No, ono nám zbývají čtyři minuty a já toho mám tak asi na hodinu. Nevadí, vezmu jenom nějaké body k tomu a budeme se bavit.

Za prvé, prostřednictvím vaším, bych poděkoval předsedovi hospodářského výboru, protože mi mluví z duše. Ty problémy určitě nebudou ve vývoji těch jednotlivých ekologických vozidel, protože ta norma hovoří o vodíku, hovoří o plynu, hovoří o elektromobilitě a hlavně hovoří o municipalitách. My jsme se tady dostali na nějaké fórum vlastně individuální dopravy a toto o tom není. Nicméně je to jedna z těch norem, které přicházejí a budou přicházet další. Tak to bude ten velký problém.

A pro mě zásadní otázka je, kde ty zdroje vezmeme, a to ve všech těch komoditách. Vodíkové motory pro dopravu jsou pouze ve vývoji a pochopitelně asi všichni víme, že vodík jenom dělá elektrickou energii, to není tak, že by ten vodík byl ta pohonná jednotka, protože někteří si představují, že to nalejete místo benzínu a bude to jezdit. Tak to nefunguje. Druhá věc je plyn, ale plyn není úplně bezemisní, není úplně bezemisní, nicméně splňuje tu normu 50 mikrogramů na kilometr, to splňuje, to je pravda. Čerpací stanice - některá města to mají, některá to nemají. A je to opět ekonomický dopad na ty municipality, jakým způsobem to udělat.

A potom jsou to ekonomické dopady na obyvatele, protože někdo bude jezdit těmi vozidly v té městské dopravě - teď jsem slyšel úžasný nápad - v Praze budeme jezdit zadarmo městskou dopravou. No dobře, to můžou, to není asi velký problém, ale investice do další infrastruktury se o to sníží. Takhle si to řekněme, takhle to funguje všude. No a teď chci vidět ty starosty, sedí jich tady spousta, jak přijdou před ty občany a řeknou - ten lístek nebude za 15, ale bude za 30. To bude bezvadný, protože ti lidi potom začnou nějakou tu dopravu, která bude fungovat alternativně, a určitě to nebudou jenom kola, určitě to potom budou vozidla, která budou na standardní náplně - benzín, nafta, atd., a budou čím dál stárnout. A jak budou stárnout, tak tu ekologii budou ovlivňovat čím dál tím víc negativněji, negativněji a negativněji.

Já si osobně myslím, že bude potřeba se tím velmi pečlivě na hospodářském výboru zabývat. A já budu navrhovat v podrobné rozpravě to prodloužení na 72 dní. A tam asi můžeme potom jít do těch detailů, do těch jednotlivostí, protože chápu, že ne každý se tomu věnuje atd., atd. Já jsem třeba podporovatelem částečné elektromobility - a to se týká právě měst a pak se to týká pohonů HEV, PHEV atd., to znamená spojení elektrobaterie s normálním spalovacím motorem. A jsou velmi zajímavé studie při měření emisí dieselových motorů, které vlastně prokazují, že ta původní částka, která vycházela, nebyla úplně pravdivá a byla zkreslená.

Takže já bych úplně nezabíjel tu standardní dopravu. A co se týká těch dalších zdrojů, uvidíme. Protože když si vezmete, kdy chceme postavit další jádro? To je rok 2030, tím nenaplníme ty cíle. A pochopitelně -

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já navážu na, čím jsme tady zahájili. Já jsem si k této problematice stáhl projekt (e-Road?). To je skupina lidí, kteří podporují nízkoemisní zdroje, elektromobilitu a tak dále, ale varují tady před velkou spoustou problémů, které to může přinést. Vynechám asi téma - řekněme - kogenerační výroby elektřiny z tepláren, protože vidím, že je tam přihlášen můj ctěný kolega Václav Král, a myslím si, že tomuto tématu on se bude věnovat. A teď tady máme tedy ty záležitosti, kterým máme zabránit, a máme se nějakým způsobem dostat k té - řekněme - nízkoemisní podpoře vozidel.

