dovolte mi i v krátkosti nebo v kostce vás seznámit s činností na Ministerstvu zemědělství v letošním roce. Zatímco v minulosti bylo nepsaným pravidlem sto dní hájení, tak já jsem osobně nedostal ani sto hodin. Nevadí mi to. Věděl jsem, jak složitá situace je, do jaké vstupuji, jaké změny se musí udělat, které nesnesou odkladu. A to jsem ještě nevěděl, kolik nových úkolů nám přinese agresivní invaze Ruska na Ukrajinu.
Začnu ale popořadě. Hned na začátku ledna jsme museli urgentně přepracovat strategický plán společné zemědělské politiky na příštích pět let. Pokud bychom to neudělali, prostě hrozilo, že Evropská komise nám celý plán zamítne, což by ohrozilo desítky miliard podpor z Evropské unie pro naše zemědělce. V průběhu ledna jsme uspořádali řadu jednání a pracovních skupin se všemi zainteresovanými subjekty, tedy zemědělskými organizacemi zastupujícími velké i malé podniky, s ekologickými organizacemi, ministerstvy, Evropskou komisí a dalšími institucemi. Šlo o jednání, kterých se zúčastnilo i více než 300 lidí a jejichž výsledkem bylo na konci ledna odeslání strategického plánu společné zemědělské politiky k posouzení Evropské komisi. Díky upravenému strategickému plánu výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.
Zásadní také je, že strategický plán po úpravách bude více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu. Změnou, která vyvolala největší vášně, bylo zvýšení redistributivní platby na 23 %. Zjednodušeně to znamená, že část prostředků z celkového balíku peněz určených na plošné platby zemědělcům, přerozdělíme na prvních 150 hektarů každého podniku. Na těchto 150 hektarů tak dostanou všichni zemědělci - malí střední i velcí - o něco vyšší platbu. Díky tomu efektivně a bez zbytečné byrokracie podpoříme hospodaření menších zemědělců, kteří byli dlouhodobě znevýhodněni. Narovnání této historické křivdy bylo nutné a je škoda, že to neudělala již vláda Andreje Babiše.
Zavedení platby na první hektary má ale i další výhodu, o které se bohužel mlčí, a dělají to tak mnozí. Nemusíme díky tomu totiž zavádět zastropování přímých plateb, tedy nastavovat maximální dotaci, kterou může jeden podnik obdržet. Jsme si dobře vědomi historického vývoje v České republice, kdy kvůli pozůstatkům kolektivizace máme největší průměrnou výměru jednoho zemědělského podniku v celé Evropské unii. A naším cílem je podporovat všechny podniky bez rozdílu velikosti. Vážím si každého zemědělce, který dobře hospodaří, proto jsme zastropování dotací odmítli, abychom zajistili podporu nejen malým, ale i středním a velkým podnikům. Zastropování maximální výše dotace se naopak dotkne investičních dotací, kde bude nově maximální limit 30 milionů korun na jeden projekt. V minulosti to přitom bylo až 150 milionů korun. Nyní by se tak mělo dostat na více žadatelů o investice.
Ve veřejném sektoru se bohužel moc nemluví ještě o jednom zásadním parametru nové společné zemědělské politiky, který pro mě přitom byl jednoznačnou prioritou. Tím je míra kofinancování programu rozvoje venkova, tedy takzvaného druhého pilíře společné zemědělské politiky. Zatímco v současném programovacím období je kofinancování z národních zdrojů na úrovni 35 %, nově jsme se dohodli na zvýšení kofinancování až na 65 % pro příštích pět let. To znamená zhruba 5 miliard korun ročně navíc pro naše zemědělce, za pět let je to dohromady 25 miliard korun. Jen pro srovnání, například na Slovensku je míra kofinancování necelých 37 %. I z toho je zřejmé, za jak důležité a klíčové naše vláda zemědělství považuje. Přes všechny změny a jednání, které jsem vyjmenoval, jsme nakonec upravený strategický plán odeslali k posouzení Evropské komisi 28. ledna. To je úctyhodné s ohledem na to, kolik jsme museli za tak krátkou dobu odpracovat, a patří za to mé poděkování všem, kteří se na přípravě tohoto zásadního dokumentu podíleli.
Nebyla to ovšem zdaleka jen společná zemědělská politika, které jsme se v prvních týdnech letošního roku věnovali. Hned v lednu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, jsme je připravili a schválili národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik na příštích šest let. Například jen národní plány povodí počítají do roku 2027 s vybudováním téměř 2,5 tisíce opatření za více než 68 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Za ty se postaví, například čistírny odpadních vod, kanalizace, revitalizují se řeky a potoky, ale využijí se i ke zmírnění nepříznivých dopadů sucha, nikoliv pouze jako prevence před povodněmi.
