V tomto usnesení se, prý, konstatuje, že policie šetřenou věc odložila, protože se ŽÁDNÝ TRESTNÝ ČIN NESTAL. To novináři samozřejmě moc dobře vědí. I přesto to některým z nich nebrání, aby si vymýšleli vlastní konstrukce. Těžko se mi proti podobným nesmyslům brání, O to víc, když jsem se s usnesením nemohla ani seznámit. A to jsem také řekla redaktorovi. „Nejdříve si musím dokument pročíst, pak jsem připravena rozhovor poskytnout a na vše podrobně reagovat.“, to byla má slova. Redaktor přesto dokola opakuje, že jsem rozhovor odmítla a dál se nechci k celé věci vyjadřovat. To není pravda, není to fér a rozhodně to od novináře není profesionální přístup.
Sami si udělejte obrázek o korektnosti novináře. Zde je přepis SMS zpráv s panem redaktorem Blažkem ze Seznamu:
KD:
Pane redaktore, narozdíl od vás jsem neměla možnost si rozhodnuti o
odložení vůbec přečíst, protože mě s ním nikdo neseznámil. Jak jsem vám
řekla už dříve, za těch několik let jsem jen jednou podala policii
krátké vysvětlení a dál mě v celé věci už nikdo nekontaktoval.
Vojtěch Blažek
Dobrý den, děkuji. Paní poslankyně, tak mi k tomu dejte rozhovor a řekněte k tomu vše, co chcete. V.B.
KD:
Pane redaktore ještě jednou. Nikdo se mnou v rámci vyšetřování
nekomunikoval, takže mám o věci evidentně daleko méně informací než vy.
Každopádně vy jste si poněkud neseriózně postavil článek na principu
nestalo se, ale mohlo se stát. Já jsem vám své stanovisko k tomu dala a
nemám k tomu dál co dodávat. Opravdu nevím, proč bych měla rozebírat
něco, co se nestalo a co i policie odložila. Závěry, které jste vyčetl z
toho spisu, jsou nesmyslné a v mnoha směrech úplně mimo realitu.
VB:
Dobrý den, děkuji, usnesení poslala policie do sněmovny (protože byla
od začátku vedena jako možná poškozená strana). Můžete si ho vyžádat,
přečíst a pak nám poskytnout rozhovor, prosím? Děkuji. Vojtěch Blažek
KD:
Ano vyžádám si, díky
---
A jak jsem řekla, tak činím. Oslovila jsem kancelář předsedkyně poslanecké sněmovny Pekarové Adamové, kde mi bylo řečeno, že ten dokument nemají. Předsedkyni Pekarové Adamové to nicméně nebránilo, aby bez znalosti věci, ale s vědomím, že věc byla policií odložena, naprosto pokrytecky redaktorovi Seznamu řekla, že musím peníze vrátit Sněmovně. Tomu se říká politický oportunismus.
Ve snaze získat policejní usnesení jsem pokračovala dál a obrátila se na kancléře Poslanecké sněmovny. Tam už usnesení mají, ale bylo mi řečeno, že musí ověřit, zda mi ho vůbec mohou poskytnout. To bylo koncem minulého týdne, dodnes ale usnesení o odložení trestního stíhání nemám.
Rozhodla jsem se proto, že si dokument vyžádám přes žádost podle zákona 106/1999 Sb. přímo na policejním útvaru, který věc šetřil. Žádost jsem poslala a snad tedy uspěji aspoň tady.
To jen pro obrázek, jak je to celé absurdní. Je mi trochu záhadou, jak může redaktor disponovat neveřejným usnesením Policie, ve kterém celou věc ODKLÁDÁ, uměle z něj vytvářet kauzu a já se zatím k tomu dokumentu nemůžu ani dostat.
I přes tuto explicitní komunikaci mezitím dál vycházejí dehonestační články, jak na běžícím pásu. Co je jejich cílem? Očernit mě s vědomím, že proti takovým nařčením se brání jen velmi těžko? A důsledné využití principu, že opakovaná lež se stane pravdou. Navíc v situaci, kdy většina lidí dnes čte zkratkovitě a často jen titulky. Těžko se mi brání. I proto, že narozdíl od novináře nemám k dispozici usnesení PČR o ODLOŽENÍ.
Už v září loňského roku psal DeníkN o důvodech, proč bude věc odložena. Stíhání by prý bylo blamáží, protože neexistovaly důkazy. To ale někteří redaktoři slyšet nechtějí.
A tady jsou tedy FAKTA:
1) Kancelář
Můj otec a jeho bratr v privatizaci získali budovu, která slouží k administrativním účelům. Mají v ní firmu na výrobu blondelových rámů. Zbytek volných prostor firma pronajímá. V této budově od roku 2007 podniká i paní DM.
V roce 2017, když jsem získala mandát poslankyně jsem přirozeně chtěla mít regionální kancelář ve městě, kde žiju - v Hořicích. S firmou svého otce jsem se dohodla na nájmu ve výši 1 Kč, protože jsem nepovažovala za správné čerpat zbytečně poslanecké náhrady. Jediné, co jsem využila je příspěvek 5 tisíc korun na vybavení kanceláře, které jsem neměla, a proto si ho pronajímám.
Vzhledem k tomu, že se s paní DM znám dlouhou dobu požádala jsem ji, aby mi dělala regionální asistentku. Dohodly jsme se, že za to bude mít 5 tis. Kč za měsíc. V průběhu času se ale ukázalo, že té práce je daleko více a odměna je naprosto nedostatečná. Asistent kromě organizace schůzek a jednání připravuje i podklady pro jednání, k volbám nebo podklady k zákonům, které projednává sněmovna. A to byl důvod, proč jsem jí v květnu navýšila původně domluvenou částku. Práce bylo totiž daleko více, než jsem původně předpokládala.
A pak je tu úplně jiný příběh, který redaktor Blažek nevědomky, nebo záměrně (můžete si vybrat), s touto věcí spojuje.
Má asistentka má již historicky (od roku 2007) kancelář v budově, která patří firmě mého otce. A světe div se, za ty kanceláře firmě platí nájem. Nejedná se tedy o žádné fiktivní platby, ale o standardní platbu nájemného. To, že si v té době pronajala větší prostory, je čistě její záležitostí, o které jsem upřímně ani nevěděla.
Jinými slovy - jsou to smotané dvě naprosto nesouvisející věci, které někteří lovci senzací spojili. První je pracovní vztah mezi mnou a mojí asistentkou a její odměna za vykonávanou práci. A druhý je vztah mé asistentky coby právnické osoby s firmou mého otce - také právnické osoby.
2) Auto
Jak jsem již psala, tak firma mého otce, ve které pracuje i můj manžel, vyrábí blondelové rámy. Firma měla 20 let starou dodávku, která už přestala jezdit, a tak si firma koupila novou - ojetou!!! Dodávku Fiat Ducato.
Věta, kterou píše redaktor, že jsem pořídila dárek k narozeninám, je totální nesmysl. Policie se mě přesně na tuto větu z whatsapp ptala a vysvětlení je velmi jednoduché. Můj otec mi sdělil, že firma koupila dodávku. A já mu na to odpověděla, to bude mít ten můj radost, bude to další „dárek k narozeninám“. Celé to ale bylo myšleno tak, že budou mít ve firmě konečně auto, které bude jezdit. Snad není nic špatného na tom, že jsem měla radost za svého manžela. Plyne z toho pro mě poučení, že dezinterpretovat se dá všechno, co člověk řekne či napíše. Myslím, že pokud by se policie nebo kdokoliv jiný podíval do jakéhokoliv mobilu, tak tam najde nějaké zprávy, které bez znalosti kontextu mohou vypadat divně až podezřele.
V článku také zaznělo, že jsem z peněz sněmovny auto pomáhala splácet. Dodávka byla koupena za hotové. Žádný úvěr. Žádný leasing. Tak jaká pak splátka? Naprostý nesmysl.
3) Zakázky Czechtourismu
CZECHTOURISM je příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj. Czechtourism (CZT) má projekt už někdy od roku 2012 na podporu významných akcí, které pomáhají dělat z Česka zajímavou turistickou destinaci.
Cílem této instituce je podporovat například akce, na které jsou namířené kamery celého světa a využít tak tuto příležitost pro propagaci ČR. CZT měl pro výběr těchto akcí jasně nastavená hodnotící kritéria jako např. počet diváků, mediální přenos atd. Maximální podpora u těch nejvýznamnějších akcí jako je mistrovství světa apod byla nastavená na 2 mil. Kč. (tenis, hokej, motorky, závody tahačů, hudební festivaly, světelná show). A je nutné říci, že tento projekt opravdu významně šetří veřejné prostředky, protože jinak např. samostatná reklama na Eurosport nebo podobných televizních kanálech by stála mnoho desítek milionů korun. Ostatně o tom, že je to funkční model nejvíce svědčí fakt, že podobné agentury má například i Rakousko, Německo, Francie a celá řada dalších zemí v EU.
Vedle těchto eventů měl CZT ještě samostatný modul tzv. Regionální partnerství. Ty byly plně v kompetenci CZT a ke mně se dostávaly pouze v případě, že s nimi byly nějaké problémy. Standardně jsem to řešila tak, že jsem vždy oslovila příslušného náměstka a ředitelku agentury a dala jim pokyn, aby věc vyřešili. Nikdy jsem u žádné smlouvy ani zakázky nebyla, což policie jednoznačně potvrdila. Každý rozumný přece chápe, že stěžovatele na práci příspěvkové organizace nemohu vyhodit se slovy, ze mě CZT, jako ministryni pod jejíž resort agentura spadá, nezajímá….
Velká cena MotoGP
Brno Velká cena se na základě kritérii vždy dostala do tzv. významných eventů. Takže propagace ČR při této příležitost probíhala každý rok a samozřejmě bylo zájmem CZT, aby byla propagace co nejlepší, včetně viditelně umístěných bannerů, stánku, apod.
Druhá věc se týká podpory státu. Promotér závodů tehdy zásadně zvedl tzv. zalistovací poplatek (poplatek za to, aby se v Brně mohla VC vůbec jet). Tehdy se na mě obrátil pan primátor a hejtman s prosbou o podporu státu. Všichni jsme vnímali, že by byla velká škoda přijít o tak prestižní závod v ČR. Dokonce i poradenská agentura KPMG spočítala tehdy, že zisk pro státní rozpočet je přes 200 mil Kč.
MMR tedy připravilo materiál na vládu. Ten pak vláda podpořila a MMR odeslalo Jihomoravskému kraji částku 50 mil na podporu organizace závodu (zalistovací poplatek).
Příprava podkladů na vládu byla o úzké spolupráci všech aktérů, tj. nejen města a kraje, ale také vlastníka autodromu, kterým je pan Abraham. S panem Abrahamem se známe, jen po pracovní linii, už od roku 2008 a žádné rodinné kamarádství nás opravdu nespojuje.
Fakt si někdo může myslet, že se to vše dělalo kvůli lístkům? A že nějaké lístky na závod, kam jsem byla tak jako tak pozvána jako ministryně předávající jednu z cen, by měly být motivem pro ovlivnění zakázek? To snad ne. Upřímně bych čekala spíše uznání, že jsme se snažili tak prestižní závod v ČR zachránit.
