já jsem si to radši napsal, nechal napsat, radši jsem si to shrnul, abych neudělal chybu, byť je pro mě neskutečně ponižující číst v Poslanecké sněmovně něco z papíru, považuji to za vrchol neschopnosti, když ten člověk ty věci nezná z hlavy. Ale dobře, já je neznám z hlavy a nedokázal bych to říct dostatečně přesně, a udělám to proto tímto způsobem, protože si zasloužíte, abyste měli přesné, podrobné informace a abyste přesně věděli, co se dělá, a aby eventuálně moje nevědomost nebo neznalost nezpůsobila chybu nebo nedorozumění.
Faktem je, že zdravotnictví se v současnosti kvůli ukrajinské krizi v žádném případě nehroutí. Existují UA POINTy, ukázalo se, že UA POINTy jsou velmi dobré řešení, fungující velmi dobře. Zřizujeme pediatrické UA POINTy a já bych chtěl poděkovat všem hejtmanům za to, že ta spolupráce s nimi, co se týče této oblasti, je více než dokonalá, je velmi korektní, velmi seriózní a je úplně jedno, což mě obrovsky těší, z které politické strany ten hejtman je, já si toho osobně nesmírně vážím.
My jsme udělali to, že jsme všem starostům odeslali informaci, kde je dostupný praktický lékař, kde je dostupný gynekolog, kde je dostupný dětský pediatr. Jsem si plně vědom toho, že informace o tom, kde je dostupná volná kapacita v řadě regionů, v řadě míst situaci neřeší, protože dlouhodobě stárne populace lékařů, dlouhodobě ten problém se prohlubuje a není ho jednoduché a nebude ho jednoduché nějak systémově a jednoduše vyřešit.
Je to řešení, o kterém budeme muset intenzivně diskutovat, nicméně doposud tato informace neexistovala, to znamená, my jsme sladili data pojišťoven, sladili jsme data odborných společností, ÚZISu a využili jsme této situace k tomu, aby byla jasná mapa dostupnosti lékařů, aby byla zveřejněna, aby ji měly kraje, aby ji měla města a abychom mohli ve spolupráci s pojišťovnami, pokud některý lékař odmítá jaksi tu kapacitu naplnit, abychom mohli s pojišťovnami tu situaci řešit.
Co se týče léků a pomoci na Ukrajinu, my jsme postupovali tím způsobem, že jsme oslovili farmaceutické firmy a distributory a odeslali jsme celou sérii kamionů s originálními baleními léků pro Ukrajinu tak, aby to nic nestálo Českou republiku a aby to v žádném případě nebyly léky, které by byly z českých lékáren, z českých nemocnic nebo na úkor českých pacientů. Jsou to léky navíc, jsou to dary farmaceutických firem organizované distributory a já jsem od začátku prosil a jsem rád, že mě veřejnost vyslyšela, jsem velmi rád, že mě vyslyšeli všichni ti, kteří chtěli rychle pomáhat, aby se nevykupovaly lékárny, aby se neposílaly léky individuálními cestami, protože to, co je pro mě zásadní a klíčové, absolutně, ani náznakem nesmí dojít ke zhoršení dostupnosti, kvality péče pro české občany, pro české děti a nesmí dojít ani ke zhoršení dostupnosti některých léků.
Proto jsme navýšili požadavky na očkovací látky o 20 %, navýšili jsme požadavky i u WHO a tady toto se postupně realizuje. Vytvořili jsme komunikační karty v ukrajinštině a ruštině včetně psychiatrie a lékárenské péče, a to tak, aby ta komunikace byla pro obě strany co nejjednodušší. V řadě UA POINTů pracují ukrajinští zdravotníci, kteří tady dlouhodobě pobývají, a je potřeba velmi poděkovat komunitě ukrajinských zdravotníků, která je v České republice, která u nás pracuje, odvádí u nás daně, pomáhá českému zdravotnictví, že velmi aktivně vstoupila do děje, že velmi aktivně cestou pana velvyslance mně dala některé podněty a informace. A mohu teď říct, že například dneska na poradě jsem ráno řešil lepší srozumitelnost testů pro ukrajinské stomatology, já se domnívám, že u testů, které jsou prováděny tímto způsobem, není ta cesta úplně šťastná.
