Je 6:09. Jsem sedmým poslancem bez přednostního práva, který vystupuje. Jestli to Patrik dobře spočítal, tak jsem dvanáctým za opozici oproti 14 koaličním. Já bych si opravdu moc přál, aby to bylo na delší dobu poslední noční sezení, které tu máme, protože jednací den je opravdu do devíti. Vy se nesmějte, pane ministře, protože vy jste tady mluvili do půl třetí! Je to otázka nějaké organizace a opravdu apeluji na předsedy všech klubů a na paní předsedkyni, aby se to nějakým způsobem snažili organizačně zvládat. Jsou tu osoby staršího věku, se zdravotními handicapy, a když už ne kvůli nim, tak kvůli těm zaměstnancům, kteří tady musí ten čas trávit také.
Na úvod začnu parlamentní dimenzí, protože já jsem během včerejšího dne, během toho jednání absolvoval několik diskusí televizních a koneckonců bude to i reakce na pana ministra Válka, který tvrdil, že jsme prostě nedodrželi slovo a my jsme ti zlí, kteří vyvolávají hlasování o nedůvěře v době předsednictva. Chtěl bych říct, že za dnešní hlasování si můžou především sami představitelé koalice, a tady ty pseudomorální apely, že chceme destabilizovat společnost v těžkých časech, jsou laciné.
Běžte se podívat do červnových a červencových stenozáznamů, kolikrát byl navržen nějaký bod na jednání schůze, abychom se těm problémům mohli věnovat. Ani jeden jste neschválili. Ani jeden. Pak jsme navrhli mimořádnou schůzi na téma problémů STAN. Neschválili jste program. Pak jsme navrhli mimořádnou schůzi, která se měla zabývat energiemi. Ta dopadla tak, že je odročena na neurčito, protože jste odešli ze sálu a nebylo možné schválit program, a to nemluvím o tom... Mohla byste, prosím vás, paní předsedkyně, vysvětlit panu ministrovi, ať na mě nepokřikuje? (O ministru Lipavském.)
Já ho slyším a ruší mě. Je to dětinské.
A, pane ministře, když už tedy spolu takhle vedeme tu diskusi, ta schůze byla fakticky svolána na sobotu napůl pátou, jedenáctý den poté, co o ní potřebná poslanecká pětina požádala. To znamená, byl porušen jednací řád. Vám energie nestály ani za pořádný termín nařízení schůze. Vy jste to dali tak, že to vyšlo na půl páté. Dobře předcházela... A já jsem já jsem na to jenom upozorňoval, protože ano, mluvili jsme my předtím, ale ono se s tím tak trošku dalo počítat a taky se to dalo nějakým důstojným způsobem odročit. Mohli jsme to projednat. Takže já a další, kteří jsou na tom seznamu, a bylo nás tam 37, tak my teď poprvé od června máme možnost mluvit o tom, co se děje ve STANu, o těch kauzách a co se děje vůbec ve společnosti a co se děje s energiemi, s energetickou krizi, protože na těch neschválených schůzích a na těch normálních, kde jste nám nezařadili body, mohou vystupovat maximálně přednostní práva. A my jich zas máme výrazně míň než vy, protože to, co se dělo s poslaneckými kluby, to jsme vlastně dodneška nedořešili, že paní předsedkyně? Kýve na mě naše paní předsedkyně. Já to můžu říkat s čistým svědomím, protože když my jsme byli ve většině v parlamentu, tak my jsme mimořádné schůze umožnili. Nebylo to příjemné. My jsme věděli, že to bude s prominutím třeba fůra hnoje, ale schůze o Čapím hnízdě se konala, schůze o kauze Bečva se konala, a my jsme dokonce podpořili i program, ale vy umíte jenom válcovat, a tohle je přímý důsledek toho všeho, že to je naše poslední ústavní možnost a podle jednacího řádu, jak si tady na to téma promluvit (potlesk poslanců ANO 2011), protože u hlasování o nedůvěře se nehlasuje program. Tady nás nemůžete odpálit. To je prostě naše právo. A já vás ujišťuji, že ta diskuse na klubu hnutí ANO byla velmi pestrá a ne všichni jsme to chtěli. Prostě dotlačili jste to úplně až do absurdních konců. Takže je to o tom vzájemném respektu tady ve Sněmovně a vyprošuji si, abych poslouchal v médiích, že Andrej Babiš lhal, že slíbil, že nebude vyvolávat hlasování o nedůvěře. Mimochodem to je věc našeho klubu. To si rozhodli poslanci.