No, a ta nízkoemisní podpora vozidel bude fungovat v rámci toho vozidla, ale já se budu ptát, jaké zdroje budou dodávat energii pro tato vozidla, ať už se to týká vodíku, ať už se to týká elektrické energie, ale současně i plynu, a zatím tedy rozvinutá - řekněme - soustava je pouze LNG a CNG, tam asi nebude problém v tom doplňování, ale pořád se bavíme o vozidle nízkoemisním a ne bezemisním, to znamená, že to je do toho 31. 12. 2025, a od roku 2026 už jsou to bezemisní vozidla. Takhle to tam dává ta směrnice v těch procentech, která jsou tam určená.

A do toho určitě poběží podpora elektromobility pro běžné občany - a teď se ptám, zda máme dostatek zdrojů. A já jsem nikde neviděl jaký výpočet těch jednotek, protože když se budeme bavit o vodíku, a v minulém období tady seděl pan podnikatel Juříček, který se tomu intenzivně věnoval, ale úspěch dosáhl pouze tím v Americe, a v České republice zatím infrastruktura pro výrobu vodíku není vyvinuta a ten problém tam bude další, protože v globálu je to chemická výroba, která bude nějakým způsobem zase zatěžovat ekologii a životní prostředí a musí se vytvořit síť, pro mě to dává nějaký smysl - řekněme - v nákladní dopravě na velké vzdálenosti, ale úplně smysl pro ty municipality mi to nedává, tam asi jednoznačně se budeme bavit o elektromobilitě.

Jenom pro příklad. V Českých Budějovicích existují už vlastně dvě linky, na kterých jezdí malé elektrobusy, a ten problém logistický byl s tím jejich nabíjením, s tou jejich vzdáleností, kterou odjede, a jakým způsobem se to musí udělat, takže nakonec vlastně dochází k nějakému trakčnímu nabíjení a ty linky se musely uzpůsobit tak, aby to bezpečně zajistilo dojezd toho vozidla. Potom to vozidlo stojí nějakou dobu, poměrně dlouhou a tam potom ten smysl je především u trolejbusů, u tramvají. Tam zase problém není, ale ne všechna města mají trolejbusové linky, už vůbec ne tramvajové linky. A budeme přecházet vlastně na tu dopravu klasickými autobusy, tak skutečně si nedokážu úplně představit, jakým způsobem posílíme tu infrastrukturu v tom městě tak, aby byl dostatek elektrické energie v dané době na daném místě.

A teď další problém, který je, to je prostě otázka, protože řekla to tady má ctěná kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, Berenika Peštová, která řekla, že dvě komise se rozhodly vyjmout plyn a vyjmout jádro z podporovaných zdrojů, to znamená, že v České republice to budeme muset nahradit něčím - něčím - jestli to bude fotovoltaika a tak dále. To bude asi jedna z mých otázek. Možná i tady paní ministryně mi bude schopna odpovědět. Zatím jsme se soustředili na tu fotovoltaiku především pro běžné občany. To ano, rozumím, existuje podpora. Ale zapomněli jsme na municipality. Zatím. Zatím. Tak se spíš chci potom zeptat, jestli je připraven nějaký plán, nějaký program? Starostové se mě na to ptají. Pochopitelně se jedná už o jiné zdroje na ty veřejné budovy. Jedná se i o nějakou dostupnost fotovoltaiky, panelů a tak dále. A teď se ptám, zda každé město bude schopné postavit a produkovat řekněme tyto bezemisní zdroje výroby elektrické energie? Ale je to takové trošičku s uvozovkami, protože ona ta bezemisnost říká, že ta vozidla elektro jsou vozidla s nulovou emisí. Ale existuje takzvaná nepřímá zátěž. A nepřímá zátěž přesně závisí na těch zdrojích, které to vyrábějí.

A teď jsme se dostali do doby, která je velmi nepříznivá. A můj ctěný kolega pan poslanec Adamec to tady říkal. Přišla válka. Přišla energetická krize. Přišlo velké zdražení. A v globálu by se dalo říct, že v současné době, pokud se podíváme na zamezení přístupu suroviny z Ruska, tak je omezení těch zdrojů. Bude to velmi negativní. A podle mě celý svět se snaží hledat určitou diverzifikaci. A my nejsme schopni předpokládat ty ceny.

