Prostě desítky let budovaná infrastruktura zásobování Evropy energiemi a několik let ničení inside energetických zdrojů EU nelze změnit přáním jakkoliv vysoce postaveného a masivně přepláceného úředníka EU. Jejich ego je dostatečně velké, aby zahajovali řízení se státy, které si zvolily politiky co to chtějí dělat jinak. Jakmile se však přiblíží k vnějším hranicím EU, tak by se měli podívat na mapu světa a uvědomit si, kdo jsme a kde jsme. Možná bych měl ještě dodat v jaké fázi vývoje se nacházíme.

EU je na tom špatně. Evropská měnová unie ještě hůř. Nemá smysl debatovat o vystoupení či nevystoupení z EU. Nemá smysl debatovat o přijetí či nepřijetí eura. Českou republiku ze srdce Evropy nepřestěhujeme. Zásadní provázanost naší ekonomiky se zeměmi z EMU tady také bude neustále. Jediné co můžeme dělat je neustále jednat o tom, jak tento hroutící se mechanismus vrátit zpátky k vzájemně výhodné a vyvážené spolupráci v Evropě a zároveň se chystat či být připraveni na jeho zhroucení a rozpad.

Jako Česká republika nemáme příliš dobrou vyjednávací pozici. Lisabonská smlouva z nás udělala de jure “vazaly”. To ovšem neznamená, že bychom měli propadnout pasivitě. Nejde o to Goliáše porazit, jde o to přesvědčit ho ke spolupráci…