Tak. Já tady navážu na to, co jsem říkal, o hlasování o nedůvěře. Chtěl bych zdůraznit, že to není otázka pana Mlejnka, jak se tady někteří snaží jaksi nám vysvětlovat, a že když vlastně odešel, tak se tím všechno vyřešilo. Tohle hlasování je především o osobnostním, komunikačním, ale především manažerském selhání ministra vnitra Víta Rakušana. Kauza Mlejnek je jenom poslední díl skládačky, poslední díl toho seriálu. Z našeho pohledu se natolik znevěrohodnil, že už nemůže být dále ve vedení toho resortu, a bylo by nejlepší, kdyby ten resort předal někomu odborně zdatnému, který by nebyl z hnutí STAN, a sám se věnoval svým kauz. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.) Já ne nadarmo mluvím o nějakém seriálu. Já se to teď snažím opravdu zkrátit, protože naštěstí - nebo děkuji kolegovi Maškovi, on to dost řekl přede mnou, takže prosím vás, v okamžiku, kdy se hnutí STAN objevilo poprvé vlastně těch světlech reflektorů vlastně díky tomu šikovnému politickému tahu, kdy překroužkovali Piráty, se v takovém počtu poprvé dostali do Sněmovny. Poprvé se na ně upřela pozornost médií. Tak od té doby je to jedna kauza za druhou.
Já budu velice stručný. První díl nebo určitý prolog, to byla nátlaková schůzka pana Rakušana s bývalým policejním prezidentem. My už se vlastně nikdy nedozvíme, co si tam říkali, ale asi to musela být síla, protože ze sboru po tolika letech a z pozice policejního prezidenta se neodchází lehce, ale pan Švejdar si to vyhodnotil, že za takového ministra tam opravdu asi nemá co dělat. Ale to ještě nebylo to hlavní, kvůli tomu bychom asi dneska nehlasovali.
Druhý díl byl pochybný sponzoring. Vlastně dodneška se ty tři miliony nějakým způsobem dostatečně nevysvětlily. Ta pavučina vztahů a osob nebyla vysvětlena. Když nám někdo řekne, že peníze přišly z právnických osob, které mají české IČO, tak to je přece logické, protože podle zákona to ze zahraniční osoby ani nemůže přijít, ale to je ten úplný základ, ale kde se ty peníze vzaly? Kde se vzali kyperští sponzoři? Bohužel všechny kontroverze kolem pana Michalika skončily. Já respektuji to, že zemřel, a pro mě to tím pádem není téma, které bych tady otvíral, protože nemůže se případně bránit.
Díl třetí, asi nejsledovanější, nejpopulárnější, to je díl Hlubuček. Dnes už víme, že pan Rakušan věděl o tom, co se děje. On minimálně v únoru byl upozorněn paní Marvanovou a neudělal nic. Dál přihlížel. Ten klientelismus a korupce, to bylo to nejhrubší zrno. A ptala se paní redaktorka, když jsem byl v nějaké televizní debatě, že jsou vlastně tři možnosti. Buď o ničem nevěděl a neudělal nic. Pak je z mého pohledu nekompetentní. Anebo věděl a neměl sílu cokoliv s pražskou organizací udělat. Pak je zase nekompetentní. Anebo věděl, ale nic neudělal, a pak je tedy špatný předseda a opět nekompetentní. Ty detaily, které potom unikaly ze spisu, nám všem vyrazily dech. Já si myslím, že je to opravdu kokainová špička celého seriálu.
A já plynule přejdu na díl čtyři, a to je osoba pana Redla. To byl Krejčířův člověk; člověk zapojený do gangsterských praktik a byl to organizovaný zločin opravdu v té krystalické podobě. To nebyly žádné bílé límečky. To byly vydíračky, to byl tvrdý zločin. A ukázalo se, že fungoval v podstatě jakoby takový šedý personalista, uplatňoval vliv v personální otázkách. V podstatě se zjistilo, že jeho otec byl i u kolébky STANu, že byl jedním z designérů toho celého hnutí.
Následoval díl pátý - šifrované telefony. Z vlády odchází Petr Gazdík. Pan Rakušan si asi myslí, že to tím zachránil, že tím to skončilo a že je všechno skvělé, ale to se mýlí, protože to stále graduje, to se to se stále zhoršuje. Víte, co je nejhorší? Že pan ministr vždycky zatlouká, zatlouká a pak tedy konečně připustí chybu, když už to opravdu je nezbytně nutné, když už ho média k tomu přitlačí a ta opozice, pak se tedy nějakým způsobem srdceryvně omluví a pak nic. Když ho nedonutí média a nechytí za ruku, tak neudělá nic. A já se zeptám, já jsem se chtěl zeptat, on tady není, to je naprosto potom bezúčelné tady to vystupování ve čtvrt na sedm ráno. Udělal si STAN aspoň nějaký vnitřní audit? Ví se aspoň, kolik těch personálních nominací vlastně pochází z té Redlovy skupiny a od něj? Víme vůbec, kolik lidí ve státní správě někde sedí? Jestli třeba nějací političtí náměstci nebyli doporučováni panem Redlem?
