Nevím, kdo tomu věří, ale podle současného ministra zemědělství ceny potravin v naší zemi klesnou. Bylo by to určitě fajn, ale je to velký omyl a pan ministra, který pochází z malé vesničky Těšetice na Znojemsku, zřejmě z názvu rodné vísky vytvořil svůj neomezený optimizmus. Těší se ovšem zbytečně a sám – realita je následující:
Vstupy do zemědělství prudce zdražily, zejména energie, pohonné hmoty a hnojiva, a stoupají také mzdové nároky vlastních i sezónních zaměstnanců. Zatím se do konečných cen potravin nepromítlo všechno, protože existují určité zásoby z minula a také dojíždějí původní smlouvy se starými cenami na dodávky energií a dalších komodit.
Toto během léta pomine a bez zdražení své produkce výrobci nepřežijí. Kde je tedy nějaká naděje, že ceny potravin dál neporostou nebo dokonce klesnou?
Momentálně klesla cena obilí, trochu opadává celosvětový strach z nedostatku. Jenomže drahé obilí už se nakoupilo a prodalo, a to jsou peníze, které se z budoucích cen nevytratí! Pohonné hmoty u nás také teď trochu zlevnily, ale nejlevnější naftu koupíte za 46 korun, což je pořád o 20 korun víc než loni. Plyn je drahý a Putin s jeho cenou žongluje tak, že zlevnění na obzoru není. Spíš zdražení, a ještě regulace spotřeby.
Připočtěme i fakt, že lidé omezují spotřebu potravin, tedy kupují levnější zboží a v menších množstvích. To by mohlo donutit koncové prodejce k opatrnosti, ale vůbec se to nemusí dotknout výrobců. Ti už dnes začínají krachovat, a zavírají své provozovny. Českých výrobků na pultech ubude a nedostatek vykryjeme dovozem. Ono to sice dnes vypadá, že v Polsku nebo v Německu jsou potraviny levnější než u nás, ale pokud čekáme, že se k nám dostanou z těchto zemí levnější potraviny, čekáme marně: v obou těchto zemích (a ve většině ostatních v rámci EU), pumpují vlády do zemědělství a potravinářství podstatně větší dotace než u nás. Když si tam zajedete, najdete řadu potravin levnějších. Když je ale naše maloobchodní řetězce dovezou, namalují na ně svou cenu a ta už tak nízká nebude – proč by měla být? Pokud bude náš člověk schopen (a zároveň nucen) kupovat za vysoké ceny, poplynou řetězcům do kapes dodatečné zisky a těch se rozhodně nevzdají.
Pan ministr si nedávno postěžoval, že se k nám vozí cibule z Nového Zélandu. Kdy mu dojde, že volná ruka trhu funguje špatně, když třeba jen DPH na základní potraviny je u nás 15 %, v Německu 7 % a v Polsku 0 %?
Možná je to nějaká mantra naší současné vlády, šířit optimizmus a bránit panice. Jenomže to trochu připomíná veselé tancování na palubě Titaniku a člověku to bere šanci, aby se připravil na realitu. Člověku to také bere odvahu věřit, že tato vláda ví, co dělá, že obtížnou situaci, do které se řítíme, zvládne a nenechá lidi na holičkách. V tomto smyslu je jalový optimizmus z Těšetic spíš poplašnou zprávou – je z toho jasně vidět, že vláda nic netuší a že si „na holičkách“ nejspíš pěkně užijeme.
Margita Balaštíková
