Po velmi vyčerpávající zprávě pana premiéra budu muset svoje připravené podklady poněkud upravit. Budu se koncentrovat pouze na krátký přehled věcí, které tady nezazněly nebo které je potřeba dovysvětlit. Pak se samozřejmě budu s radostí věnovat vašim dotazům.

Myslím si, že k té úvodní části, to znamená k naší strategii, že problémy s cenami energií, které vznikají na evropských, příp. na globálních trzích, že je potřeba nejprve zaléčit příčiny, protože pak to doléčení příznaků na lokální úrovni nebude tak zdaleka drahé, už byly částečně vysvětleny. Naší taktikou bylo od začátku snažit se upozornit na některé nedostatky, které v návaznosti na energetickou situaci, která v Evropě vznikla, vedla k tomu, že se trhy rozkolísaly. Na situaci, že trh, který sice fungoval 15 let bez problémů, ale je vystaven situacím, na které nebyl připraven, tak že do toho trhu je potřeba zasáhnout. Možná se budu opakovat, ale já si myslím, že je potřeba na to upozornit, že vlastně první nestabilitu na těch trzích vyvolal Gazprom jako hlavní dodavatel ve své době 40 procent veškerého plynu do Evropy, již na konci nebo v létě minulého roku, tedy dávno před invazí Ruska na Ukrajinu, kdy si Gazprom pronajal napříč Evropou velké množství zásobníků, které nenaplnil. Například některé zásobníky na území Německa byly naplněny pouze na 5 procent.

Podle všech zpráv, které máme k dispozici od zpravodajských služeb, to už bylo v době, kdy se Putin dávno na válku připravoval. On se na ni připravoval několik let. Ono to vedlo k tomu, že když Evropa zjistila, že může mít na zimu nedostatek plynu, začala ten plyn dokupovat nad rámec dlouhodobých kontraktů. To samozřejmě začalo tlačit ceny plynu nahoru. Znovu bych chtěl upozornit na to, že v době, kdy já jako ministr průmyslu jsem přebíral ministerstvo, což bylo, jestli se nemýlím, někdy kolem 19. prosince, stav zásobníků na území ČR, byl za několik posledních let na zdaleka nejnižší úrovni. Nejde o to, kde byl na začátku topné sezony, ale jde o to, kde byl v době, kdy já jsem to ministerstvo přebíral, protože v té době, kdy už z těch zásobníků čerpáte, velmi těžko můžete nad rámec té spotřeby, když už v té době stála ruská vojska na hranicích Běloruska a Ruska...

A připravovala se k takzvanému „cvičení“. Velmi těžko s tím umíte něco udělat. Samozřejmě tou válkou, zahájenou, ta situace ještě vyeskalovala. A k naší smůle se k ní přidaly v průběhu roku další faktory, které opět leží mimo vliv České republiky. Samozřejmě, že určitou roli sehrála odstávka uhelných a jaderných zdrojů v Německu, nebudeme si nic namlouvat. Když odpojíte nějakou kapacitu a na tom trhu je nervozita, něco to vyvolá, ale jakoby teď říkat, že za celý problém mohou Němci a Green Deal, je velmi jednoduché a není to pravda. Tu největší roli sehrálo extrémní horko, které vedlo ke dvěma faktorům. Jednak k extrémní potřebě klimatizovat, což zejména v jižní Evropě, tak jako je u nás topení velmi důležitou složkou celkové spotřeby, tak na jihu Evropy je klimatizování opět velmi velkou částí spotřeby energie. Ať už elektřiny, případně plynu, pokud se ta elektřinu z plynu vyrábí.

Extrémní teplo způsobilo zároveň extrémní sucho a rekordně nízké hladiny Rýnu, vyschlé řeky v Řecku, Portugalsku, Španělsku, na Balkáně neumožnily zapnout hydroelektrické zdroje, které za normálních okolností mívají zapnuty. A dokonce skandinávské země, které jsou v tomto období obvyklými dodavateli elektřiny, tak omezily dodávky elektřiny, protože právě v souvislosti s válkou na Ukrajině začaly vytvářet ve svých rezervoárech na vodu dostatečné zásoby na podzim a na zimu. Do toho vstoupila odstávka více než poloviny jaderných reaktorů ve Francii, kdy země, která je nejvíce soběstačná s výrobou elektřiny v celé Evropě a vyrábí z jaderné energie 75 % celkové spotřeby, se stala čistým dovozcem a zemí, která je v tuhle chvíli úplně závislá na dovozech energií elektřiny z okolních států. To je potřeba podotknout. A to je i důvod, proč například ve Francii dnes má průmysl francouzský zdaleka nejvyšší ceny ve srovnání s okolními zeměmi.