Dohodli jsme se na změně testování tak, aby se zvýšila kvalita testů a přitom jsme umožnili, aby každý, každý, kdo má zájem se učit, ten test bez problémů zvládl. To všechno děláme samozřejmě ve spolupráci i s kolegy z Ukrajiny.
Zřídili jsme informační linku, číslo té linky je 420 - samozřejmě Česká republika, co je důležité - 226 20 12 21, volba číslo 2, v provozu je ta linka od 8 do 19 hodin, je k dispozici v ukrajinštině, v ruštině a češtině, dostane tam každý základní zdravotnické informace pro ukrajinské uprchlíky, je tam asistence pro české lékaře, kteří potřebují pomoc, radu v komunikaci s ukrajinským pacientem, tedy pokud je nějaký zdravotník v České republice, který má pocit, že má nedostatek informací, tato linka je ta linka, která mu odpoví.
Jednou týdně zasedá krizový štáb Ministerstva zdravotnictví České republiky, který řídí pan náměstek Dvořáček. V rámci krizového štábu komunikujeme nejenom s asociacemi a nejenom tedy s Radou poskytovatelů, vědeckou radou, která se kvůli tomu dokonce speciálně sešla, ale pochopitelně se všemi odborníky tak, jak jsme byli zvyklí v případě covidu.
Další zdravotnické informace jsou na webu Ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz/ukrajina, tedy standardní webové stránky lomeno Ukrajina, kde ty informace aktualizujeme, na většinu těch dotazů jsou tam odpovědi a jsou tam i návody, jak postupovat v situacích, které jsou - řekněme - méně běžné. Je tam i zvláštní sekce pro poskytovatele zdravotní péče, tedy pro nemocnice, zdravotníky, pro všechny poskytovatele, kde jsou k dispozici všechny metodické pokyny. Já nechci, abych přehazoval odpovědnost na poskytovatele, já chci, pokud je něco, co nařizuji, aby to bylo moje nařízení a já si za to nesu odpovědnost. A všechna ta stanoviska Ministerstva zdravotnictví k těm jednotlivým postupům tak, aby se lékaři a zdravotnická zařízení, poskytovatelé měli o co opřít a měli (byli?) chráněni Ministerstvem zdravotnictví.
Ta stanoviska jsou samozřejmě konzultována s odbornými společnostmi, ftizeologické a další, a je potřeba jim za to poděkovat, velmi aktivně k té problematice přistupují, stejně jako Národní institut pro zvládání pandemie. Kontakt, který je pro jakékoliv dotazy, je ukrajina@mzcr.cz, kde je zřízena webová adresa, kterou obsluhují 2 pracovníci, zde je možné posílat nabídky větší zdravotnické pomoci pro Ukrajinu a stejně tam posílat písemné dotazy podobně jako na tu telefonní linku.
Pak máme ještě zřízené stránky zdravotnici.ukrajina/mz.cr pro dotazy k zaměstnávání zdravotníků z řad ukrajinských uprchlíků. Těch zdravotníků není mnoho, ale tady jsme připraveni poskytnout právní, odbornou a jakoukoliv další pomoc v případě zaměstnávání Ukrajinců.
Veřejné zdravotní pojištění Ukrajinců a zdravotní péče o ně. Všichni ukrajinští uprchlíci, kteří mají vízum strpění, jsou státními pojištěnci, přes 318 tisíc osob, a mají nárok na stejnou péči jako čeští pojištěnci, nemají před nimi žádnou přednost, neexistuje žádný příkaz, že by se měli upřednostňovat ukrajinští uprchlíci, jsou na tom úplně stejně jako čeští státní pojištěnci, s tím rozdílem, že se jedná o mladé pacienty. Já jsem dostal od profesora Duška prezentaci, kterou mně vytiskl. Říkal jsem si, že bych vám ji ukázal, ale pak se mně vás zželelo, protože to bychom tady byli do zítřka. Tak velmi stručně.
