Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, na pořad 30. schůze Senátu PČR byly zařazeny tři dokumenty EU, které ve svém souhrnu tvoří balíček, jímž by měla být komplexním způsobem upravena oblast legální migrace.
Účelem návrhu směrnice č. 8560/22, o dlouhodobě pobývajících rezidentech, zařazeného na pořad schůze jako senátní tisk N 174/13, je zjednodušit státním příslušníkům třetích zemí získání postavení dlouhodobě pobývajících rezidentů, jakož i posílit práva dlouhodobě pobývajících rezidentů a jejich rodinných příslušníků.
Mezi klíčové legislativní změny obsažené v návrhu směrnice lze zařadit následující pravidla. Při započítávání dob pro získání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta z různých členských států musí být splněna podmínka, že státní příslušník třetí země je povinen pobývat alespoň dva roky v členském státě, ve kterém žádá o postavení rezidenta.
Podmínky pro získání statusu rezidenta nesmí být přísnější než pro získání národního trvalého pobytu. Zavádí se automatické získání postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta dětem dlouhodobě pobývajících rezidentů, narozeným na území členského státu. A konečně, stanoví se, že rodinní příslušníci dlouhodobě pobývajícího rezidenta mají stejná práva jako rodinní příslušníci držitelů národních trvalých pobytů.
ČR nahlíží na oblast legální migrace jako na kompetenci členských států, proto bude v prvé řadě požadovat ujištění, že postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta je statusem, nikoliv pobytem jako takovým, a že státní příslušník třetí země musí být držitelem dlouhodobého nebo trvalého pobytu předtím, než získá postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Přijetí návrhu směrnice si vyžádá nutnost novelizace zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, jakož i některých pracovněprávních a sociálněprávních předpisů.
Finanční dopad přijetí směrnice nelze v současné době odhadnout.
Smyslem návrhu směrnice č. 8580/22, o jednotném povolení, zařazeného na pořad schůze jako senátní tisk N 175/13, je zjednodušit a zatraktivnit současná pravidla platná pro vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí.
Mezi klíčové legislativní změny obsažené v návrhu směrnice lze zařadit následující pravidla. Zavádí se definice zaměstnavatele, která má výslovně zajistit, že směrnice bude aplikována i na agentury práce. Zadruhé, umožňuje se podávání žádostí o jednotné povolení, jak z území třetí země, tak z území členského státu, pokud na něm státní příslušník třetí země oprávněně pobýval. Zatřetí, provedení testu trhu práce a vydání vstupního víza má nově být zahrnuto do celkové čtyřměsíční lhůty pro vyřízení žádostí o jednotné povolení. Začtvrté, je garantováno právo změnit zaměstnavatele, v případě ztráty zaměstnání se držiteli jednotného povolení dávají minimálně tři měsíce na nalezení jiného zaměstnání.
ČR vnímá oblast legální migrace jako kompetenci členských států a nemůže souhlasit se všemi změnami obsaženými v návrhu směrnice, a to především s těmi, které by do kompetencí členských států zasahovaly. ČR tak bude prosazovat flexibilitu, principy řízené ekonomické migrace, roční stanovení kvót pro přijímání zahraničních pracovníků a bezpečnostní screening na zastupitelských úřadech.
Přijetí návrhu směrnice si vyžádá nutnost novelizovat zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, jakož i některé pracovněprávní a sociálněprávní předpisy.
Finanční dopad přijetí směrnice nelze v současné době odhadnout.
Cílem sdělení Komise č. 8566/22, o přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků do EU, zařazeného na pořad schůze jako senátní tisk K 176/13, je nově definovat návrhy politik EU v oblasti legální migrace, která je nezbytnou součástí komplexního přístupu k migraci, stanoveného v paktu o migraci a azylu. Sdělení Komise je koncipováno do tří pilířů. První pilíř je legislativní a obsahuje návrhy na revizi směrnice o jednotném povolení a revizi směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech. Druhý pilíř obsahuje návrhy dvou opatření s cílem přilákat do EU kvalifikované pracovníky ze třetích zemí. Jedná se o tzv. talentová partnerství a databáze talentů EU. Třetí pilíř je zaměřený na budoucnost, kdy bude potřebovat Evropa zajistit ve větším množství služby dlouhodobé péče o seniory a nemocné. Pro pracovníky ze třetích zemí by se tak mohla stát EU atraktivnější, pokud by zavedla nové programy mobility mládeže a podpořila inovativní podnikání.
Závěrem mi dovolte konstatovat, že všechny tři dokumenty byly dne 22. června tohoto roku souhrnně projednány Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR, který k nim přijal usnesení č. 69, v němž podpořil rámcové pozice vlády, které byly k dokumentům vypracovány, zároveň zdůraznil důležitost budování společného trhu vč. liberalizace volného pohybu pracovníků. Dokumenty byly následně dne 5. října 2022 projednány rovněž Výborem pro záležitosti EU Senátu PČR, který k nim přijal usnesení č. 278, v němž v obecné rovině podpořil úsilí Evropské komise o zatraktivnění EU s ohledem na její kapacitu přilákat kvalifikované zahraniční pracovníky. Zdůraznil, že vláda ČR by v současné době uvítala zejména zahraniční pracovníky pro oblast dlouhodobé péče a zdravotní personál.
Výbor ve svém usnesení dále podpořil stanovisko vlády k předmětným dokumentům a upozornil, že během legislativního procesu bude nezbytné vyjasnit a upravit některá ustanovení předložených návrhů. V této souvislosti pak výbor požádal vládu, aby do 31. ledna 2023 informovala Senát o dalším průběhu projednání předmětných dokumentů a o tom, jak zohlednila jeho usnesení.
Děkuji za pozornost a za vaše případná doporučení k těmto dokumentům.
