je mi velkým potěšením, že vás mohu informovat o stavu příprav předsednictví a o prioritách českého předsednictví ve chvíli, kdy vláda v mé nepřítomnosti schvaluje priority českého předsednictví. To už patří k zákonitostem souběhu jednání různých ústavních orgánů. Já bych chtěl říci nejprve toto. Česká vláda, která se ujala svého úřadu v prosinci, věnovala přípravě velkou pozornost. Já bych chtěl být upřímný, myslím si, že je třeba přiznat, že ty přípravy po úřednické stránce probíhaly korektně i před naším nástupem do úřadu, probíhalo mapování celé řady agend, legislativních návrhů, jejich progresu při přípravě v Evropské komisi a při projednávání v dalších orgánech. Na tuto přípravu jsme navázali. Řešili jsme především na počátku toho svého funkčního období otázku financování. Jak víte, vláda poměrně výrazně navýšila ten rozpočet, ale zároveň je dobré přiznat, že současná inflace předstihuje všechna očekávání, takže to navýšení rozpočtu je v zásadě pohlceno současnou inflací. Také začátek války Ruska proti Ukrajině výrazně změnil naše úvahy o případných ambicích rozšířit program předsednictví do českých a moravských regionů. Já jsem i po jednání s některými hejtmany v podstatě rezignoval na to, že bychom nějak výrazně posilovali ten program, protože zvyšovat náklady na předsednictví v situaci, kdy čelíme celé řadě sociálních problémů, v případě, kdy čelíme vysoké inflaci, problémům v oblasti energetiky, prostě není politicky obhajitelné, navyšovat dále ten rozpočet.
Myslím si, že jsme připraveni velmi profesionálně na té úrovni úřednické a diplomatické, byť by bylo krásné, kdybychom měli více personálu na stálém zastoupením v Bruselu, tak jako to měly některé jiné předsednické země. To byl handicap, který už naše vláda korigovat nemohla, vzhledem k tomu, že najímá seniorních diplomatů rozhodně není něco, co lze provádět v horizontu týdnů či měsíců. Ale jsem si jist, že tam máme řadu profesionálů, kteří zčásti pamatují i to minulé předsednictví. Doufám, že ten pracovní nápor kolegové zdravotně přežijí bez škod. Přeji jim co nejpříjemnější dovolenou v lednu příštího roku.
Po stránce programové bylo to předsednictví, nebo jeho příprava, výrazně ovlivněno událostmi na Ukrajině. My jsme museli přepsat naše původní návrhy politických priorit. Ty dnešní priority, tak jak budou schváleny vládou, plně reflektují události na Ukrajině, které jsou jakýmsi leitmotivem všech těch témat, kterým se chceme věnovat z hlediska těch politických hightlights českého předsednictví.
Ta úvaha byla velmi silně ovlivněna tím vývojem evropské politické scény od začátku války, kdy se ukázalo, že debata i o tématech, která dřív poměrně výrazně polarizovala politickou evropskou scénu, jako byl Green Deal, přešla po zahájení toho konfliktu do mnohem věcnější roviny diskuse, která je výrazně modifikována bezpečnostními hledisky, která vstupují do té dřívější diskuse orientované na osách zelené transformace a digitální transformace.