Ta populace uprchlíků je především ve věkové skupině 5 až 40 let, to je to gros té křivky. A pokud tuto křivku porovnáváme s tím, kolik stojí péče za státní pojištěnce v těchto věkových kategoriích, tak tyto kategorie, tedy především kategorie 18 až 40, jsou kategorie, které i když jsou státní pojištěnci, tak se za ně platí víc, než čerpají. Tedy oni jsou pro systém přínosem. Každý Ukrajinec, který je ve věkové kategorii, řekněme, 18 až 40 let, nečerpá tolik ze zdravotního pojištění jako kolik stát platí za něj jako za státního pojištěnce. Je to stejné jako u českých pojištěnců.
Při všech přímo řízených zdravotnických organizacích jsou zřízeny UA POINTy. Ty UA POINTy nemají cíl, aby byla dána přednost ukrajinským uprchlíkům, ale ten cíl je velmi pragmatický a myslím si, že rozumný. Řada z těch uprchlíků pochopitelně, pochopitelně nekomunikuje v češtině a na těch UA POINTech jsme připraveni - a já za to všem přímo řízeným a krajským nemocnicím, které je zřídily, velmi, velmi děkuji - s nimi v té ukrajinštině nebo ruštině komunikovat.
A z toho důvodu jsme mohli zabránit tomu, aby nebyly zahlcené ostatní ambulance a urgentní příjmy v těch nemocnicích. Není to v žádném případě selekce, je to aktivní pomoc překonat jazykové bariéry, velmi podobně - a kolegové to ví - se postupuje například v případě některých velkých mezinárodních závodů, kdy je potřeba komunikovat s cizinci v angličtině, v němčině... My takto postupujeme ve Fakultní nemocnici Brno, abych si přihřál svoji polívčičku lokální, když probíhala Velká cena Brna a my jsme měli samozřejmě posílené pohotovosti o německy mluvící kolegy, protože většina těch kempistů byla z Německa.
Připravujeme UA POINTy při dětských lůžkových odděleních - a to už se rozbíhá - s podporou příslušných asociací. A já bych chtěl nesmírně poděkovat, nikdo mně to nevěřil, já jsem si nebyl jistý, jestli se to povede, ale že se všechny tři asociace, tedy paní Dr. Šebková, Hýlová a pan profesor Manďák (?) posadili k jednomu stolu, spolu se domlouvali nejenom jak pomoci zvládat uprchlickou krizi, ale jak dál s pediatrií, jak zvýšit dostupnost pediatrů pro české pacienty. Já to považuji za neskutečně pozitivní krok, nebylo to dříve běžné. Já si to vysvětluji tak, že se třem špičkovým lékařům zželelo nebohého radiologa na pozici ministra a rozhodli, že se domluví a že mně pomůžou. A já jim za to opravdu, opravdu nesmírně děkuji. Protože si musíme uvědomit, že my tady nejsme pro nás, ale my tady jsme pro pacienty.
Česko požádalo Evropskou unii a UNICEF o navýšení zásob léčiv na tuberkulózu, HIV, imunoglobuliny a antialergika a další očkovací látky a ty dodávky se postupně realizují a samozřejmě jsou z velké části hrazeny z fondu UNICEFu nebo EUC. (?)
Od odborné společnosti byl poskytnut očkovací kalendář Ukrajiny. Ten očkovací kalendář jsme diskutovali s ministrem zdravotnictví Ukrajiny, plus informace WHO o proočkovanosti. Tady bych chtěl říct, že proočkovanost na Ukrajině samozřejmě není tak vysoká jak v České republice, ale velmi se liší velká města od obcí. A k nám prchají především uprchlíci z velkých měst, což je vcelku logické, kde je ta proočkovanost vyšší. Na druhé straně proočkovanost ukrajinských dětí v žádném případě není na chvostu proočkovanosti Evropské unie. Na chvostu proočkovanosti dětí v Evropské unii jsou úplně jiné země. Ta proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí třeba v Rakousku, to je potřeba si uvědomit. Česká republika tím, že tady proočkovanost dětí je vysoká, tak samozřejmě přece jenom vyčnívá z toho řekněme úplného standardu Evropy.
