Bolest a utrpení, které způsobil pan Feri jiným ženám, byla možná jen pokračováním bolesti, se kterou se možná vypořádával i on sám.  Nelze ale vyloučit ani to, že byl „jen" citově plochý a namachrovaný. Těžko soudit, jak to měl ve své hlavě srovnané nebo pomotané, co bylo důsledkem dětství, výchovy a co jeho geny.

Je dobře, že ty ženy promluvily. Nechci vůbec omlouvat jeho chování, jen zase přemýšlím, co k němu vedlo. Jaké trauma prožil on sám v dětství? Co si kompenzoval? Nebo to byl jen „predátor", který využil situace a choval se jak zvíře? Byl bych rád, kdyby jednou promluvil i pan Feri o tom, co prožíval on sám. Nemálo lidí žije v kolotoči utrpení či nevědomosti a nemůžou z toho najít cestu. Nebo nacházejí špatné cesty. Více se druhé snažit pochopit a méně odsuzovat. To je cesta z utrpení. Jedna z nejtěžších v životě. Sám na ní každý den klopýtám, sedám na okraj a rozhazuju rukama. Jde to ztuha.

Je důležité, že ženy, které byly v minulosti kýmkoliv a jakkoliv zneužity, se začínají ozývat a tento problém se začíná řešit. Jeho kořeny budou ale trochu hlubší, než aby se to dalo celé odbýt jen "on to byl prasák, to bylo hovado, úchyl jeden". Je samozřejmě nutné nastavit nově hranice, které budou ženy více chránit. Ale také by bylo potřeba hledat příčiny toho, proč se tak někteří muži chovají. Více se snažit tomu porozumět, než to jen odsoudit. I ti muži byli kdysi milými a nezáludnými dětmi. Co, jak, kdy a proč se pokazilo, to je ta otázka.

A pokud mi někdo připomene, že jsem nedávno odsoudil to rozhodnutí Talibánu, že  ženy v Afghanistánu mají chodit celé zahalené, že jsem ty talibánce označil za pitomce, tak odsoudil.  Nejsem pan Dokonalý a někdy také převáží emoce.

Ale po opadnutí emocí je dobré se začít zamýšlet, co k tomu ty lidi vede. A někdy je to fakt oříšek, mít pochopení i pro ty, co páchají strašlivé věci. Mít pochopení pro ty lidi, nikoliv pro jejich činy. Když si ale člověk uvědomí, že ti talibánci v tom žijí celý život, tak začne chápat, proč se tak chovají. Jim mnohým to přijde normální a správné, bohužel. Proto je důležité podporovat ty, kdo v té tmě vidí lépe a dál, než ti, co mají  v tu chvíli moc. Z toho tmářství bude ještě dlouhá cesta.

Jsem fakt rád, že v Evropě jsme již po té cestě něco ušli a středověk, upalování čarodejnic i první a druhou světovou válku máme už za sebou. Ale jak ukazují pánové Feri nebo Cimický, i my máme ale před sebou ještě kus cesty.