Předně vám chci opravdu moc a moc poděkovat za to zařazení bodu na dnešek. Určitě jste si všimli, že v mandátu je více zahraničních misí, ale jedna z nich se týká Ukrajiny, týká se našeho zastupitelského úřadu. A tam můžeme vyslat příslušníky, jakmile tento mandát bude schválen. Ostatní mise by snesly odkladu, protože máme mandát do konce roku 2022. Zase jsme to nechtěli kouskovat, takže ještě jednou moc a moc děkuji za vaši shovívavost.

Předkládám vám tedy k projednání a ke schválení návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států NATO na území ČR v letech 23 a 24, který schválila vláda dne 27. 7. 2022 usnesením č. 644.

Aktuální mandát pro působení v zahraničních operacích vyprší dnem 31. 12. 2022, návrh nového mandátu vychází ze zahraničně-politických a bezpečnostních priorit ČR, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. Z tohoto důvodu je prioritou nového mandátu posílení obrany východní hranice NATO, pro které navrhujeme vyčlenit 1200 osob. Od letošního dubna je ČR vedoucí zemí mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku, čímž výrazně navyšujeme náš dosavadní příspěvek do obdobných aliančních uskupení v Litvě a Lotyšsku.

Novou položkou návrhu je ochrana našich diplomatických zájmů na Ukrajině v podobě ochranného týmu pro zastupitelský úřad ČR, to je i důvod, proč na to více spěcháme.

Co se týče ostatních zahraničních operací, ve většině z nich budeme pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Mohu zmínit KFOR v Kosovu, mohu zmínit operaci EU IRINI ve Středozemí, mohu zmínit misi MFO na Sinaji nebo mise OSN, jako je MINUSMA v Mali nebo ta na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde navrhujeme mírné navýšení naší vojenské přítomnosti v operaci EU Althea. Tady bych jen chtěla upozornit, že ještě samozřejmě tím, že jsou to mise, které budou podléhat i souhlasu Rady bezpečnosti, tak tam není 100% jistota, jestli to některá země nebude vetovat, ale budeme doufat, že to nebude vetovat a že mise, které se týkají OSN, budou probíhat tak, jak probíhají.

Předkládaný návrh také nyní neobsahuje pokračování našeho vojenského angažmá v Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali. U Iráku bych se malinko zastavila. Na mém posledním bilaterálním jednání s iráckým ministrem obrany bylo dohodnuto, že pokud by Irák požadoval v budoucnu opět naše nějaké nasazení, že to dáme jako mandát zvlášť. U Sahelu, Mali, bych se chvilku zastavila, protože tady politická situace v těchto zemích je problematická a je velmi obtížně předvídatelná. V případě výcvikové mise EU v Mali probíhá na půdě EU diskuse o její budoucnosti. Situaci průběžně analyzujeme a v těchto unijních diskusích také velmi aktivně působíme. Samozřejmě vzhledem i k našemu předsednictví téma Sahelu budeme diskutovat mimo jiné i na neformální ministeriádě, kterou budeme mít 29. a 30. srpna. A tady bychom se jako země EU měli dohodnout na tom, jestli budeme dále v této operaci pokračovat, nebo ne. Tato mise je v tuto chvíli pod naším vedením, takže tam nám skutečně záleží na tom, aby se tam neodehrálo nějaké překotné stahování našich vojáků, jako jsme toho byli svědky prakticky přesně před rokem v Afghánistánu.

Pokud se situace vyjasní nebo pokud najdeme jiné možnosti pro naše budoucí zapojení v Sahelu či širším regionu západní Afriky a v Iráku, předložím vládě a parlamentu, oběma komorám, oběma výborům samostatný návrh na mandát někdy v průběhu letošního roku.

Kromě návrhu na působení v konkrétních zahraničních misích a operacích materiál informuje o vyčleňování sil resortu ministerstva obrany o případné nasazení mimo území ČR v rámci tzv. sil rychlé reakce NATO, bojového uskupení EU a mírových operací OSN. Pokud dojde k aktivaci těchto vyčleňovaných sil, jejich vyslání se bude řešit také samostatným mandátem. Už jsme si to také zažili v minulém volebním období.

V předkládaném materiálu navrhujeme působení v celkovém počtu do 1362 osob jak v roce 2023, tak v roce 2024.

Předpokládaný objem finančních prostředků, potřebných pro navrhované působení v zahraniční činí v roce 2023 přibližně 1,4 mld. Kč a v roce 2024 se odhaduje také na 1,4 mld. Kč. Jen abyste měli srovnání s minulými lety, tak v roce 2021 byl plán 2 mld., ale vyčerpalo se pouze 1,04. Na rok letošní, 2022, bylo naplánováno 2,64 mld., protože tam ještě byly nějaké resty z misí, které jsme bohužel loni museli ukončit jako například Afghánistán.

Čerpání sem dostanete řádně, jako se informují obě komory o čerpání státního rozpočtu. Tak v případě, že by byl zájem se tomu více věnovat, jsem připravena přijít na výbor pro obranu, zahraničí a bezpečnost na toto téma diskutovat.

Tady bych se malinko zastavila, předkládám návrh na pobyt ozbrojených sil států NATO na území ČR. Tato záležitost je čistě praktická, protože podle současné právní úpravy tento pobyt může trvat do 48 hodin. Stává se častokrát, že se převrátí kamion na D1, konvoj nestihne projet, stávají se různé události v průběhu cest, takže i tady v rámci požadavků NATO se snažíme vyjít vstříc, aby v rámci posilování společné alianční obrany jsme vyšli vstříc požadavku, který zajišťuje krátkodobou přítomnost jednotek spojeneckých států na území ČR i nad rámec běžných přesunů a cvičení. Může se jednat například o krátkodobý pobyt v souvislosti s přelety a průjezdy přes naše území či o vytvoření logistického zázemí pro působení spojeneckých sil podél východní hranice aliance. Tuto případnou krátkodobou spojeneckou přítomnost na území ČR navrhujeme v počtu minimálně do 800 osob.

Tento návrh na pobyt na území ČR v žádném případě neznamená mandát pro trvalý pobyt ozbrojených sil členských států NATO na našem území ani pro zřízení jejich vojenských základen. Nic takového se za tím neskrývá.

Z právního hlediska jsou všechny navrhované zahraniční operace v souladu s mezinárodním právem. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je výrazem ochoty a připravenosti ČR nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. To činí z naší země zodpovědného a respektovaného spojence a partnera, který působí v misích a operacích NATO, EU, OSN a v dalších uskupeních. A je to aspoň částečná kompenzace toho, že ČR stále ještě neplní 2 % HDP, které jsou i součástí programového prohlášení vlády. A byť se o to všichni snažíme, tak to chvilku bude trvat. Máme v programovém prohlášení vlády tento závazek do roku 2025. My se budeme snažit, aby to bylo dřív, ale i toto nasazení našich vojáků v zahraničních misích je svým způsobem přidaná hodnota, kterou naše země poskytuje v rámci NATO, když už pokulháváme v části finanční a v plnění závazku 2 % HDP.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost. Ještě jednou pro nově příchozí děkuji za to, že jste bod dnes mimořádně zařadili a jsem připravena odpovídat na vaše otázky.