Všem uprchlíkům pochopitelně nabízíme očkování proti onemocnění COVID-19 a samozřejmě i testování. V rámci primární péče je pozornost věnována výskytu a vyšetření TBC. My si uvědomujeme, že na Ukrajině jsou některé podtypy Mycobacterium tuberculosis, které nejsou běžné v České republice. Ale tady bych chtěl zase říct pragmaticky. V České republice pracuje několik set tisíc agenturních pracovníků, kteří jsou muži, u kterých je riziko, že jsou zdrojem tuberkulózy, to teoretické riziko daleko vyšší než u mladých žen. Přesto nikdy tato obava nebyla, ta ohniska tuberkulózy se sledují dlouhodobě u těchto agenturních pracovníků. Ano, jsou oblasti, typicky Plzeňsko, kde ten výskyt byl dlouhodobě vyšší, než byl průměr republiky, pokud si to správně pamatuji, já už mám pocit, že si ne všechno správně pamatuji, ale toto si myslím, že si pamatuji správně. A tím pádem my samozřejmě monitorujeme jak subtypy, tak mapu.
Zaměstnávání ukrajinských pracovníků. Já bych se tady k tomuto vyjádřil okrajově, pokud budou dotazy, tak to rád doplním. Principiálně jsme vytvořili systém, jak rychle zaměstnat ukrajinského pracovníka. Vytvořili jsme kurzy češtiny odborné. Ale cílem není vysosnout zdravotníky z Ukrajiny a ovládnout s nimi český zdravotnický trh. Cílem je po tu omezenou dobu, co v České republice budou - ta omezená doba je dána tím, než skončí válka na Ukrajině, vítězstvím Ukrajiny nebo tedy nějakým mírem - tak po tu omezenou dobu jim umožnit, aby tady mohli pomáhat českému zdravotnictví, nepřišli o svou kvalifikaci a eventuálně ti, kteří za standardních podmínek budou chtít pracovat v České republice, aby v té České republice mohli pracovat. A zase je to něco, co pak bude mít dlouhodobou výhodu pro české občany, protože se zvýší počet zdravotníků v systému. Ale za standardních podmínek a nesmí dojít ke zhoršení kvality péče a nesmí to být samozřejmě ti, kteří by neměli příslušné nostrifikace atd. Detaily vám mohu říct.
Vzdělávání uprchlíků, kurzy v češtině případně aprobace zajišťuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Já s paní ředitelkou v tomto směru pravidelně komunikuji, včera jsme měli schůzku, kdy jsme se potkali na předávání v rámci výročí Florence Nightingale vrchním sestrám a debatovali jsme také o tom, co ještě se dál dá vymyslet a jak se to obecně dá využít ke zlepšení systému kurzů pro cizince, kteří mají zájem pracovat v České republice. MŠMT s MZ ČR zajistilo financování těch kurzů a detailní informace jsou na stránkách doškolováků resp. na ua.ipvz.cz. My tyto věci komunikujeme na Facebooku, na Twitteru, mohl bych vám říct odkazy na ty webové stránky, ale ty snadno dohledáte.
Co nás čeká a co plánujeme dál? Aktuální témata, která teď řešíme. Jedná se s pojišťovnami na téma úhrada výkonů na UA POINTech, protože nechci, aby nemocnice, které zřizují UA POINTy, na to doplácely. A jednáme s nemocnicemi, jak budou tyto výkony honorovány a hrazeny tak, aby byla pojišťovna v pořádku, v pohodě tedy, a UA POINTy dobře fungovaly. Je potřeba velmi poděkovat zdravotníkům, kteří tam pracují.