České předsednictví bude pracovat s mottem, které je vypůjčeno z řeči Václava Havla z roku 1996, kterou pronesl v Cáchách a jmenuje se Evropa jako úkol. Ten text je takovým pozváním k reflexi o roli Evropy ve světě, který se pronikavě změnil. Ten text stále ještě odráží tu novou situaci začátku 90. let. Havel v něm přemýšlí o tom, jaké úkoly má mít ve světě Evropě a jak se má zhostit své role. Mluví o tom, že tou rolí nebude už dirigent světového orchestru nebo dominance světu, ale bude to vedení příkladem. Ten text je inspirativní pro nás především tím, že je to výzva k té reflexi radikální změny. České předsednictví přichází po 30 letech nevídané stability v EU, vývoje, který byl v zásadě kontinuální. Nyní přichází zlom, ten se projevuje v řadě oblastí. Viděli jsme změnu staletého postoje Švédska vůči neutralitě, změnu postoje Finska, který byl pěstován celá desetiletí, Německo, které po válce dlouho vyznávalo pacifismus, rozhodlo o dramatickém navýšení obranného rozpočtu. To jsou všechno změny, které signalizují, že svět během českého předsednictví je výrazně jiný, než byl svět před rokem. Proto to motto, které vyzývá k té reflexi. To motto bude znít v anglické verzi Europe as a task. Bude následovat dvojtečka a tři slova, která se nedají moc dobře přeložit do češtiny, ta slova jsou: rethink, rebuild, repower, což se dá snad přeložit nejpřibližněji jako znovu promyslet, přebudovat či přestavět a posílit. Jsou to slova, která rezonují se současnou politickou debatou v Evropě. Mirek Topolánek, který se účastnil některých debat o programu předsednictví, se svojí zkušeností radil právem, ať se úplně nesnažíme doslova překládat to motto. V češtině budeme pracovat s mottem Evropa jako úkol. Anglická verze bude delší. Ta slova orientují tu diskusi. Je to vyjádření těch hlavních témat, kterým se dnes evropská politika věnuje.
A to je kritická reflexe toho dosavadního vývoje, promýšlení i nových politických cílů v rámci například konference o budoucnosti Evropy. To slovo rebuild má svůj význam velmi fyzikální či fyzický. To je oblast energetiky, kde nepochybně bude cílem českého předsednictví dosáhnout velkého pokroku v přenastavování evropské energetické sítě. Ale samozřejmě to slovo má i svůj význam nehmotný, směrem k fungování EU, o němž se vede v důsledku té zmíněné konference velká debata. Slovo repower má zase několikerý význam. Jednak je to slovo, které se vyskytuje v těch legislativních návrzích týkajících se energetiky, ale také to vyjadřuje to posílení, které si Evropa vytkla i v rámci obranné a bezpečnostní politiky.
Politické priority vycházejí, jak jsem říkal, z té nové situace. První z nich bude řešení uprchlické krize, jak doufáme, poválečná obnova Ukrajiny. Druhou prioritou bude energetická bezpečnost, třetí prioritou posílení evropských obranných kapacit, jak ve smyslu vojenském, tak ve smyslu kyberbezpečnosti, čtvrtá priorita je nazvána Strategická odolnost evropské ekonomiky, to je velmi široká priorita pokrývající od aktu o čipech, který usiluje o návrat části výroby těchto náročných produktů do Evropy, zahrnuji digitální transformaci, ale také český pohled na svobodný obchod s podobně smýšlejícími třetími zeměmi. Francouzské předsednictví pracovalo s heslem strategické autonomie. My pracujeme s mírně obměněným sloganem, který má právě signalizovat otevřenost EU vůči obchodním partnerům, kteří jsou nám blízcí. Budeme se snažit o oživení některých jednání o smlouvách o volném obchodu, např. s Novým Zélandem, s Austrálií, některými jihoamerickými zeměmi, což je důležité při hledání nových příležitostí, které by nahradily ty možnosti, které Evropa ztrácí na východě, v Rusku. Poslední priorita je nazvána Odolnost demokratických institucí a bude pokrývat široké pole problémů, jako je svoboda médií. EU plánuje vydat legislativní návrh, který se má týkat plurality médií a jejich nezávislosti. Rovněž se budeme nezbytně věnovat moderování diskusí o právním státu. Rádi bychom ale tu dosavadní diskusi o svobodě médií a nezávislosti soudnictví obohatili o některá nová témata. Na prvním místě to bude pronásledování válečných zločinů a také vymáhání sankčních mechanismů. V neposlední řadě bychom rádi dali velkou viditelnost paměťovým institucím, které pečují o studium totalitních režimů v Evropě. Rádi bychom uspořádali velkou konferenci, která zahrne i podobné organizace ze zemí, jako je Rusko, Memorial a podobně, organizace, které jsou vystaveny dnes velkým represím.
Text toho dokumentu bude mít stručnou kapitolu o těch 5 politických prioritách. Pak bude následovat obsáhlejší text techničtějšího charakteru, který mapuje priority v jednotlivých oblastech, tak jak jsou ustaveny jednotlivé formace ministerských rad. To bude část textu, která bude výrazně méně politická a mnohem víc bude závislá na tom pokroku, který se udál nebo udává v tom legislativním procesu EU. Najdete tam odkazy na ty klíčové legislativní návrhy, kterým se budeme věnovat v oblasti vzdělávání, sociální politiky, v oblasti zahraniční politiky a podobně.