My jsme využili toho okamžiku a získali jsme v rámci požadavku na svolání Rady pro energetiku velkou podporu. A ta Rada se svolala. A jak už uvedl pan premiér, už tyto kroky, už jenom proklamace, že do těch trhů hodláme zasáhnout, protože ta situace je bezprecedentní, tak do nich hodláme zasáhnout bezprecedentně, vedla k výraznému zklidnění. To znamená, vedla k zklidnění nikoliv v tom, že se přestaly vytvářet ty špičky, které ve svém důsledku jenom vyvolaly nervozitu, ale za ty ceny se vlastně vůbec nic neobchodovalo. To byly minimální transakce. Ta pověstná nad tisíc euro, já už jsem to někde uváděl, jednalo se o transakci ve výši 2 MWh na megawatthodinu na jeden rok, což je spotřeba elektřiny 8 tisíc průměrných domácností v Evropě. To znamená, taková střední vesnice. To je transakce, která byla z nějakého důvodu na tom trhu vypořádána. Ať už z důvodu, že ta burza musela zavřít nějaký margin call, nebo protože někdo zaspekuloval. A to, že zřejmě skrytě spekulovali i někteří obchodníci možná pod ruským vlivem v tuto chvíli není vyloučeno.

Jak budeme postupovat dále? Pokud samozřejmě bude zájem, tak já mohu zmínit těch 5 hlavních oblastí, které dostala Evropská komise za úkol zohlednit ve svém legislativním návrhu. A znovu opakuji – využíváme podruhé na českého předsednictví a podruhé v oblasti energetiky za necelé dva měsíce zrychlený legislativní proces v rámci Evropské unie, kdy tedy na základě toho paragrafu, tuším, 122 vlastně bude stačit kvalifikovaná většina. To znamená, v tuto chvíli musí komise přijít s návrhem, pak ten návrh projednáme. A tento návrh stačí, když schválí kvalifikovaná většina, to znamená 15 zemí reprezentující více než dvě třetiny obyvatel. A ten návrh bude platit. Už nebude procházet dalším schvalovacím procesem v rámci Evropského parlamentu.

My tento instrument používáme podruhé za necelé dva měsíce v rámci energetiky. A navazuje vlastně na ten závazek plynových úspor, respektive na závazek solidarity v případě nedostatku plynu. Těch 5 hlavních oblastí, kterých se návrh komise má týkat, je za prvé strana nabídky. To znamená zajistit to, aby na tom trhu bylo dostatečné množství nabídek. To znamená vyřešit tu potřebu těch hotovostních kaucí. Těch cest je několik. Může to být závazek jednotlivých států, že svým obchodníkům poskytnou dostatek likvidity. Může to být změna systému v tom, že se nebudou používat hotovostní zálohy, ale například garance od bank v případě států, případně se zřídí nějaký společný intervenční fond.

Samozřejmě, že my potřebujeme mít na tom trhu rovnováhu nabídky a poptávky. A v době, kdy hrozí nedostatek, je potřeba se podívat i na poptávkovou stranu. Proto bude návrh komise obsahovat i podobná ujednání ve smyslu úspor elektrické energie, a to zejména v těch špičkových hodinách tak, aby nebylo nutné zapojovat všechny právě ty nejdražší zdroje ve špičkových hodinách. A to zase podobnou formou. Nejprve na dobrovolné úrovni a poté, pokud by došlo k jaksi eskalaci té situace, tak na základě nějakého eskalačního mechanismu na povinné úrovni. My jsme tu formu eskalace u toho plynu nastavili na požadavek pěti zemí najednou. Takže vlastně určitá dobrovolnost v oblasti úspor elektřiny, zejména teď přes zimu, respektive povinnost v případě, že by se situace dále zhoršovala, bude součástí toho unijního návrhu.

Třetí věc, která bude součástí unijního návrhu, bude otázka, jakým způsobem oddělit vliv té závěrné, v tuto chvíli plynové elektrárny na cenu elektrické energie. Členské státy vyslaly jasný signál, že cestu nevidí v zastropování plynu z Ruska, protože dnes představuje ruský plyn pouze 10 % v rámci celkové spotřeby. A my se domníváme, že ten vliv ceny ruského plynu je v tuto chvíli víceméně psychologický a že samozřejmě ty výroky spekulace vyvolávají nervozitu na trhu, na druhé straně víme, že pokud by Evropa k tomu kroku přikročila, tak Ruská federace řekla, že ten plyn zastaví úplně. Což může zase vyvolat na tom trhu nervozitu a nějaký cenový šok. Není vyloučeno, že to Rusko to udělá samo o sobě, ale pak je to tedy za Ruskem, a nikoliv za nějakým řekněme problematickým rozhodnutím Evropské komise, případně Rady ministrů. A z tohoto pohledu já to vidím spíš v rovině politické než v rovině ekonomické.

V rámci opatření na uklidnění trhů. A proto jsme vyjádřili názor, že toto zastropování by nemělo být součástí návrhu.

Víme, že více než 15 členských států chce nějakou formu oddělení vlivu ceny plynu na elektřinu. Některé státy se domnívají, že by například pomohlo celkové zastropování cen plynu. Já jako člověk pocházející z prostředí finančních trhů jsem se logicky pohyboval i na komoditních. Já považuji zásahy do globálních trhů za částečně problematické. Hlavním důvodem zásahu by mělo být to, že v tuto chvíli je LNG pro Evropu dražší než LNG v Asii, ale na globálních trzích, pokud řeknete, že nebudete kupovat přes nějakou cenu, tak to může vést k přesměrování transakcí tam, kde někdo za tu cenu kupuje. A varianta s nějakými dynamickými capy, vázanými na nějaký asijský index, mi připadá trošičku složitější. Ale uvidíme, s čím přijde komise. Ale není vyloučeno, že nakonec návrh půjde cestou iberijského modelu, to znamená oddělení pouze té ceny plynu, ze kterého se vyrábí elektřina.

Dalším bodem, likviditu jsem zmínil, ano. Využití nadměrných zisků. Součástí unijního návrhu bude využití nadměrných zisků, to znamená z těch tzv. Inframarginálních zdrojů, to jsou všechny kromě toho nejdražšího. V tuto chvíli za ten nejdražší bude považován plyn a to, čemu se říká hard cole, tedy tvrdé uhlí. Já se přiznám, že nejsem technicky tak zdatný, to znamená všechno ostatní, voda, obnovitelné zdroje, jádro plus lignit, budou v té definici inframarginálním zdrojem. To znamená že u těchto výrob bude možné odebrat výrobcům zisky. V prvním návrhu se objevilo, a ono to není tajemství, ono to uteklo, 180 eur za 1 MWh. A na základě unijního návrhu, pokud bude schválen, bude možné tyto nadpřiměřené zisky použít na pomoc domácnostem, drobným podnikatelům a malým a středním firmám. A v tomto duchu jsme včera schválili i ten náš návrh.

Dalším požadavkem našeho předsednického shrnutí, jak se dokumentu říká, presidential summary, je požadavek na prodloužení možnosti pomáhat větším a velkým firmám z dočasného krizového rámce, z toho TCF tak, aby byl tento rámec prodloužen minimálně do konce příštího roku. Tak, abychom mohli z tohoto rámce pomoci firmám letos zpětně. A pokud bude potřeba, abychom mohli průběžně pomáhat i v průběhu celého příštího roku, protože jsme přesvědčeni, že samozřejmě v rámci zimy, a my nevíme, jak bude studená, může dojít k dalším určitým problémům.

V rámci předsednického dokumentu nebo shrnutí je i to, že chceme, aby se komise zabývala otázkou povolenek, protože nepovažujeme například dočasné přerušení obchodu s povolenkami za jakési odchýlení od klimatických cílů. Já jsem prostě řekl, že za situace, kdy Rusko pálí veškerý plyn, který není schopno vyvézt, a vypouští exhalace do vzduchu, tak mi diskuse nad tím, jestli například roční přerušení obchodu s povolenkami, případně další emise, a to považuji možná za pravděpodobnější cestu z té tzv. market stability reserves, protože komise může vyemitovat nové povolenky, což při ceně, která je dnes 100 eur za povolenku, tedy za 1 MWh, je určitě významná věc, kterou bychom se měli zabývat. Nebudu před vámi ale skrývat, že si nejsem jist, že pro tento návrh získáme kvalifikovanou většinu, protože většina západní části Evropy a severní části Evropy je na otázku povolenek velmi citlivá. Oni to považují za určitý symbol ochrany a klimatické budoucnosti této planety. Ale uvidíme. My jsme to v každém případě i přes určitou nevůli komise v summary nechali.

