Mgr. Pavel Fischer

  • BPP
  • Praha 12
  • senátor
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,34. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

06.04.2022 22:21:00

Ruská agrese proti Ukrajině má oběti především mezi civilisty

Ruská agrese proti Ukrajině má oběti především mezi civilisty

Projev na 24. schůzi Senátu 6. dubna 2022 – Návrh usnesení k situaci na Ukrajině a masakru v Buči

 Vážený pane předsedající, dámy a pánové,

bod, který máme nyní na pořadu dne, je Návrh usnesení Senátu k situaci na Ukrajině a masakru v Buči. Každý, kdo sleduje zpravodajství, ví, že ruská vojenská agrese proti suverénnímu státu Ukrajina pokračuje a má své oběti. A především mezi civilisty. Záběry, které se objevily během víkendu poté, co se ruská vojska začala stahovat na sever, na území Běloruska, aby se přeskupila a zformovala pro další útoky, odkryla hrůzu, která v obcích a městech panuje.

Nevíme to jen ze záběrů, víme to i z přímých svědectví. Připomínám, že pan předseda Miloš Vystrčil zde měl prvního místopředsedu Verchovné rady, s kterým jsme osobně projednávali situaci na Ukrajině a který nás nejen chtěl navštívit, aby poděkoval za poskytovanou pomoc, ale zároveň aby nás požádal o podporu, abychom nezapomněli na starosty a členy zastupitelstev, kteří byli ve velkém unášeni, byli často vystaveni nelidskému mučení nebo zabíjeni. Proto jsme do textu dali zvláštní odstavec právě k samosprávám, starostům, na něž míří ten brutální útok. Čili se neútočí jen na vojenské cíle, útočí se na instituce státu. Vedle toho se útočí například na představitele občanské společnosti, na novináře a na pokojně demonstrující.

To, co vidíme v konfliktu na první pohled, je centralizovaná moc na jedné straně v případě Ruské federace, a decentralizovaná samospráva na straně druhá, na Ukrajině. To je právě důvod, proč se k tomu vyjadřujeme. A abych to zarámoval šířeji, včera to téma masakru v Buči vyburcovalo nejen světové veřejné mínění, viděli jsme reakce generálního tajemníka OSN, generálního tajemníka NATO nebo šéfky EK Ursuly von der Leyenové, ale reagovali na to také představitelé ČR a včera si to téma osvojila sněmovna.

Nyní vidíte, jak jsme k němu došli my. Včera totiž také zasedal organizační výbor a rozhodl toto téma zařadit dnes na pořad jednání. Podklady jste dostali v noci. Doufám, že budeme mít možnost vést k nim krátce rozpravu, protože náš výbor se tématu Ukrajiny věnuje pravidelně a jsme v pravidelném kontaktu s našimi kolegy ve Verchovné radě, ať už s předsedou výboru pro zahraničí nebo s předsedkyní výboru pro evropské záležitosti a dalšími. Tak víme, jak velmi složitá situace tam je.

Ale zároveň je celá řada dobrých zpráv. A proto jsem vám chtěl předložit usnesení, které máte před sebou, nyní ho načtu. A upozorním tam na jednu jazykovou změnu, která bude v bodě 5, 1). Usnesení Senátu k situaci na Ukrajině a masakru v Buči, které projednává 24. schůze Senátu 6. dubna 2022.

I. Senát:

1) konstatuje se znepokojením, že Ruská federace, která se dopustila vojenské agrese proti Ukrajině a rozpoutala v Evropě rozsáhlou nevyprovokovanou válku, útočí proti mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech a útočí proti demokracii založené na rozdělení moci a respektu ke svobodám a lidským i občanským právům jednotlivce,

2) konstatujeme se znepokojením, že podle oficiálních představitelů Ruské federace se Rusko rozhodlo usilovat o systematickou akci proti svobodným občanům Ukrajiny s cílem provést jejich údajnou denacifikaci, čímž hrubě porušuje Chartu OSN a zásadu svrchovanosti států,

3) vraždění civilistů v Buči a v dalších ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva,

4) ruská armáda začala povolávat brance do armády i z řad obyvatel okupovaných území Ukrajiny včetně Krymu, což je v přímém rozporu s mezinárodním právem.

II. Senát považuje:

1) únosy obyvatel z obsazené Ukrajiny na území Ruské federace za neospravedlnitelné,

2) brutální násilí vůči starostům a zástupcům samosprávy vůči občanské společnosti Ukrajiny nebo novinářům za nebezpečný útok na instituce suverénního státu.

III. Senát vyjadřuje přesvědčení, že Ruská federace musí nést důsledky nebo následky rozpoutání války, a to včetně platby reparací. A také vyjadřujeme přesvědčení, že představitelé Ruské federace odpovědní za válečné zločiny musí být postaveni před soud a potrestáni.

IV. Vyjadřujeme podporu dosavadnímu postupu vlády ČR.

V. Vyzýváme vládu ČR, aby:

1) nadále intenzivně podporovala Ukrajinu dodávkami vojenského materiálu a také humanitárně a diplomaticky. Tady jsme nahradili slovo "ale i" spojením "a také", to byla jediná změna v textu,

2) vyzýváme vládu ČR, aby podporovala Ukrajinu a mezinárodní společenství v dokumentaci zločinů páchaných Ruskou federací na území Ukrajiny,

3) podporovala zapojení ČR do příprav ustanovení mezinárodního soudního tribunálu,

4) vyzýváme vládu ČR, aby prosazovala další sankční opatření, která musí být dále stupňována, dokud Rusko nestáhne své jednotky z celého území Ukrajiny včetně Krymu,

5) prosazovala požadavek odchodu všech ruských jednotek také z území Moldavska, Gruzie a Běloruska,

6) prosazovala trvalý zákaz vývozu zbraní do Ruska včetně zboží dvojího určení i technologií, které by mohla Ruská federace využít pro svůj zbrojní průmysl,

7) přijala opatření, která povedou k surovinové nezávislosti ČR a celé EU na Ruské federaci, neboť příjmy z prodeje ruské ropy, zemního plynu a jiných surovin by mohly být zneužity k financování další vojenské agrese a rozvratných aktivit proti demokratickým státům,

8) vláda připravovala další kroky vedoucí k zamezení aktivit ruských tajných služeb v ČR, EU a státech NATO,

9) důkladně prošetřila vláda původ prostředků, za něž občané Ruské federace nakoupily v ČR nemovitosti a další aktiva,

10) podporovala všechny Rusy a Bělorusy, kteří se postavili proti zločinné válce Kremlu proti Ukrajině a nezapomněla na podporu těch, kdo z těchto zemí museli prchnout,

11) nadále podporovala Moldavsko a Gruzii, které jsou ohrožovány přítomností ruských jednotek na svém území,

12) připravila podporu Ukrajině po skončení válčení včetně obnovy země a kandidátského statusu v EU,

13) nadále koordinovala postup v rámci EU a se spojenci v NATO, zejména s USA a Velkou Británií.

VI. Senát připomíná usnesení Senátu PČR č. 408 k posilování obranyschopnosti ČR v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině ze dne 2. března 2022 a také připomínáme usnesení Senátu PČR č. 381 k aktuální situaci na Ukrajině ze dne 25. února 2022.

A nakonec pověřujeme předsedu Senátu, pana senátora Miloše Vystrčila, aby o tomto usnesení informoval předsedu vlády České republiky.

Děkuji.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama