"Fakt, že tento zákon byl zařazen již na 4 schůzích a koalice opět,
tedy již po páté, vyřadila tento bod z programu, vyvolává přinejmenším
pochybnosti a zároveň podezření. Nabízí se tak logicky otázka čí je
zájem, aby nebyl prohlasován tak významný zákon, který by umožnil
kontrolovat firmy ovládané státem a samosprávami," komentuje situaci
předsedkyně Poslaneckého klubu VV, Kateřina Klasnová.
Je třeba si uvědomit, že prostřednictvím obcí a územně správních celků
proteče více jak 75% všech veřejných financí a po rozšíření pravomocí
tohoto úřadu by kontrole nově podléhaly i společnosti, které hospodaří s
majetkem čítajícím třetinu státního rozpočtu naší země!!!
"Nejvyšší kontrolní úřad je perspektivně velmi účinným kontrolním
nástrojem v boji proti korupci. Vždyť kontrole by podléhaly všechny
veřejné instituce – například ČEZ, České dráhy, Lesy České republiky,
Dopravní podnik a mnohé další významné instituce se zásadními rozpočty,
obrovským majetkem a přímým dopadem na domácí ekonomiku a investice.
Českých lesů se týkala i moje interpelace na premiéra Nečase, kde jsem
věcně vypisovala naprosto alarmující finanční bonviánství a nebojím se
říct zhýralé nakládání s veřejnými prostředky. Díky patří právě NKÚ,
které kontrolu v tomto státním podniku provedlo a došlo k děsivým
závěrům, jak dochází k neřízenému mrhání prostředky daňových poplatníků.
A fascinuje mě, že vláda mlčí! A nekoná!" dodává Klasnová.
Předseda strany Věci veřejné Radek John k tomu uvádí: "Tento zákon, byť malý rozsahem bude mít významný dopad na celou zemi a tuzemské hospodaření s veřejnými penězi. Touto ústavní změnou by konečně mohl Nejvyšší kontrolní úřad začít zkoumat hospodaření s majetkem obcí, krajů i vybraných právnických osob. Současná působnost Nejvyššího kontrolního úřadu je bohužel naším základním zákonem omezena pouze na kontrolu hospodaření se státním majetkem a na stav plnění státního rozpočtu, což je ve srovnání s obdobnými institucemi ve státech Evropské unie naprosto raritní a nepochopitelné. Náš svého druhu ráj kontrolní benevolence a velkorysosti je obklopen státy s mnohem širšími a přísnějšími kontrolními pravomocemi. V některých ohledech jdou zahraniční kontrolní možnosti i dál než aktuálně projednávaný návrh."
Přijetí novely by rovněž přinselo lepší prevenci proti korupci v
oblasti využívání prostředků přicházejících z EU, za jejichž využívání
je Česká republika dlouhodobě kritizována.
Nová norma umožní kontrolu nakládání se zdroji z fondů EU. Tím se
výrazně zvýší efektivita využívání těchto investic a tím pádem bude
přínosem pro běžného občana a nikoliv pro ty, kteří s těmito financemi
nakládají. Sníží se zadlužování krajů kvůli nesmyslným a neefektivním
investicím, které pro svou nulovou efektivitu byly unií zamítnuty a
platba této investice tak zůstala na krajských rozpočtech.
"Příkladem může být i kauza Davida Ratha. Pokud by NKÚ měl rozšířené pravomoci na kontrolu obcí a územně právních celků k podobným případům by nedocházelo a veřejné finance by nemohly být zneužívány." dodává John.
Námitka, že počet kontrolovaných subjektů (vždyť jen obcí je 6 500) se i bez veřejných institucí rozšiřuje na poměrně velké množství není opodstatněná. Nezapomínejme, že rozpočty obcí a krajů proteče přes polovinu veřejného rozpočtu. Proto je rozšírení pravomocí a možnost kontroly, ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, třeba chápat jako velmi účinný a perspektivní kontrolní nástroj v boji proti klientelismu a korupci."Za zcela bezpředmětný považuji argument odpůrců posílení kontrolních možností, že by nově měly hrozit arbitráže, pokud by došlo k těmto ústavním změnám. Tuto lacinou linku odmítám, vždyť, ve všech okolních zemích mohou tamější kontrolní úřady kontrolovat státní firmy. Tak proč ne u nás? A proč právě u nás by kontroly měly mít mezinárodní soudní dohru? Odmítám, abychom zůstali skanzenem blahovolnosti v kontrole nakládání s veřejnými prostředky. Což doposud některým cíleně vyhovovalo. A věřím, že tímto hlasováním se situace zásadně mění," uzavírá Radek John.