Dnes večer nebo zítra v rámci projevu, který bude mít předsedkyně Evropské komise o stavu EU, se blíže seznámíme s návrhem. Nebudu tajit, že jednání probíhají neustále, i teď. A i já jsem v kontaktu jak s eurokomisaři, tak s unijními ministry. A i pan premiér bude ještě dnes intervenovat u předsedkyně. Tak to běží. V každém případě na základě toho návrhu jsme informovali komisi, že jsme připraveni. A já jsem připraven svolávat mimořádné rady klidně každý týden a sedět tam klidně dva dny. A tuto vůli vyjádřila většina států tak, abychom potřebnou legislativu měli do konce tohoto měsíce schválenou. Pokud návrh bude takový, že budeme mít jistotu, že jsme schopni v rámci pracovních skupin na úrovni zastoupení v Bruselu a v rámci neformálních telefonátů a vyjednávání na úrovni ministrů a náměstků návrh připravit tak, abychom ho mohli schválit, tak svolám na 30. tohoto měsíce další mimořádnou radu ministrů pro energetiku tak, abychom na ní už návrh schvalovali. Pokud by bylo potřeba mít dodatečnou radu, tak mám v rezervě další data, která tomuto datu předcházejí, ale pevně věřím, že do konce měsíce budeme mít schválenou potřebnou legislativu ve smyslu, jak jsem zmínil.

A to, co jsme schválili včera, je novela energetického zákona, která nám umožní zastropovat ceny energií. Musíme si uvědomit, že se jedná o velmi zásadní fiskální operaci. Jednu z nejvýznamnějších v moderních dějinách naší země. A na základě této novely získá vláda ČR pravomoc v případě mimořádné situace, a my vycházíme z toho, že mimořádná tržní situace nastala, zastropovat ceny některých komodit. Na základě této novely budeme také moci určit detaily zastropování, tedy především v rozsahu odběru, na který se regulovaná cena stanoví. A dále skupinu zákazníků, pro které bude regulovaná cena platit. Další detaily stanoví pak vláda svým nařízením. Z novely vyplývá to, že regulovaná cena se do smluv mezi dodavatelem a zákazníkem promítne automaticky a zákazníci nebudou muset jednat o změně. A to je možná k tomu, co zaznělo, v tuto chvíli všechno.

Já jsem měl včera jednání se zástupci všech významných svazů, se zástupci zaměstnavatelů. Samozřejmě se jednání zúčastnil pan prezident Dlouhý i pan prezident Hanák. Mluvili jsme o tom, jakou pomoc můžeme nabídnout velkým firmám, to znamená těm firmám, které nejsou zahrnuty v tom, co tady máme připraveno pro drobné podnikatele a střední firmy.

Našli jsme shodu, za to já jsem velmi rád, že chceme v tomto případě postupovat v souladu s unijním právem a že nechceme i z důvodu předsednictví v tuto chvíli hledat cestu, která by byla v rozporu s unijním právem, kde by nám hrozila možnost infringementu.

V této souvislosti ale musím podotknout dvě věci. V současné době se právě, pokud se jedná o notifikované a schválené programy, nabízí pouze dvě možnosti. Ta jedna možnost je využití tzv. programu kompenzace nepřímých nákladů. To je program, který už byl v minulosti jednou použit, který poté zastavila vláda Andreje Babiše, už ho nedala do rozpočtu. My jsme přes to všechno ten program schválili jak na tento, tak už i na příští rok. Jedná se o pomoc těm energeticky nejnáročnějším firmám, zejména z oblasti chemického průmyslu, z oblasti energetiky.

Je to program, který spočívá v tom, že pomůžete těmto firmám výměnou za závazek, že oni stejnou částku investují buď do energetických úspor, nebo do energetické účinnosti, příp. do přechodu. To je program, o kterém už jsme mluvili. Je schválený na tento rok ve výši 1,2 miliardy korun. Je schválený na příští rok, kde odhadujeme, že ta částka bude někde kolem 1 miliardy korun. My jsme teď do rozpočtu dali 2 miliardy celkem na oba roky. Uvidíme, jak nám to vyjde. Za tento rok se bude vyplácet, tedy za minulý rok se bude vyplácet teď na podzim.

