Popíšu vám, co se stalo. V pátek 23., ten minulý pátek tedy. Kolikátého bylo? 15., ve 23.31 - a prosím, informovala jsem pana poslance Vícha, že tady budu číst jeho esemesku. Nebývá to zvykem, že bych tady četla někoho korespondenci, ale mám jeho svolení, že tak můžu činit. Takže v pátek, ve 23.31, mně pan kolega Vích napsal: "Dobrý večer, omlouvám se, ale předseda je překvapen, a proto se mě ptá, zda bych mohl zjistit, vaším prostřednictvím, z jakého důvodu nám organizátoři odmítli vstup na pietní akt v Ruzyni dnes 17. 11., ve 12 hodin, kterého se on osobně každoročně účastní? Děkuji vám za odpověď. Vích." Okamžitě dvě minuty poté, co mi přišla v půl dvanácté v pátek tato esemeska, píšu panu kolegovi Víchovi: "Dobrý večer. Vůbec netuším, oč jde. Ani nevím, že se nějaká taková akce koná. Napíšu kolegům na kabinet, ať to zjistí, a dám vám vědět. Jana." Pan kolega Vích: "Děkuji."
Sobota, 8.24 ráno, píšu panu poslanci Víchovi: "Vážený pane poslanče, dobré ráno přeji. Zjistila jsem následující. Organizaci pietní akce k 17. 11. v ruzyňských kasárnách prý převzal Spolek pro zachování odkazu českého odboje vedený paní Gabrielou Havlůjovou. Ministerstvo obrany poskytuje pro tuto akci pouze prostory, avšak vlastní organizace, seznamy a koordinace účastníků jsou plně v kompetenci uvedeného spolku. Proto je třeba spojit se přímo s nimi. Letošní pietní akt však dle informace od mých kolegů již prý proběhl v pátek 15. 11. Více informací se nám o víkendu zjistit nepodařilo. Pěkný den přeji. Jana." Pan kolega Vích píše: "Vážená paní ministryně, děkuji vám za upřesnění. S pozdravem."
Potom ve 14.50 mně píše kolega Vích znovu, pořád jsme v sobotu: "Vážená paní ministryně, je mně líto - a omlouvám se ještě jednou - ale ve stejné věci. Tato akce se uskuteční zítra." Posílá mi letáček nějaké další akce. "Dlouhodobě 10 let se jí účastní předseda hnutí SPD. Žádám vás proto zdvořile o zajištění povolení vstupu výhradně dvou ústavních činitelů, Tomia Okamury a kolegy Kobzy, do vojenského objektu na uvedenou akci po nezbytnou dobu, jelikož chtějí položit květiny k tomuto památníku. Ještě jednou děkuji za kladné vyřízení odpovědi."
Zjistila jsem na kabinetu, že ty prostory jsou tedy uvnitř vojenského objektu, že tam není samozřejmě přístup komukoliv kdykoliv. Požádala jsem ředitele kabinetu pana Petra Macha, aby se spojil s panem poslancem Víchem, aby se spojil s náčelníkem generálního štábu tak, aby pan poslanec Okamura a pan poslanec Kobza tam podle svých požadavků v tu neděli ty květiny mohli jít položit, aby je tam vlastně ti lidé, kteří jsou na bráně, vpustili.
V sobotu v 17.25 ředitel kabinetu Petr Mach píše panu poslanci Víchovi: "Vážený pane poslanče, píši z pověření ministryně obrany ve věci vstupu pánů poslanců Okamury a Kobzy zítra do ruzyňských kasáren. Řeším to, v kolik by to mělo být hodin, prosím. Vstup zkusím zajistit. Dle mých informací to má být pouze pro tyto dva pány poslance. Děkuji. Petr Mach." Pan kolega Vích píše: "Ano, ještě Karolína Volná, asistentka. Děkuji." Pan ředitel kabinetu píše: "Je to zařízeno. NGŠ mi psal, že velitel objektu o tom ví a vstup zajistí." Pan kolega Vích píše: "OK, děkuji." Pan ředitel kabinetu píše: "Pane poslanče, zde je případně ještě kontakt na velitele objektu Ruzyně plukovníka Jana Jelínka." A telefonní číslo.
Vážený kolego Okamuro, nebo respektive nevážený, přestaňte se tady chovat způsobem, kdy nakydáte na někoho lži, hnůj, který absolutně... Nic z toho, co jste tady řekl, se nezakládá na pravdě. Tady ty důkazy jsou jasné, a jestli jste chlap, tak se mi sem přijdete omluvit. Já jsem udělala opravdu z pátku na sobotu v noci maximum pro to, abyste tam mohl vy s vaším kolegou jít položit květinu. Víc jsem pro to udělat nemohla. Já tu akci neorganizuji, neorganizuje ji ani Ministerstvo obrany. Ten památník je ve vojenském objektu. To není Václavské náměstí, kam může chodit kdokoliv kdykoliv. Vy jste tam toho 15. 11. mohl samozřejmě také přijít. Možná jste nevěděl, že to udělali dřív. To já nevím, ale proto, abyste tam mohli jít, jsme v sobotu já i moji kolegové strávili čas s tím, že jsme vám to zajišťovali, tak se tady nechovejte jako prase.
