K 1. 11. 2021 jsme měli zásobníky plné z 87 %. Ne my jako stát samozřejmě, ale ti, kteří si tam ukládají ten plyn. Stejné to bylo jako v těch letech předtím. Evropa měla v průměru 77 %, takže jsme měli o 10 % více. Samozřejmě, nikdo nic netušil, že bude válka, čili byl to, řekněme, standardní režim. V době, kdy se předávala vláda, což bylo 17. 12., tak zásobníky byly plné ze 60 %. Naprosto logicky, protože když je zima a začne, tak se začínají ty zásobníky vyprazdňovat a Evropská unie měla v průměru 59 %, takže jsme byli plus minus opět stejně.
A k 1. 3. byly zásobníky plné ze 16 %, Evropská unie z 29 %. To nevyčítáme samozřejmě vládě, protože se vyprazdňovaly a do značné míry se vyprazdňují tak, jaká je zima, to znamená tak, jak se využívá ten plyn tak jako každý rok, naprosto v pořádku všechno. Ano, každý rok to bylo potom tak, že se někdy od toho března čekalo několik měsíců a vždycky se to doplnilo před danou zimou. A pokud by nebyla válka, tak by nebyl důvod to dělat jinak, dělají to tak všechny země.
Nicméně vzhledem k tomu, že byla válka, tak jsme vyzvali, aby se začaly zásobníky doplňovat více. Jestli to bude mixem, že si tam něco nakoupí Správa hmotných rezerv a současně motivací obchodníků, což logicky vždycky bude více, to už je věc druhá, vyzvali jsme k tomu ihned začátkem března. Z našeho úhlu pohledu se začalo konat později, než se mělo, až v dubnu, ale to už nechme. A já už jsem to říkal, pan ministr průmyslu tady není a já se s ním budu špičkovat jinde, pokud se na nás dívá, tak ho zdravím, ale důležité je to, že se začaly doplňovat a že dneska je tam dokonce, pokud se nepletu, pane ministře, ještě více než těch 55 %, mně to vychází skoro 60 %, což je dobré a je to nad průměrem Evropské unie. Takže je šance, pokud i to takhle schválíme, to dotáhnout na těch 80 % někdy k 1. 11. To je k zásobníkům.
A co se týká, prosím, té poznámky k režimu DPI. Vždyť my nerozporujeme žádný režim DPI, tady se nemění nic zásadního. Ten byl nastaven historicky někdy na šest měsíců, což jsme nikdy nerozporovali. Dávalo to asi svoji logiku, ta země nikdy nebyl v této situaci a poté, co bylo na podzim, se dospělo podle mého názoru věcně správně k názoru takovému, že to nebude šest měsíců, ale že to budou tři měsíce s možností toho, že ten dotyčný, když tam uvízne, tak se stává automaticky klientem poté, čili řekl bych technická věc, nic mimořádného, ani pochybení nikoho předtím, ani nějaká extra náprava, je to podle mého názoru spíše věcná reakce na to, abychom o něco více ochránili ty klienty, kdyby nedej bože tam zase nějaká taková situace nastala.
A co se týká bezpečnosti s plynem, (to) by byla dlouhá diskuse, jak Evropská unie budovala plynovody. Dlouhá diskuse proč se tady budoval Nord Stream 1. Neslyšel jsem paní místopředsedkyni, že by bouchala do stolu před několika lety a postavila se proti budování Nord Streamu 1. Dokonce ani proti Nord Streamu 2 se nikdo nepostavil, ani my jsme se proti tomu nepostavili. Ano, vnímali jsme, že plyn bude tranzitní zdroj, že ho ještě budeme deset, patnáct let využívat a poté, že se přejde postupně k novým zdrojům, ideálně k jádru, případně ke zdrojům obnovitelným a takto byla vybudována infrastruktura celé Evropy.
Podívejme se, jak se budoval Turkish Stream nebo TurkStream. Podívejme se, jak se odmítlo Nabucco. Evropa si vytvořila tuto závislost a my tím, že máme trubku vedenou z Německa, no, tak logicky jsme na tom závislejší více. Můžeme se bavit o tom, co všechno by se dalo udělat, kdyby se budovala trubka polská, proč to tenkrát Poláci odmítli, ale to už je opravdu velký detail. A co se týká strategických zásob, no, tak přece stát nebude investovat zásobníky, když tady zásobníky jsou. To (by byl?) úplný nesmysl, (to by?) tady stály akorát nové zásobníky.
A co se týká Správy hmotných rezerv a plynu, (nebylo?) to tady nikdy. Ano, můžeme diskutovat o tom, jestli i tato situace povede k tomu, že třeba v budoucnu, tak jako jsme skladovali ropu a těch plus minus 90 dní, jestli třeba neskladovat ještě plyn. Je třeba objektivně říct, že to bude tedy rána, protože to není málo peněz, protože teď se pořídil plyn za 8,5 miliardy a je to (?) nic, to znamená, je to na skutečně jednotky dnů a to ještě jenom pro kritickou infrastrukturu, a kdybychom tady chtěli vybudovat něco podobného jako třeba ty ropné zásoby, no, tak to si musíme připravit tedy vysoké desítky miliardy korun.
To si tedy nejsem úplně jistý, jestli toto by měla být ta cesta. Notabene, nebylo to tady nikdy a já se osobně domnívám, že lepší cesta, než nakupovat do Správy hmotných rezerv a (nesrozumitelné) si bezpečnost z vlastního plynu, je motivovat ty, kteří skladují ten plyn a tam mít ty zásoby tak, jak zde padlo řádově na těch 40 %. Takže já bych prosil, jestli bychom se spíše mohli dostat do té věcné diskuse, říci (si?) odpovědně na to, co jsem zde říkal, to znamená k vlastnictví (těch?) zásobníků, případně k tomu využití té dividendy ČEZu a ten bod můžeme rychle ukončit.
Děkuji.