Druhou možností je něco, co se jmenuje dočasný krizový rámec, temporary crisis framework, v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajinu. To je forma pomoci, která má přesně stanovená pomoci. To je forma pomoci, kterou donedávna aktivovaly pouze tři země. Ten článek 2.4 aktivovalo Německo, v modifikované formě Francie a pak ještě Lucembursko, což je velmi malá země. Vím, že ještě ho použilo Estonsko, ale pouze na jeden z okresů v rámci země. My jsme se včera dohodli se zástupci zaměstnavatelů, že půjdeme touto cestou. Ještě včera po mém jednání se šéfy svazů pracovní skupina dolaďovala detaily, jakou cestou půjdeme.

Já jdu zítra na vládu s návrhem, jak ta pomoc pro ty větší firmy bude vypadat. Ona bude mít dvě části. Jedna část bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na energie, tedy na plyn a elektřinu, které je přivedly do výraznějšího poklesu zisku. V tuto chvíli máme předjednáno, že pokud jim poklesne zisk o více než 50 %, budeme jim kompenzovat na úrovni EBITDA, budeme jim kompenzovat ty náklady za energie. Tento program je limitován maximální částkou na jednu firmu ve výši 45 milionů korun. To znamená, ten, kdo by měl nárok větší než 35 milionů korun, bude muset jít jinou formou té pomoci, a sice požádat o kompenzace provozních nákladů z titulu zvýšených cen energií, ale v případě, pokud prokáže, že se díky těm zvýšeným nákladům dostal do provozní ztráty.

Tak mluví ten unijní program. Tam jsou tři možnosti: firmám s normální energetickou spotřebou kompenzace 30 procent nákladů, firmám se zvýšenou spotřebou 50 procent nákladů, firmám s vysokou spotřebou je to 70 procent způsobilých nákladů. Ale vždy je to max. do 80 procent provozní ztráty. Je to omezeno v tuto chvíli částkou maximálně 200 milionů na jednu firmu. To je návrh, se kterým já jdu zítra do vlády. Předpokládám, že bude schválen. Je to návrh minimálně na základě toho předběžného jednání s reprezentanty zaměstnavatelů, se kterým jsou srozuměni.

Zároveň jsem přislíbil, že zajistím prodloužení toho dočasného rámce do konce příštího roku, že budeme vyjednávat s komisí o možnosti, řekněme, modifikace těch podmínek, toho, jak je to pro tuto chvíli nastaveno. O tom prodloužení nebo tím prodloužením jsem si téměř jist. S tou modifikací, nerad slibuji něco, co nemám dohodnuté. Ale určitě se o to pokusíme. Chci jenom pro ty, kteří říkají, proč jste to neudělali dřív, říct, že my jsme o tomto programu jednali a připravovali jsme ho se zástupci svazů. Musím však podotknout, že to opravdu není tak, že by okolní země takovéto programy dělaly ve velkém.

Já jsem už zmínil Francii a Německo. Jenom pro srovnání, Německo kompenzuje v případě toho poklesu té ziskovosti 100 procent, my jsme řekli, že budeme zohledňovat 50 procent, ale s výměnou za to, že je tam zákaz výplaty bonusů a odměn vedení firem. Je tam zákaz jakékoli výplaty dividend a tak dále. Zároveň musí ta firma do 3 let stejnou částku investovat do energetických úspor atd. Takže jsou to poměrně přísné podmínky. Francie to sice neomezuje, ale kompenzuje tam asi jenom 30 procent.

To jsem chtěl jenom uvést ve smyslu toho, že pokud se podíváme na ta mezinárodní srovnání, do kterých samozřejmě jsou započítány i částky jako valorizace důchodů atd., opravdu platí to, že ta dosavadní pomoc, kterou ČR zajišťuje svým občanům a firmám, je určitě srovnatelná se zeměmi, které pomáhají nejvíc. My jsme určitě v té horní polovině. Podle poslední statistiky, kterou jsem viděl, ta byla, tuším, k červnu, jsme byli dokonce na čtvrtém místě. Teď se to samozřejmě bude nějakým způsobem posouvat. Ale jak už jsem naznačil, děláme všechny kroky pro to, abychom zajistili to, co jsme slíbili, to znamená, že všechny domácnosti a všechny firmy v ČR budou mít v příštím roce dostatek energií za přijatelné ceny.

Děkuji za pozornost a jsem samozřejmě připraven odpovědět na vaše dotazy. Díky.