Pak jsem se díval na řekněme nějaké rádoby vyhodnocení ceny těch vozidel, těch autobusů a tak dále a tak dále, které predikuje Ministerstvo dopravy. Já jejich optimismus nesdílím, protože při výrobě baterií se používají vzácné kovy. To všichni víme. A největším producentem těchto kovů a vůbec prvků je Čína. Ona má velké zdroje. A nebudeme se bavit o našem lithiu, které máme také. A při poptávce, to všichni ekonomové znají, že čím se zvyšuje poptávka, tak roste cena. To tak bude. Takže já prostě nevěřím tomu... Ano, spoléhalo se na masovou produkci. Ale podívejte se, jak se dneska zahýbal trh automobilů. Automobily, které jsme kupovali před rokem a půl, jsou dneska cenově o 20 % vyšší. Zvedla se poptávka, protože se to nedokáže vyrobit. Nejsou kabely u Ukrajiny. Není nic. Nejsou baterie.

A jakým způsobem si s tím tedy poradíme? Já bych chtěl slyšet tu koncepčnost, to znamená Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj - ty moudré hlavy by si měly sednout dohromady a vytvořit takzvanou strategii přežití. Jestli se to děje, nevím. Říkám, vznáším tady takovýto dotaz. A tam by vlastně mělo vyplynout přesně to, jakými kroky budeme postupovat. Takže na začátku zajistíme nějaké zdroje, abychom mohli produkovat nízkoemisní přepravu. Ty zdroje musíme nakoupit, musíme postavit. O cenách úplně moc nevím, protože teď jsem se díval, že už společnosti, které montují fotovoltaiku, opět při zvýšeném zájmu a nárůstu cen energií a tak dále se chystají k nějakému zdražení. Teď nedokážu odhadnout, jestli bude 10 %, 15 %. Tak to bude. Pro rodinné domy díky podpoře to asi ještě zůstane úplně v pořádku. Ovšem pro ty municipality ta prvotní investice bude velmi vysoká, velmi vysoká. Protože víme... A kdyby to mělo být skutečně ekologické a skutečně perfektní, tak by to osazení mělo být na všech veřejných budovách. Ty by měly prostě za prvé samozásobovat se a za druhé pak poskytovat ten zdroj pro nízkoemisní přepravu.

Další věc, která k tomu je, ta studie upozorňuje právě na to, aby se velmi pečlivě zvážila výroba elektrické energie. A říkám, nechci vstupovat do teritoria Vaškovi Královi, protože on bude hovořit určitě o teplárenství a jeho přínosu. A v každém případě města, která mají dneska cébétéčka (?), by si je měla udržet a měla by se soustředit přesně na tu (nesrozumitelné) výrobu elektrické energie a popřípadě na svých pozemcích a na svých plochách instalovat fotovoltaiku tak, aby pomohla celému systému. Ale zase tam je to náročné v tom, že ne všechny cébétéčka patří městům a obcím. Některé jsou prostě v soukromých rukách. A investor, který by do toho měl vstoupit, tak pochopitelně počítá s nějakou návratností, s nějakými profity, které jsou. Nemůžeme jim říct, udělejte to jako dar lidu. A tam bude muset zase následovat nějaká podpora, bude to muset mít ekonomický smysl a budeme do toho muset soukromé investory zaangažovat.

Pak tu máme některé problémy, na které ta studie upozorňuje. A je to prostě rozšíření emisí CO2 noxů SO2 (?) a pevných částic. A upozorňují na ten energetický mist (?) toho státu. A já jsem měl informaci, že skupina z Francie posílala na Evropskou komisi nějakou poměrně zajímavou studii, která právě mapovala celý životní cyklus elektromobilu, od začátku výroby až tak dále. A tady se trošku obávám, že si Evropa zahrála na chytrou horákyni a říká, my budeme bezemisní a ty emise si dělejte někde v Číně, tam to bude bezvadné. A je nám úplně jedno. Ale nicméně svět je jenom jeden. Atmosféra je jenom jedna. A ony se ty emise v dlouhodobém horizontu vlastně budou usazovat a rozšiřovat ozonovou díru. Takže ten problém můžeme jenom odložit. Můžeme si říct, že jsme hrdinové. A upozorňuji na to, že v globálu emisní zátěž Evropy se pohybuje někde mezi 7 až 9 % z celého světa. Největší emitenti jsou Čína a Spojené státy americké. Díval jsem se tedy i na Spojené státy americké, které také používají fotovoltaiku. Nicméně nemají to žádným způsobem nějak normované a omezené legislativou s tím, že musejí. Nemusejí. Prostě nemusejí. Buď chtějí, nebo nechtějí. Takový je tržní princip, který tam funguje.

