1. Referendum o vládě?
Tahle myšlenka je stejně nesrozumitelná jako většina výroků Andreje
Babiše. Těžko vyhodnotit výsledek tohoto "referenda", když většina z
těch, pro které občané hlasovali, se k vládě ani nehlásí ani s ní
nebojují. (Mám na mysli převahu lokálních kandidátek typu "občané pro
XYZ"). Navíc, podmínkou referend bývá obvykle značná účast občanů. A 45 %
hlasujících, z nichž mnoho volby za referendum nepovažují, umožňuje
prohlásit, že "nic takového se nestalo".
2. Česko a extrémismus či populismus
V posledních letech zřejmě neexistovaly lepší podmínky pro úspěch
extrémismu a populismu u nás. Pokud vezmu v úvahu, že z politické scény
vymizela KSČM (sláva), tak se mi výsledek SPD nezdá tak silný. Stejně
tak výsledek populismu ANO je spíše vyluxování hlasů levice (ač levice
není jiné označení pro populismus), než nabrání nových voličů, kteří by
měli pocit, že s AB a jeho partičkou ve Strakovce bude líp.
3. Parlamentní strany
Tam, kde bylo možno jasně identifikovat kandidátky politických stran,
přinesly volby pro koalici příjemná překvapení, ale i ta opačná. Na
místě je otázka, do jaké míry se na těch druhých podílela afilace s
vládní politikou a do jaké míry byla příčinou špatně sestavená
kandidátka a špatný program. Mimochodem, pokud bych bral jako sice
nepřesný, ale vypovídající odraz programů výsledky volebních kalkulaček,
dost mne překvapilo, že při de facto identických odpovědích mi vyšel
soulad s jednou kandidátkou podobného složení přes 90 % a v jiném městě
jen lehce přes 50 %. Takže příčinu bych nehledal v "toxičnosti" spojení s
vládou, ale někde úplně jinde.
V každém případě, myslím, že vláda má jiné starosti než trávit čas analyzováním výsledku voleb. I po nich jsme stále ve velmi komplikované politické a bezpečnostní situaci. Čím lépe ji bude vláda zvládat (a stejný úkol vidím já pro sebe na úrovni EU), tím lépe se lidem v naší zemi bude žít. Což je to, oč tu kráčí...