Pojízdná plošina, lešení a žebříky, pigmenty z odpadů jako barvy, streetartoví umělci. To vše bude od pondělka k vidění u opěrné zdi nad fotbalovým stadionem na Bazalech v Ostravě, kde vzniká velkoformátové umělecké dílo umělce Bogyho. Jeho návrh zvítězil ve výtvarné soutěži Mural Bazaly, jejíž zadavateli byly statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj.
„Na proměnu ostravských Bazalů se upřímně těším. Původní zeď jsme se naučili nevnímat, protože je prostě škaredá. Teď se stane uměleckým prostorem, který bude vypovídat o místní historii i atmosféře. Naše správa silnic za skoro tři a půl milionu korun opravila přilehlý chodník a připravila zeď pro tvorbu. Více než tisíc metrů čtverečních jsme vyčistili, vyrovnali a naimpregnovali. Tedy s jedinou výjimkou – vzkaz „Jano, miluji tě“ prostě odstranit nejde. Ale prý to nevadí, protože se to autorovi zrovna hodí a nápis zakomponuje do svého díla,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka a ocenil, čím bude Jan „Bogy“ Lörincz tvořit. „Jsme kraj s bohatou průmyslovou historií. Místo běžných barev Bogy využije pigment, který si sám vyrobí z odpadů z těžby a ze staveb. Po konzultacích s odborníky z vysokých škol si připraví barvy z koksového prachu, cihel a mletého vápence. Do tohoto procesu zapojí i studenty uměleckých škol, kteří díky workshopům poznají, že i v umění lze využít různé technologie a postupy. Studenti mu budou pomáhat i při samotné tvorbě,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka a doplnil, že kraj jako vlastník hradí opravu zdi a přilehlého chodníku i veškeré náklady na vznik malby, ty jsou vyčísleny na 1,1 milionu korun. Na Ostravě byla organizace a zafinancování výtvarné soutěže.
Vítěz výtvarné soutěže Jan „Bogy“ Lörincz pro své dílo zvolil tři hlavní barvy: bílou, černou a cihlově červenou. Ve svém návrhu počítá s přiznáním betonového podkladu, který podtrhne vyznění díla a zvýrazní umělcův koncept jeskynních maleb. „Hodně bylo zajímavé hledat vhodné pigmenty pro výrobu barev. Nejdřív jsem si z odpadu na heřmanické haldě ověřoval černou, ukázalo se, že skvěle funguje. Pro výrobu jsem nakonec využil materiál z koksovny Jan Šverma v Mariánských Horách. Trošku dobrodružství bylo hledat červený pigment. Přes sociální sítě jsem hledal cihly z nějaké důležité ostravské stavby, nakonec se mi ozval pán, co průběžně na svém pozemku u ostravského Hranečníku nachází cihly z bývalého dolu Jan Maria. No a bílá je z běžného mletého vápence. Všechny pigmenty jsme mleli na VŠB, tam vlastně vznikly barvy, kterými budu na muralu tvořit. Hodně mi pomohly i konzultace s odborníky z ostatních chemicko-technologických fakult z několika univerzit po republice, například z Brna nebo Pardubic,“ řekl výtvarník Jan „Bogy“ Lörincz s tím, že některé tahy bude vyznačovat v nočních hodinách s použitím projektoru. Po několik nocí proto bude na Bazalech zpomalen provoz.
"Po umělecké soutěži a přípravě přichází na řadu realizace, jejíž pozorování bude samo o sobě nesporným zážitkem. Dlouhodobě pak tuto diskutovanou zeď oživí příběh Ostravy a bezpochyby se tak zapíše na mapu ostravských muralů. Mám radost z toho, že se celý projekt daří úspěšně dotáhnout do konce. A ještě jednou bych ráda poděkovala všem, kteří se na projektu podíleli," řekla náměstkyně primátora Ostravy Zuzana Bajgarová. Celá realizace díla by měla trvat zhruba měsíc, pokud tvorbu nezkomplikuje počasí, Mural Bazaly by měl být hotový v první polovině září.
„Ještě si dovolím tímto způsobem poprosit všechny, kteří na zdi na Bazalech čekali stejně jako já spíše modrobílou záplavu ikon Baníku, o vstřícnost. Dejme Bogymu čas, ať dílo dokončí a nechá ho na nás působit. Věřím, že ho ostravská veřejnost, včetně fandů Baníku přijme za své“, prosí náměstek hejtmana Jakub Unucka.
ANOTACE DÍLA: Zeď našeho kmene. Zeď záznamů.
MOTIV: Dílo volně ztvárňuje zásadní události minulé. Vše začalo prvotním Výkopem (Baník 100let), až pak následoval Velký třesk a vznik života. Fosilní usazeniny překvapí svým hořením prarodinu z Landeku – kámen hoří! Černý kámen svým teplem přitahuje lidi z daleka. Vidina lepšího života. Zkoumání podzemí. Zaslepení červenou vlajkou. Klíč k nové době, a Ostrava dnes. Betonová stěna, její vzhled a struktura zůstává částečně zachována pro její nespornou estetickou hodnotu. Tahy a linie jsou provedeny hrubě, surově a můžou připomínat jeskynní malby.