Stanovujeme kritéria pro včasné rozhodnutí u zajištění převozu pacientů z UA POINTů do jiných zemí Evropské unie. Jedná se především o vzácná onemocnění, centrové onemocnění, některé drahé léky, aby (nesrozumitelné) zajistila adekvátní péči občanům ČR. My přesně víme, jaké jsou volné kapacity. Ty volné kapacity k tomuto využijeme. Já bych chtěl zase jmenovitě poděkovat dětskému onkologickému oddělení Fakultní nemocnice Motol a dětskému onkologickému oddělení Fakultní nemocnice Brno. Já bych mohl říci jména obou kolegů, ale to už bych přeháněl možná. Nicméně tyto nemocnice zajistily péči ne na úkor českých dětí, ale zajistily péči asi o 20 onkologických, hematoonkologických dětí z Ukrajiny. Podílíme se na tom systému přerozdělování. My víme, kde jsou naše možné rezervy, víme, kde máme špičková pracoviště, kde jsme schopni pomoci. Tak jako vždycky Česká republika pomáhala. Vzpomeňte si na toho anglického chlapce, který byl léčen gama nožem u nás v Protonovém centru.
Debatujeme o financování aktivit spojených s přílivem uprchlíků do České republiky jednak s rezorty Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí, ale samozřejmě debatujeme i s Evropskou unií, jasně vyčíslujeme náklady a očekáváme, že toto bude hrazeno. Jedná se o financování kurzů a stáží, ošetřování nákladů na ošetření neregistrovaných uprchlíků, což je stejný problém jako všichni ti, kteří jsou v České republice a neplatí pojištění - a taková skupina lidí existuje. Tady to řešení hledáme systémově, doufám, že se povede jakási novela, která to vyřeší i pro ostatní nepojištěné. Financujeme dotační programy z projektu Krize Ukrajina. Ten projekt je velmi pečlivě rozebrán.
Přivážení pacientů z UA POINTů jinými cestami, než přes EWRS což je ten systém centralizovaný, se samozřejmě dít může, ale je to opět pod kontrolou ministerstva. Já bych řekl typický příklad, to jsou dialyzovaní, kde v žádném případě nesmí dojít k tomu, že by byla nedostupná dialýza pro české pacienty. A my musíme tyto redistribuovat po České republice. Ale je potřeba zase, protože toto se jedná o akutní záležitosti, tu dialýzu nenabízet. My máme systém teď perfektně zmapovaný, víme, kde je prostor, vyšetření a léčba je plně hrazena pojišťovnou. A tam, kde ten prostor není, zase v rámci toho systému EWRS odesíláme pacienty z Ukrajiny do jiných zemí. Já bych chtěl vyzdvihnout spolupráci s profesorem Štěrbou, mým kolegou a troufnu si říct kamarádem, který se těmto tématům věnuje. My jsme se spolu bavili o tom, jak obecně řešit některé ty problémy orphanů a centrových léků u dětských onkologických pacientů. On sem pozval předsedu evropské dětské onkologické společnosti, já se s nimi setkám v rámci brněnských onkologických dnů a budeme řešit zase ve světle ukrajinské krize tu situaci systematicky i do budoucna, nejenom aby byla výhodou pro Ukrajince, tedy abychom mohli řešit ukrajinské děti se vzácnými onemocněními, ale abychom pak ten systém využili na zlepšení péče centrové a orphanové pro dětské pacienty. Jardo, děkuju.
Výraznější propagace činnosti Ministerstva zdravotnictví je samozřejmě důležitá. Například jak jsem zmínil, je to ta léčba onkologických pacientů. Dneska je to 47 dětských onkologických pacientů. A já část těch dětí viděl a mluvil jsem s jejich maminkami. A už bych to asi podruhé nedal. A všem vám doporučuji, abyste ty smutné příběhy věděli. A jsem nesmírně hrdý na naši medicínu. Jsem nesmírně hrdý na naši dětskou onkologii, protože tady těchto 47 dětí si troufnu říct, že jsme jejich životy zachránili. Ta to je něco, na co si myslím, že může být pyšný každý Čech, každý český lékař a z nás, co sedíme v této Poslanecké sněmovně.
Konečně jsme se rozhodli neakceptovat doporučení WHO, protože ti měli představu, že budou lékaři vyplňovat jakýsi 37stránkový formulář, a to ještě písemně. Tak já jsem se rozhodl riskovat problém a zakázal jsem tady toto a naopak vytvoříme elektronický formulář, který bude sloužit. A já naopak přesvědčuji kolegy v ostatních zemích, že není možné, není možné zatěžovat zdravotníky další písemnou prací a 30stránkovými formuláři.