V lednu jsme také vládě předložili zákon o ochraně chmele, který je nutný pro to, abychom zachovali odrůdovou pravost a kvalitu chmele. Během půl roku jsme dokázali tento zákon provést kompletním legislativním procesem a zajistili jsme tak vyšší ochranu této tradiční české komodity. Na začátku února jsme schválili operační program rybářství do roku 2027, ve kterém je více než jedna miliarda korun. Tyto peníze podpoří rybářství, které bude nejenom schopné obstát v mezinárodní konkurenci, ale zároveň přispěje k lepší péči o přírodu a krajinu.
Když mluvím o krajině, musím zmínit i naše lesy. Hned na začátku února jsme totiž spustili nový program na podporu adaptace lesů na změnu klimatu. Příspěvky až do výše 4,1 miliardy korun za rok budou moci získat vlastníci, kteří připravují lesy na dopady klimatické změny, hospodaří přírodě blízkým způsobem, podporují přirozenou obnovu lesa, zvyšují jeho druhovou pestrost a pečují o lesní půdu. Jde o jednoduchou podporu na plochu, která může dosáhnout až 1 540 korun na hektar a rok. Díky tomu budeme moci pokračovat v obnově našich lesů a především vysazovat lesy pestré, smíšené, s větším zastoupením listnatých dřevin, které budou odolnější vůči klimatické změně, ale třeba i kůrovcovým kalamitám. Jen v loňském roce se podařilo obnovit téměř 50 000 hektarů lesa, vysadilo se rekordních 244 milionů sazenic, z toho dvě třetiny listnáčů. V podobném tempu pokračujeme i v letošním roce.
V únoru jsme také projednávali změnu státního rozpočtu. Za zásadní považují, že i přes škrty v rozpočtu se nám podařilo udržet národní dotace do zemědělství ve výši 5 miliard korun. To je nejvyšší v historii. Směřujeme je zejména do sektorů čelících krizí, jako je například chov prasat. Podstatné škrty jsme nedělali ani v oblasti vody, lesnictví a výzkumu. Ušetřili jsme primárně na provozních výdajích. V provozních výdajích státu chceme hledat také systémové úspory. Proto jsem hned na začátku roku zadal analýzu možného přesunu sídla některých našich podřízených organizací mimo Prahu tak, jak jsme to slíbili v programovém prohlášení vlády. Například přesunutí sídla Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu do Brna by mohlo přinést roční provozní úsporu až 3,5 milionu korun ročně. Realizaci přesunu nyní připravujeme.
Na konci února se naše agenda, stejně jako u řady z vás, ze dne na den změnila, a tak jako celá společnost bylo i zemědělství zasaženo agresivní invazí Ruska na Ukrajinu a jejími dopady. Téměř současně se mimo jiné objevila řada proroků, kteří předvídali nedostatek potravin a takřka apokalypsu. K ničemu takovému nedošlo, přestože z jejich strany šlo pouze o gradací černých chmur, jichž se z předchozího období... Můžu s jistotou tvrdit, že za celou dobu ukrajinské války nedošlo k žádné významné nedostupnosti základních zemědělských komodit a potravin. Naopak sektor se dokázal nové situaci přizpůsobit a dnes již je na trhu opět dostupné i ukrajinské obilí a další komodity míře větší než malé. Zareagovali jsme totiž okamžitě. I u nás na Ministerstvu zemědělství se hned v první den války sešel krizový štáb spolu se zemědělci a potravináři, abychom v napjaté situaci dokázali zajistit nepřetržité zásobování obyvatel potravinami a také pomohli lidem prchajícím před válkou. O řešení problémů, které kvůli válce dopadají na naše zemědělce, potravináře, ale především spotřebitele, budu ještě hovořit.
Osobně si ale cením i toho, že jsme dokázali pomoci Ukrajině, a to nejen lidem, kteří k nám z Ukrajiny utíkají, ale i takzvaným vnitřním uprchlíkům. Díky koordinaci s dalšími rezorty jsme dokázali rychle odeslat trvanlivé potraviny v hodnotě 14 milionů korun právě na pomoc lidem na Ukrajině. Připravili jsme také zapojení studentů a vědců z Ukrajiny do českého zemědělského výzkumu. Tito odborníci z různých zemědělských oborů mají často z minulosti kontakty s českými kolegy a chtěli pokračovat ve vědecké práci i tady u nás. Právě proto jsme pro ně vypsali podporu ve výši 6 milionů korun, která jim pomůže začlenit se do českých řešitelských týmů. A lidé z Ukrajiny se zapojili i v dalších oblastech. Například potravinářství, zemědělství a lesnictví pomohli alespoň částečně vyřešit někdy až chronický nedostatek zaměstnanců. Ale opět se ukazuje, že ne každý podnik toho využil stejně. Opakovaně vidíme, že máme podniky, které se dovedou rychle adaptovat na novou situaci nebo aspoň jí úspěšně čelit a pak ty druhé, které dlouhodobě nejsou schopny vybřednout ze svých problémů, a to i přes někdy až masivní ekonomickou podporu.
I přes každodenní řešení dopadů války jsme ale nepřestali pracovat na dalších věcech. Bohužel jsme museli řešit také některé, jak se říká, kostlivce ve skříni, které jsme zdědili po předchozí vládě Andreje Babiše. Do očí bijícím příkladem byla neprůhledná a podezřelá směna pozemků mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky. O této směně, kterou připravila minulá vláda, jsem měl velké pochybnosti. Šlo o účelovou záležitost, která vyvolala u odborné veřejnosti řadu otazníků. Neměla žádné odborné opodstatnění a prošla vládou narychlo z důvodů, o kterých raději spekulovat. Vzhledem k mnoha možným nežádoucím dopadům jsme se ve spolupráci s ministryní obrany rozhodli vrátit veškerou směnu pozemků do výchozího stavu.
Již od začátku roku jsme tak intenzivně jednali o některých změnách, které pro zemědělce připravuje Evropská komise. V březnu jsem měl důležité jednání s eurokomisařkou pro zdraví a bezpečnost potravin Stellou Kyriakides. Podařilo se mi ji přesvědčit, aby členské státy s nízkou spotřebou pesticidů nebyly penalizovány a jejich dosavadní úsilí bylo zohledněno v návrhu Evropské komise k pesticidům. Česká republika totiž již velký kus práce v oblasti používání pesticidů udělala. Potvrdilo se to na konci června, kdy vydala Evropská komise návrh na řízení a pro Českou republiku navrhla snížení spotřeby o 35 %, nikoli o 50 %, jak se původně zvažovalo.
Další důležitou věcí, kterou jsme na evropské úrovni dokázali vyjednat ve prospěch našich zemědělců a zajištění větší produkce potravin, byla výjimka na osetí úhoru. Půdu ležící ladem, takzvaný úhor, v ekologickém zájmu tak mohli letos zemědělci osít a sklidit, nebo využít jako pastvu pro hospodářská zvířata. A minulý týden jsem rozhodl o přijetí této výjimky i pro příští rok. Zemědělci také nebudou muset pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce, což je druhá výjimka, kterou umožnila Evropská komise jako pomoc zemědělcům, kteří čelí prudkému nárůstu cen energie, pohonných hmot, hnojiv nebo krmiv.
Velký kus práce jsme odvedli také v oblasti zajištění dostatku potravin, a to nejen v České republice, ale i celosvětově. Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu totiž bylo zablokování velkého množství obilí v ukrajinských přístavech. Proto jsme na jaře spolu s dalšími zeměmi vytvořili akční plán, který usnadnil vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Jde o takzvané trasy solidarity, tedy jakési koridory pro bezpečný vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny dál do Evropy a následně například do Afriky či na Blízký východ. To jsou země, které byly omezením vývozu z Ukrajiny postiženy nejvíce. A pokud bychom nedokázali jako Evropa zajistit těmto oblastem dostatek potravin, hrozila by další uprchlická vlna. Ruku v ruce se zajištěním vývozu z Ukrajiny šlo i dočasné zrušení celních kvót na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dovážené z Ukrajiny do Evropské unie. Jeden rok se také nebude uplatňovat systém vstupních cen a cla pro dovoz ukrajinského ovoce, zeleniny a průmyslových produktů. Jsou to zdánlivé drobnosti, které ovšem bylo nutné dohodnout na celoevropské úrovni.
Ukrajina nám také ukazuje, že se musíme přizpůsobovat, tak jako ona dokáže již více než půl roku čelit obrovské technické a početní přesile, tak i my a naše zemědělské a potravinářské podniky se budeme muset přizpůsobit tomu, že klidné doby už byly a dnešek nám přináší řadu bouřlivých změn. Navíc sektor zemědělství a potravinářství je naprosto klíčový. Jíst a pít se totiž bude vždy. A pokud jsme se dosud snažili podniky motivovat k vyšší úrovni udržitelnosti, efektivitě, tak nyní tuto roli částečně přebírá i prudký růst nákladů. Ten ale dopadá na všechny, nelze se vymlouvat. Ti, kteří změny dlouhodobě reflektují a konají, ti jsou nyní v částečné výhodě. Ostatním stále nabízíme pomoc, ne každý ji však využije nebo chce využít. Ale je to jen a jen jejich volba.
Invaze Ruska na Ukrajinu a její dopady se výrazně promítly do priorit českého předsednictví v Evropské unii, které jsme převzali v polovině letošního roku. Právě potravinové zabezpečení v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu je jedním ze tří hlavních témat předsednictví za rezort zemědělství. Dalšími jsou pak snižování spotřeby pesticidů v celé Evropské unii a prevence odlesňování a podpora lesnictví.
Je zřejmé, že pojmy jako soběstačnost, nezávislost či bezpečnost získaly po 24. únoru tohoto roku úplně jiný obsah. Vždyť doposud byla válka něco tam daleko, něco, co vidíme v televizi či na internetu. Ale nás, jako kdyby se to netýkalo. A najednou mezi nás přišli statisíce uprchlíků. Stali jsme se rukojmím jednoho člověka posedlého vizí obnovení velké Rusi, který se vzhlíží v obrazech Petra Velikého a myšlením zůstal v polovině 20. století není a nebude to jednoduché, ale věřím, že všechno zlé je alespoň pro něco dobré a z celé této katastrofické situace vyjdeme všeobecně odolnější. I přes válečnou situaci ale nerezignujeme na dlouhodobé cíle. Válka jednou skončí a my nesmíme zaostat za zbytkem světa. Proto výrazně podporujeme výzkum a vzdělávání. Bez kvalitních odborníků totiž nebude naše zemědělství konkurenceschopné a nebude schopné reagovat na nové výzvy.
Proto jsme hned v březnu připravili program na nákup pomůcek pro zemědělské školy, v letech 2022 a 2023 podpoříme nákup učebních pomůcek pro střední a vyšší odborné školy zemědělského zaměření za 140 milionů korun. Jen o měsíc později jsme rozhodli, že podpoříme výzkum, který se bude zabývat precizním zemědělstvím, ochranou půdy před erozí, rozvojem sociálního zemědělství nebo snížením dopadů klimatických změn. Na vědecké projekty v programu Země poskytneme v následujících třech letech 254 milionů korun. Největší balík peněz pro výzkum vývoj a inovace v zemědělství, potravinářství, vodním hospodářství a lesnictví jsme pak schválili na vládě minulý týden. Do roku 2032, tedy v nejbližších deseti letech podpoříme výzkum zaměřený na modernizaci globální změny v biosféře a ekologické zemědělství celkem 15 miliardami korun.
Udělali jsme také řadu důležitých změn u některých programů či vyhlášek, které sice roky fungovaly, ale obsahovaly některé nedokonalosti. Například u programu ovoce do škol dostávaly děti řadu let některé ovoce zbytečně zabalené do spousty plastových obalů. Od příštího roku to již nebude možné, děti budou dostávat jen nebalené ovoce, čímž výrazně snížíme množství zbytečného odpadu.
Po dlouhých letech různých tahanic jsme také konečně rozhodli o protipovodňové ochraně povodí Bečvy. Vodní dílo Skalička na Přerovsku bude mít podobu suchého bočního poldru. Tato stavba přitom představuje klíčový prvek v povodí Bečvy, který umožní zásadní ochranu téměř jednoho statisíce obyvatel, sídel i majetku a zamezí povodním, škodám v tomto území. Potravinovým bankám jsme v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a zhoršení finanční situace sociálně slabých skupin obyvatel poskytli navíc 20 milionů korun. Letos tak tyto organizace získají od Ministerstva zemědělství celkem 103 milionů korun.
Další pomoc lidem, na které dopadá situace s rostoucími cenami energií, pak nabízí Lesy České republiky. Nabízejí palivové dříví, prodávají ho veřejnosti ve všech regionech. Ano, topení dřevem není řešení pro každého, jde však o jednu z možností pro nadcházející topnou sezónu, zejména pro lidi, kteří bydlí v rodinných domech. A zájem lidí je obrovský. Lidé zatím letos koupili 28 000 metrů krychlových klád z lesních skladů a 191 000 kubíků dříví v rámci takzvané samovýroby. (Kdosi tleská.) Děkuji.
Na závěr bych se rád dotkl několika důležitých opatření či zákonů, které jsme letos připravili a ve kterých budeme pokračovat v průběhu podzimu. V dalších týdnech nás čeká projednávání novely zákona o významné tržní síle, která by měla výrazně pomoci v boji s nekalými obchodními praktikami. Jde o tu novelu, kterou předchozí vláda totálně vybrzdila - zřejmě, aby ochránila zájmy svých sponzorů. Směrnice o nekalých obchodních praktikách měla být u nás transponována již více než před rokem. Nevidím bývalého pana ministra Havlíčka, takže ho nebudu oslovovat prostřednictvím pana předsedajícího, bývalý pan ministr zcela úmyslně vybrzdil transpozici směrnice o významné tržní síle, která tak moc vadí konglomerátu vašeho majitele, pardon, předsedy, a dostal jste nás úmyslně do situace, kdy je to jedna z více než 30 nesplněných povinností, za něž hrozí řízení ze strany Komise. My to tedy konečně napravujeme.
V březnu jsme novelu schválili na vládě, následně jsme ji i přes nekonečné obstrukce opozice protlačili přes první čtení v Poslanecké sněmovně. V nejbližších dnech má novela zamířit do druhého čtení a doufám, že tentokrát nebude hnutí ANO projednávání brzdit v zájmu největší tuzemské zemědělsko-potravinářské firmy či jiných spřízněných firem. Je ostuda, že Česká republika byla zemí, která nejvíce volala po zpřísnění směrnice o nekalých obchodních praktikách, a dnes jsme poslední zemí Evropské unie, která ji nepřijala. Věřím, že voliči toto vidí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stále nemá nástroj na to, aby nekalé praktiky mohl ve větším rozsahu postihovat.
Pojďme dál. Dalším tématem, které intenzivně řešíme od začátku roku, je situace našich chovatelů prasat. Ti prožívají krizové období již několik let. Proto jsme již v březnu připravili nový program v celkovém objemu 100 milionů korun, určený na podporu vybraných činností, zaměřený na ozdravení chovu prasnic. (Kdosi tleská.) Také jsme chovatelům prasat vyplatili mimořádné zálohy, abychom jim pomohli překlenout náročné období. Celkem letos chovatelé prasat získají více jak 1,2 miliardy korun.
A není to jediná pomoc tomuto sektoru. Na březnové Radě ministrů v Bruselu jsme vyjednali mimořádnou pomoc 270 milionů korun pro nejpostiženější sektory. Doma se nám podařilo vybojovat maximální možné kofinancování z národního rozpočtu, které může být až 200 %. Díky tomu rozdělíme mezi chovatele prasat, drůbežího, mléčného skotu a pěstitele jablek a brambor celkem 831 milionů korun. (Kdosi tleská.) Dokázali jsme rychle připravit potřebné programy a systémy a můžeme tak peníze již v těchto dnech postupně vyplácet.
Významnou pomoc malým a středním zemědělcům a potravinářům poskytujeme také přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. V úterý jsme spustili první kolo příjmů žádostí do programu Provoz 2022 snížení jistiny úvěru pro zemědělce, prvovýrobce a provoz potravináři opět snížení jistiny úvěru pro uvedené potravináře. Poskytujeme tak finanční podporu na snížení jistiny provozních úvěrů v celkové výši 750 milionů korun. Tyto programy pomohou snížit aktuální finanční zátěž spojenou s provozem a udržet české zemědělství a potravinářství ve zdravé kondici.
A na závěr, teď už úplně, ano, přiznávám, že jsem měl více jak 14 dní zpoždění při nástupu do funkce na Ministerstvo zemědělství, ale na druhou stranu jsem si užil individuálního přístupu ze strany jak pana prezidenta, tak pana premiéra.
Ano, zaznamenal jsem také, že si šéf ANO stěžuje, že prý se mu stala údajná křivda při vstupu na letošní ročník Země živitelky. Veletrh Země živitelka byl velmi úspěšný a zúčastnilo se ho 114 000 spokojených návštěvníků. (Potlesk v sále.) A přišel také jeden nespokojený řidič karavanu. (Smích v sále.) Říkal, že málo mluvím, ale natáčel si mě na mobil při projevech, tak nevím, nevím. Byla četná přání, abych promluvil více než krátce, takže jsem splnil i opakovaná přání z opozice.
Děkuji vám za pozornost.