Zajímá se o to někdo? Mělo prostě zájem to hnutí STAN udělat pro to něco opravdu od podlahy? Já říkám, že ne, nebo o tom nevím. Takže zase čekáme, až něco vyplave na povrch. Víme, že pan Redl byl na nějakých schůzkách na MŠMT. Já vám to bohužel nemůžu ozdrojovat, já jsem to četl na nějakém serveru, že se tam setkával a že se motal okolo CERMATu, protože jsou tam zajímavé zakázky. A chtěl tam uplatňovat stejná schémata jako v tom pražském podniku. Bylo to nějakým způsobem prověřováno, s kým vším se tedy ten Redl setkal? Máme na to nějakou odpověď? Ne. Jenom, když někdo už někoho chytí, když něco zjistí novináři.
A teď to podstatné, co považuju za nejzávaznější a co nějakým způsobem díky prázdninám vyšumělo. Jestliže Policie České republiky pod ministrem vnitra Vítem Rakušanem měří všem stejně, je součástí vyšetřování i šetření hnutí STAN jako právnické osoby, a policie posuzuje její možnou trestní odpovědnost jako právnické osoby. Já vám připomínám například kauzu Metrostav, kdy v úrovni středního managementu tam docházelo k nějakým korupčním praktikám a Metrostav byl stíhán jako právnická osoba. A politické hnutí je právnickou osobou jako každou jinou.
Skutečně to mám prokonzultováno s právníky, jestli se má měřit všem stejně a jestli ta policie dělá, co má pod vedením pana Rakušana, tak minimálně musí šetřit. Protože zcela určitě se pan Hlubuček dopustil své trestné činnosti v pozici funkcionáře pražské organizace a také z toho titulu, že byl v pozici radního. Nemluvě o tom, že se do dneška nevysvětlil původ těch sponzorských darů a zda náhodou ty kořeny nesahají, těch peněz, až do nějaké trestné činnosti. Všechno je to otázka posouzení takzvané přičitatelnosti, jestli můžete té právnické osobě přičítat jednání pana Hlubučka.
A jak my máme vědět... to je kolosální střet zájmů pana Rakušana, že on má pod sebou policii, která tohle nějakým způsobem šetří. On to odbyl slovem - máme analýzu, že je to v pořádku. Když se potkají dva právníci, znamená to tři až čtyři právní názory v místnosti. Ale ta policie musí dělat a musí se o to aspoň nějakým způsobem objektivně pokusit. A víme to? Máme na to odpověď? Chtěl bych se zeptat pana Rakušana. Ale v tomhle gardu přece nemůže ministr vnitra jako předseda té právnické osoby setrvávat v té pozici, když zároveň ta osoba je šetřená. Chápete to? Chápete to, že to tady nikomu nevadí? Že je to v pořádku?
Díl šestý, Mlejnek, v tuto chvíli asi poslední díl toho seriálu. Mě zaráží až umanutost pana ministra, jakým způsobem hájil jeho osobu, i když si myslím, že člověk s průměrnou politickou zkušeností a nějakým politickým instinktem už přece věděl, že ta pozice je neobhajitelná před několika dny. Já bych nikomu nevyčítal ještě to, že se s někým setkával, ale jestliže byl pan Mlejnek nebo je tak skvělým zpravodajcem, jak nám bylo vysvětlováno, tak přece musel vědět, kdo je Redl, protože se s ním potkával několik let v rámci toho Techniservu a komunikoval s ním. Anebo nevěděl, a potom tedy není až tak dobrý zpravodajec, jak je nám prezentováno.
Zkrátím to - mlžení kolem referencí a tak dále. Já bych se chtěl zeptat, že další velké selhání v tomhle případě kromě toho pana Mlejnka je, že to ten pan ministr nevěděl, že selhal u toho prověřování. Pane ministře, nepřítomný, kdo vám připravoval ten bezpečnostní screening, který jste měl k dispozici? Můžete nám to ještě na téhle schůzi říct, až přijdete? Možná mě posloucháte někde v budově. Kdo vám ten screening chystal?
Vy jste ho měl k dispozici a co a od koho v něm bylo? Protože přece, jestliže investigativní novinář to zjistí z veřejných zdrojů, z obsahu spisu a ty odposlechy jsou součástí opravdu spisu, do kterého se dostanete, protože trestní řízení je u nás veřejné, tak to přece musela zjistit i ten subjekt, který prováděl ten screening. A navzdory dokonce i těm odposlechům ještě stále ho pan Rakušan hájil. Je to prostě velmi podivné a zvlášť ve světle toho jeho prohlášení - padni komu padni. Už to říkal taky kolega Mašek, stačila jedna schůzka pana ředitele pošty a letěl. A pana Mlejnka tady pan ministr hájil zuby nehty několik dní.