Ten text priorit bude dnes zveřejněn v plné verzi i ve verzích jazykových, anglické, francouzské, německé, aby byl k dispozici našim partnerům. Dneškem fakticky začíná naše předsednictví po té stránce společensko-politické, protože dnes večer přiletí návštěva Evropského parlamentu, předsedkyně, paní Metsola, bude doprovázena velkou delegací vedení všech politických frakcí Evropského parlamentu, zítra proběhne jednání s vládou, se zástupci obou komor našeho parlamentu a také setkání se zástupci občanského sektoru. Ještě před předsednictvím samotným, které začíná 1. července, tak fakticky už začne to vrcholné politické dění. 1. července proběhne v Litomyšli jednání Evropské komise s vládou, následovat bude v prvních 14 dnech velmi intenzivní program ministerských rad, které se sejdou k neformálním jednáním v Praze. A budou probíhat některá další jednání na pracovní úrovni. Pak naštěstí vypuknou v Bruselu dovolené a všem se mírně uleví na chvíli. Znovu vypukne velmi intenzivní program 1. září a bude trvat až do Vánoc. Věřím tomu, že jsme po logistické stránce připraveni, tak jak je to jen možné, což znamená, že nepochybně objevíme za chodu drobné technické potíže, ať už s dopravními cestami po opravované Praze nebo s vybavením některých místností. Očekávám, že u každé veliké akce se něco takového přihodí, ale věřím tomu, že jsme připraveni ty problémy rychle řešit, že to předsednictví proběhne důstojně, že se nám podaří splnit tu hlavní úlohu, ke které se dostávám až na konec své řeči. Je třeba vysvětlovat znovu a znovu, že předsednictví v Evropě po Lisabonské smlouvě je výrazně odlišné, než bylo to předsednictví roku 2009, v tom, že už nepředsedáme tomu summitu evropských lídrů, ten má svého stálého předsedu, nepředsedáme ani radě pro zahraniční politiku, ta má také svého stálého předsedu. Ten prostor té předsedající země nastolovat novou agendu je proto výrazně menší, neznamená to, že by nebyl žádný, ale odehrává se buď nepřímo, v kuloárech, pomocí vyjednávání s partnery, nebo nastolováním agendy na těch ministerských radách. Ale je dobré zdůrazňovat to, že primárním úkolem té předsednické země není být nějakým názorovým vůdcem EU, tomu tak není, to je omyl, který je poměrně rozšířený u veřejnosti. Primárním úkolem té předsednické země je být tím moderátorem, který je zodpovědný za nalezení evropského kompromisu mezi 27 členskými zeměmi. To je primární úkol. V tom ale spočívá ten dlouhodobý bonus. Pokud uspějeme v této roli, pak to nepochybně zvyšuje vyjednávací sílu ČR v tom následujícím období, otevírá nám to cestu k budování mnoha dalších spojenectví a partnerství, která se pochopitelně v EU vytvářejí na mnoha osách. Já znovu a znovu vysvětluji, že neopouštíme visegrádskou skupinu, je to jeden z mnoha formátů, v nichž komunikujeme se svými partnery, hledáme společné pozice, někdy úspěšněji, někdy méně úspěšně. Stejně tak je pro nás důležité dnes spolupracovat například se skandinávskými a pobaltskými zeměmi v celé řadě oblastí, v oblasti energetiky s Francií, v některých tématech se shodneme například s Itálií. Je potřeba, aby česká a evropská politika dokázala ta spojenectví aktivně vytvářet a hledat. Tomu to předsednictví může výrazně napomoci. Další benefit, který si od něj můžeme slibovat, je to, že celá řada našich vysokých úředníků získá zkušenosti, které by jim měly umožnit nastartovat kariérní dráhu v evropských institucích, protože zastoupení ČR v těch vrcholných zejména pozicích, v těch administrativních strukturách EU je stále velmi nízké, je potřeba ho zlepšit. To předsednictví je k tomu velmi dobrou příležitostí.
Děkuji vám za pozornost.
