dovolte mi, abych vám představil vládní návrh zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu.
K návrhu tohoto speciálního zákona vláda přistoupila, neboť stávající právní úprava veřejného stavebního práva není dimenzovaná na potřeby, které vyvolala migrační vlna v souvislosti s probíhajícím ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Proto je žádoucí stanovit zvláštní předpisy a dočasné úlevy v rámci procesů upravených stavebním zákonem, čímž bude zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby, ať už je to v oblasti bydlení nebo ubytování, ale podle potřeby rovněž oblasti vzdělávání či sociální a zdravotní péče, neboť současná kapacita bytových jednotek, ubytovacího zařízení, ale i související infrastruktury není aktuálně dimenzovaná na takový nárůst poptávky. My tady s tím výhledem i třeba na začínající školní rok můžeme čelit problémům, že nebudou kapacity, ve kterých by mohlo být poskytováno dětem vzdělávání.
Navrhovaná právní úprava stanovuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu jako speciální úpravu ke stavebnímu zákonu, přičemž ale počítá s aplikací stavebního zákona, včetně jeho prováděcích předpisů i souvisejících právních předpisů s výjimkou postupů a požadavků, které jsou speciálně upravovány právě v tomto tisku. Přeloženo do řeči srozumitelné, my jsme volili tu nejmírnější cestu aplikace stavebního zákona, která potom běží v tom režimu, tak jak specifikuje tento tisk.
Návrh zavádí nový pojem, tzv. nezbytné stavby, což je stavba, která je definovaná jako stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu osob v souvislosti s uvedeným ozbrojeným konfliktem. Ta nezbytná stavba je vždy stavba dočasná, proč říkám dočasná, ta doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků souhlasu s provedením nezbytné stavby. Nicméně v případě, že v té dočasnosti v tom intervalu 3 let budou splněny všechny požadavky, tak jak jsou, ze stavebního zákona, tj. například pokud bylo nutno měnit územní plán, nebyla tato stavba na území, které je určeno k takovému typu výstavby, nebo nejsou v pořádku ještě všechny, nebo budou splněny všechny ty povinnosti, po následném uplynutí té lhůty samozřejmě tato stavba, nástavba či přístavba, proč říkám tato slova, v té legislativě se hovoří o umístění stavby, ale to je terminus technicus i pro změny již v zastavěné oblasti. Na to padal častý dotaz jak ve sněmovně, tak i třeba na výboru, proto to zde vysvětluji.
Návrh zároveň s ohledem na charakter této nezbytné stavby vymezuje, kdo je v tom chápání stavebníkem, je to ČR, její příspěvková organizace, státní podnik nebo státní organizace, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. Zase jenom pro doplnění, abych třeba předešel dotazům, takto jsem to včera prezentoval na výboru. Tam jsme řešili dvě otázky, jednak proč toto nemůže být z iniciativy soukromého subjektu... Pro to jsou dvě odpovědi.
První odpověď je, že tam skutečně musí být ten objednatel, ten stavebník, který říká, zde je takováto poptávka. Zároveň, pokud toto souvisí s řešením té krize, tak ta krize je na státní a veřejné správě. Ona nelze přenést to odůvodnění řešení krize na soukromý subjekt z celé řady důvodů. Jedním z příkladů je, že u obcí, krajů, státu a státních firem jaksi předpokládáme tu kontinuitu delší než tři roky, což v případě soukromého sektoru samozřejmě nelze garantovat. Nicméně je to privátní sektor, který ty stavby samozřejmě potom staví. Nicméně nemůže být tím stavebníkem z té povahy, jak na to pamatuje tato legislativa.
Druhá věc, která byla zmíněna proti původnímu návrhu, nakonec sněmovna i poslanci, připodepsáním poslanců vládní koalice vznikla otázka, tam nebylo to rozšíření na ty podniky, zazněla legitimní otázka zejména v případě dvou subjektů, které mají nemovitosti, které ze své povahy by mohly být užitečné v rámci řešení libovolné z těch situací, které jsem zmínil, ať už třeba ubytovacích kapacit, tak nějakého sociálního, zdravotního či třeba školského, předškolního zařízení. Explicitně byla zmíněna Česká pošta, explicitně bylo zmíněno ředitelství drah SŽDC, asi zkratka je správně, které vědí, že tyto objekty jsou, nicméně pro ně nevzniká žádná povinnost. Udělali jsme nakonec to širší vymezení, ale abychom skutečně měli tyto možnosti, pak sněmovna v tom pozměňovacím návrhu, který šel z pléna, myslím si, že téměř všemi odhlasovala i toto rozšíření.
V návrhu zákona je zvolen postup, který je všem stavebním úřadům známý. Základem je společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, tudíž ta aplikace v praxi by neměla činit potíže.
A teď už pouze technické věci, nebo respektive věci z legislativního procesu. Vláda schválila předložený návrh zákona 1. června ve svém usnesení č. 445. S ohledem na ten obsah zákona, který tvoří dobrou kombinaci s těmi jednotlivými výzvami, které nejsou jenom na ministerstvu pro místní rozvoj, ale doplňují možnost řešit tu situaci akutně, požádala Poslaneckou sněmovnu PČR, aby rozhodla, že vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání v rámci stále platného vyhlášeného... Nebo stavu legislativní nouze, který vyhlásila paní předsedkyně sněmovny.
Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona 14., s tou jednou věcnou úpravou, která se týká, to jsem zmínil, rozšíření definice stavebníka, toho okruhu, a třemi drobnými legislativními úpravami, se kterými jsem jako předkladatel souhlasil, byly spíše upřesňujícího technického či terminologického rázu.
Návrh zákona byl v Senátu projednán na VUZP. Toho jsem se účastnil. Byla to i zajímavá diskuse ve věcech dovysvětlení třeba otázek legislativy, které byly ze Senátu a následně na ÚPV, kterého jsem se účastnit nemohl, měl jsem tam četný tým, tímto se omlouvám, nechtěl jsem nijak zvýhodnit první výbor, který tento tisk projednával. Oba dva výbory tedy doporučují návrh zákona schválit ve znění, jak ho postoupila Senátu Poslanecká sněmovna.
Velmi vám děkuji za projednání tohoto návrhu zákona.
