České firmy loni do Spojených států amerických vyvezly zboží a služby za 166 miliard korun, v žebříčku exportních zemí tak USA byly na 10. místě s celkovým vývozem 2,7 %. I když tedy americký trh není pro tuzemské podnikatele rozhodující, takzvaná reciproční cla zavedená a později s výjimkou Číny na 90 dní pozastavená Spojenými státy americkými Česko pocítí. Týkat se mají přibližně 60 zemí světa a regionů, s nimiž mají podle administrativy prezidenta Trumpa USA vysoký obchodní deficit.

“Cla jsou podle všech statistik nástroj, kdy prohrají všichni. Ten, kdo krátkodobě prohraje, jsou Spojené státy americké, v dlouhodobém a střednědobém horizontu vůbec nevíme, jak to dopadne,“ říká člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka a dodává: „Zcela jisté je, že Česko, kterému se ekonomicky daří, dopad pocítí, jsme malá otevřená ekonomika zaměřená na export. Tato situace je příležitost, zejména však velká hrozba. Obchodní války nemají vítěze, mají pouze poražené!”

Americký prezident Donald Trump dříve řekl, že jedním z motivů pro zavedení cel je snaha pobídnout zahraniční firmy, aby přesunuly výrobu do USA. To je však podle prezidenta Jihočeské hospodářské komory a viceprezidenta Sdružení automobilového průmyslu Miroslava Dvořáka pro firmy velmi složité. Muselo by to stát za to a je otázkou, zda by byl k dispozici kvalitní personál aj. Největší dopad vysokých amerických cel by Česko zaznamenalo přes Německo, kam tuzemské podniky nejvíc exportují.

„Do Německa, pro které jsou největším obchodním partnerem právě USA, loni směřovalo 32 % tuzemského exportu. Dopad může Česko pocítit i přes Slovensko, které do Spojených států vyváží zejména luxusní vozy, do nichž naše země dodává komponenty,“ říká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk a upřesňuje: „Třetí impakt může být, že se Čína bude snažit uplatnit zboží, které už má vyrobené, ale kvůli celním bariérám ho nebude moct uplatňovat v USA.“ 

Reálné dopady amerických cel záleží na dlouhodobosti Trumpových opatření. Prezident USA ve středu oznámil, že Spojené státy vysoká cla, která označují jako reciproční, s okamžitou platností na 90 dní pozastavují. Na zboží z Evropské unie by se mělo v budoucnosti vztahovat 20procentní clo. Číně, která je třetím největším obchodním partnerem USA, naopak Trump clo zvýšil na celkových 125 procent. Podle Daňka mohou mít vysoká cla na český export přímé dopady v jednotkách procent, nepřímo až v desítkách. Týkalo by se to dle všeho oceli, železa, náhradních dílů k automobilům a hliníku, spíš by však šlo o jednotlivosti.

„Po globální pandemii covid-19 a ruské agresi proti Ukrajině je současná situace pro Evropu další zásadní wake-up call. Celní války nemají vítěze, ale nemá smysl se utápět pouze vyjmenováváním samých negativ. Nejistota je i příležitostí uklidit si i před vlastním prahem,“ říká generální ředitel České exportní banky (ČEB) Daniel Krumpolc a dodává: „V EU bychom se měli především více starat sami o sebe, to znamená dobudovat vnitřní trh, který je i dnes plný vzájemných bariér, snižovat byrokratickou zátěž a regulace. Každá firma a každý podnikatel ocení prostředí, ve kterém se dobře a svobodně podniká“.

Sílící obavy českých exportérů se odrážejí v poptávce po pojištění jejich obchodních aktivit. Exportní pojišťovna EGAP tak eviduje vyšší zájem o pojištění zahraničních a domácích investic i běžných vývozních smluv. 

„Exportéři vidí, jak se celní sazby mění prakticky z hodiny na hodinu. A my v EGAPu cítíme sílící obavy našich vývozců zejména ze sekundárních dopadů cel, tedy hlavně obavy z recese nejen americké ale i globální ekonomiky,” uvedl předseda představenstva Evropské garanční pojišťovny (EGAP) David Havlíček. 

Řečníci dopolední části exportního fóra, mezi nimiž kromě výše uvedených byla také specialistka na exportní rizika firmy Renomia Monika Vilhelmová, ekonom společnosti Ciftin Miroslav Novák či Jiří Hlaváč z TPA Valuation & Advisory, se shodují, že každý dobrý byznysmen musí hledat nové trhy. Pokud to nedělá, řítí se do propasti. Musí také řešit náklady, které s podnikáním souvisí. Klíčovou část tvoří energie, kterým se věnovala odpolední část konference v Táboře.

„Česká republika má za poslední tři roky jedny z nejdražších cen energií, ty jsou skutečným problémem podnikatelů. Stát však může ovlivnit tzv. regulovanou složku cen energií, která například u elektřiny činí 45 %. Musí ji začít okamžitě řešit, ať už přes obnovitelné zdroje, poplatky za distribuci a přenosovou soustavu a musí být jasné, jestli se to bude platit z rozpočtu, z Modernizačního fondu aj.,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a dodává: „Potřebujeme vyrábět konkurenceschopné výrobky, musíme se tedy zaměřit se na vstupy firem, vytvořit přívětivé daňové prostředí, připravit předvídatelné investiční prostředí a trh práce i lidi z technických oborů.“ 

Shoda řečníků vystupujících ke koncepci energetiky, mezi nimiž byl také vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla, Zuzana Krejčiříková z Hospodářské komory, Petr Třešňák z MPO, Michal Mika ze společnosti Logarex Smart Metering, Ed Coxon z Rolls-Royce SMR či Petr Pospíšil z ČEZ, panuje mimo jiné v tom, že Státní energetická koncepce (SEK) bude muset změnit charakter a být živým dokumentem. Energetika se totiž turbulentně mění. Na exportním fóru se rovněž prezentoval záměr používat v Česku malé modulární reaktory (SMR), které mohou pomoct se snížením cen energií. Jde o bezpečný, udržitelný, stabilní a řiditelný zdroj energie dostupný 24/7. Skupina ČEZ v současné době plánuje vybudovat v Česku dva SMR, jeden v lokalitě elektrárny Temelín do roku 2034 a druhý v nejaderné lokalitě elektrárny Tušimice do roku 2038. Záměr je mít v Česku do roku 2050 v SMR 3 000 MWe. 

„Se snížením cen energií může pomoct také větší podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), kde zejména větrná energetika má významný vliv na velkoobchodní ceny,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) René Neděla a dodává: „A rovněž investice do posílení distribučních kapacit, nyní jsou cca 30 miliard ročně, nárůst bude zhruba na 40 miliard. MPO má připraveny dva dotační tituly, jeden z Národního plánu obnovy, kde je 7 miliard Kč, druhý v rámci Modernizačního fondu, kde je vyčleněno 10 miliard Kč na posílení distribuční kapacity.“ 

Více informací najdete ZDE.