská rada vyzvala Radu a Komisi, aby pokračovaly v jednání o možnostech pro snížení ceny plynu a řešení jejího negativního dopadu na trhy s elektřinou. Evropská rada v tomto kontextu také zaúkolovala Komisi, aby předložila návrhy, které účinně vyřeší problém vysokých cen elektřiny, zároveň zachovají integritu jednotného trhu.

Evropská rada vyzvala k diskusi o návrzích týkajících se skladování plynu. Členské státy by ve spolupráci s Komisí měly také spolupracovat na dobrovolném společném nákupu plynu. Dále se má zlepšit energetická infrastruktura, zejména plynová v kontextu podpory dalšího budování terminálů pro dovoz zkapalněného plynu.

Předseda vlády ČR na jednání podpořil co nejrychlejší možné odpoutání EU od závislosti na ruském plynu a ropě.

Vláda ČR dále zdůrazňuje potřebu racionálního přechodu k bezemisní energetice, vč. úpravy podmínek pro rozvoj všech zdrojů, které napomáhají k dosažení klimatické neutrality a zajišťují stabilní dodávky, tj. včetně jaderné energie.

Vítáme proto, že se podařilo prosadit do závěrů odkaz na respektování národních specifik a energetických mixů.

Vláda ČR také podporuje práci na možných společných nákupech plynu a navyšování dodávek zkapalněného plynu a budování k tomu potřebné infrastruktury.

Pokud jde o hospodářské záležitosti, Evropská rada vyzvala ke snížení strategické závislosti EU v nejcitlivějších oblastech. Vnitřní trh, jehož dokončování je prioritou vlády ČR, označila Evropská rada za klíčový prvek pro udržitelný růst a vytváření pracovních míst.

Evropská rada se dále zabývala potravinovou bezpečností a vyzvala Komisi, aby se tomuto tématu věnovala na evropské i globální úrovni. Vláda ČR tyto kroky vítá.

Evropská rada dále přijala stručné závěry ke covidu-19, vztahům s Čínou a aktuální situaci v Bosně a Hercegovině.

Dovolte mi připojit osobnější komentář. Kromě jednání Evropské rady probíhá celá řada dalších jednání, která se dotýkají toho tématu, na němž zatím na Evropských radách nebylo dosaženo úplného souhlasu, a to je evropská perspektiva pro Ukrajinu. Chci vás jenom ujistit, že česká vláda na všech fórech zastává velmi rychlou cestu, která by otevřela cestu Ukrajině ke kandidátskému statusu. Je patrné, že ty názory našich, zejména západních, partnerů v EU prochází určitým vývojem. Bude nepochybně potřeba ještě řady argumentů a přesvědčování, ale já věřím tomu, že se nám podaří i v tomto bodě, na kterém se zatím lídři neshodli, dosáhnout jakéhosi kompromisu. My upozorňujeme zejména na to, že evropská perspektiva pro Ukrajinu je mimo jiné součástí řešení uprchlické krize. Má-li ta obrovská vlna uprchlíků dostat rozumnou perspektivu, někdy se vrátit na Ukrajinu, pak standardní proces rozšiřování, který samozřejmě probíhá celé roky nebo dekádu, je nejlepší cestou, jak garantovat Ukrajině tuto perspektivu.

Děkuji za pozornost.