Teď už se blížím ke konci. Projekt Krize Ukrajina stanovuje deset cílů projektu a já si stručně dovolím ty cíle přečíst. (1.) Zajištění primární péče o ukrajinské uprchlíky s minimalizací dopadů na dostupnost péče o české občany. Rozšíření stávajícího systému nízkoprahových ambulancí, UA pointy, pro dospělé a dětské pacienty. 2. Zajištění a monitoring kapacit specializované nemocniční a centrové péče, nastavení hraničních parametrů pro aktivaci emergentních mechanismů EU, převoz a sdílení pacientů v rámci členských zemí EU, v rámci členských států EU - aby to bylo pochopitelné. 3. Zavedení základní zdravotní prohlídky ukrajinských uprchlíků pro zajištění základní zdravotní dokumentace a minimalizace epidemiologických a zdravotních rizik. 4. Zajištění zdravotní dokumentace ukrajinských pacientů mimo stávající systém registrujících lékařů, praktických a dětských, možnost ve spolupráci s WHO, ale velmi obezřetně, v kontextu tedy co se týče administrativy, v kontextu zefektivnění poskytované péče a zamezení duplicit a nadužívání. Tady je potřeba být velmi obezřetný a pečlivý. (5.) Přehled kapacit v oblasti primární i lůžkové péče a napojení na systém MVČR monitorující rozložení uprchlíků v České republice. A to se děje. Systémy jsou propojeny. (6.) Zajištění léčiv a vakcín, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena zvýšeným výskytem onemocnění či infekcí spojených s nárůstem počtu pacientů, a to a) zajištění vakcín, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena, a to se podařilo, b) zajištění léčiv, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena zvýšeným výskytem onemocnění či infekcí spojených s nárůstem počtu pacientů, to se podařilo a dále na tom pracujeme. (7.) Zapojení zdravotníků z Ukrajiny do systému poskytování zdravotní péče v ČR s ohledem na jejich statut, dočasná ochrana, a právní systém v ČR a EU. A tady sem musím přijít a musím se přiznat a upřímně řečeno stydím se za to lehce, tady nejsme tak rychlí, jak bych si já představoval, a nedaří se nám to posunovat tak rychle, jak já bych si představoval. Ten problém holt vyžaduje i změnu některých zákonů, a to není v moci jenom ministra zdravotnictví, je to v moci Poslanecké sněmovny. (8.) Racionalizace statutu státního pojištěnce pro ukrajinské uprchlíky pobývající dlouhodoběji na území České republiky. Omezení zařazení osob s udělenou dočasnou ochranou, které jsou schopné zaměstnání, do kategorie státních pojištěnců ČR na dobu nejvýše 180 dní - bychom chtěli stimulovat, aby si všichni našli práci a stali se standardními pojištěnci, ti, kteří mohou. (9.) Zajištění koordinace humanitární pomoci pro obyvatele Ukrajiny ve formě dodávek léčiv. Ale ne na úkor českého trhu. A to se podařilo, jak jsem referoval. A konečně, což je velmi důležité: (10.) Zajištění podpory duševního zdraví, psychiatrická léčba a zajištění péče o drogově závislé. A tady bych chtěl poděkovat neziskovým organizacím, drogovému koordinátorovi a dalším, kteří na tom intenzivně pracují.
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusil jsem se stručně shrnout řadu těch věcí. A omlouvám se za to, že jsem to četl. Ale já jsem jenom pouhý ministr zdravotnictví. Ti, kteří nesou většinu zásluhy za to, že se to daří a že to intenzivně funguje, to jsou ti neoblíbení úředníci, pracovníci Ministerstva zdravotnictví, kteří tím tráví desítky hodin navíc, kteří opravdu pracují neskutečným způsobem. A já bych jim chtěl za to obrovsky poděkovat. Je to pan náměstek Dvořáček, který všechno koordinuje a který to dělá 24 hodin denně včetně víkendů. To jsou ti, kterým se podařilo tu zdravotnickou část uprchlické krize zvládnout. Já nejsem nic.
Děkuju.