Dostávám se nakonec seriálu, ale já si myslím, že to není konec. Já si myslím, že ty kauzy pokračují a neustále zatěžují ministra vnitra v jeho pozici a on si pořád myslí, že to je v pořádku, a my si myslíme, že to je neudržitelná pozice, že se znevěrohodnil a že to s ním půjde dál, i když nás tady dneska přehlasujete a bude se tvářit jako nic, tak to bude se táhnout s celým resortem. A na severu novinky.cz proběhla anketa, 76 % dotázaných říkalo, vyjádřilo se, že by měl pan ministr odstoupit.
Pan ministr reaguje podrážděně, agresivně, chodí na střechu natáčet videa místo toho, aby se věnoval svojí skutečné práci. Říkal to tady zase můj předřečník, týká se to těch bezpečných rizik. Já vám to tady řeknu. Já jsem ze Zlínského kraje, já jsem tento týden v pondělí ve své poslanecké kanceláři už měl třetí schůzku, kde mě upozornili na ty Syřany na slovensko-české hranici. Napřed se tam skrývali v lesích, chodili po lesích, teď mi ten pán v pondělí říkal, že už potkal čtyři, už chodí normálně po hlavní cestě. Prostě jsou to stovky lidí. A ve veřejném prostoru se to vůbec neví. Kromě toho, že to znamená extrémní zatížení personální a finanční pro tu policii u nás a nevím o tom, že by se tomu pan ministr vnitra nějak věnoval, protože nemá čas, řeší Mlejnka.
Ty lidi opravdu můžou naši policisté zavřít akorát na tři dny, pak je pouští, oni je nemůžou ani vyhostit, a ti lidé se pak nadále pohybují po České republice. Ano, směřují, máme ty informace, převážně do Německa, do Vídně, údajně potom i třeba do Belgie, ale jak dlouho jsou u nás a jak tady cestují a kolik jich je? A že to je bezpečnostní riziko, tak o tom si snad nemusíme povídat. Proto jsem se taky zasmál, když řekl pan ministr - já bych chtěl, aby to bylo ministerstvo bezpečí. Je jeho povinností jako ministra vnitra chránit území České republiky a zajistit bezpečnost na území České republiky. A v tomto naprosto selhává, protože nemá čas.
Já bych chtěl slyšet jeho odpověď právě na to, co se děje u nás ve Zlínském kraji a co s tím chtějí dělat. A to je jenom jeden z příkladů. Můžeme jít, můžeme jít na další. Blížím se k závěru, měl jsem to původně další. Ukazuje se, že personální obsazení hnutím STAN vládních postů je systémový problém. Já totiž nikdy nezapřu hnutí STAN, že má na regionální úrovni spoustu šikovných starostů, některé znám, ale prostě to personální angažmá ve vládě prostě nezvládá.
Teď jsem celou dobu mluvil o ministru Vítu Rakušanovi, stejně tak jsem byl připraven mluvit o zoufalém ministru průmyslu a obchodu Síkelovi, který trapných šest měsíců příprav úsporného tarifu, a který je špatný i podle mnoha odborníků, vlastně teď překrývá nějakým evropským řešením. Já jenom připomínám, že Rada Evropy zasedala v březnu, v dubnu, v květnu a teď zase čekáme do 9. září. Vynechávám tuto část projevu. Jenom si ještě říct, že premiér měl šanci tuhle situaci řešit na konci června, na začátku července.
Já jsem přesvědčený, že kdyby tenkrát požádal Víta Rakušana o rezignaci nebo by (ho?) případně odvolal, kdyby na to nereflektoval, tak by to každý musel pochopit, a že by tu koalici udržel pohromadě. Ale on to neudělal, zvolil opět svoji vyhnívací metodu a my se v tom patláme a patláme dál. A nedá se z toho dostat. Znovu říkám, ta diskreditace pana Rakušana je trvalá. To se za čtrnáct dní nevysedí, to nezmizí. Je mi jasné, že vy máte tu strategii 108 a že vás to drží pohromadě, udržet se v těch pozicích, ve kterých jste, ale chci vám říct, že to hlasování, ke kterému dneska dojde, rozhodně nebude ani v zájmu lidí, ani v zájmu této země. Za mě je rekonstrukce vlády a obsazení resortu Ministerstva vnitra odborníkem, nestraníkem, to naprosté minimum. Je to nevyhnutelné. A už to konečně pochopte. 6.29, děkuji za pozornost.