A já budu velmi souhlasit, protože jsem se bavil s některými europoslanci a vznášel i nějaké dotazy, oni skutečně kritizují, že odborníci nejsou úplně zváni na jejich kulaté stoly a že nedostávají ten prostor. A pak dochází k tomu, že vlastně něco odhlasujeme a něco uděláme a řekneme, budete to tak dělat ve všech zemích Evropské unie, ale nevytvoříme pro to tu cestu. Trošku se obávám, jak tady říkala moje kolegyně Berenika Peštová, že by nám oni měli ukázat ten cíl. No, oni nám ho neukážou. Ten cíl musí ukázat opravdu vědecké studie, které jsou podložené nějakým dlouhodobým výzkumem a které budou zvyšovat energetickou účinnost jednotlivých prvků v energetické soustavě.

Z mého pohledu pořád jakoby stabilita zdroje a tak dále je jádro. Jádro budu vždycky podporovat. Je to dobrá věc. A kde narazíme na úzké místo? Tak to bude rozvodná soustava. Rozvodná soustava bude velký problém. Jestli si vzpomínáte, tak v době, kdy vypínali Němci své elektrárny a přecházeli na elektřinu z větrníků a na fotovoltaiku, tak se na hranicích s Českou republikou musely postavit dva velké vyrovnávací transformátory, aby nedocházelo k přetokům a k poškození přenosové soustavy v České republice. A jak víte, problém s přenosovou soustavou je ještě ten, ono už taky není kde stavět ty cesty. My jsme poměrně velmi zasíťovaná země. A když budete rozšiřovat, tak není možné vést to vedení ve stávajících sloupech. Ono to má nějaké parametry, co tam může být, jak je to bezpečné, nebezpečné. Takže i tohle bude problém. Ano, slyšel jsem nějaké studie na to, že by se to táhlo v zemi. Tomu rozumím, ale to je ještě dražší než vedení vzduchem. A především potom problém v časovém horizontu jsou opravy, protože na těch sloupech je to poměrně rychle. Ale zase to má jednu výhodu. Víme, že bouřka to nepoškodí v tu chvíli.

Takže všechny tyto otázky bychom si měli položit. A myslím, že ta úplně odborná debata by měla připadnout na hospodářský výbor. A tímto poprosím pana předsedu hospodářského výboru, aby pro tento bod vyčlenil poměrně velký čas. Toto skutečně nebude záležitost na půl hodiny. Skoro bych řekl, že by se tomu nejdříve mohl věnovat i energetický podvýbor, předjednat to a potom nějakou formou udělat diskusi s odbornou veřejností. A pak se budeme muset nějakým způsobem dohodnout. A znova opakuji.

My chápeme ten cíl, my chápeme, kam chceme dojít. To není vůbec nic proti nízkoemisním vozidlům, proti ničemu, ale pokládáme si spoustu otázek, jak toho dosáhneme. Teď momentálně nevíme, na všechny otázky odpovědi nedostaneme, a já ani nebudu tady trápit paní ministryni, protože to přesně na těch výborech asi položíme ty otázky, a pak nám na to odpovíte, a bude to asi soulad několika ministrů, nebudete vy sama schopna odpovědět na všechny otázky, které tady padly.

Takže to jsem tady nastínil. Velmi podrobně to rozeberu na hospodářském výboru. Já bych tady měl spoustu podnětů, které fungují, ale právě, že tohle není odborné forum, tak bychom to tady asi nevyřešili, jenom bych tady trošku přinesl zmatek. Takže já vám děkuju, že jste mě vydrželi poslouchat. A asi vám popřeji dobrý oběd, protože už bude konec jednání.

Děkuji.