Od samého počátku je v nákupu armádních letounů celá řada podivných kroků ze strany vlády. Nebyla vyhlášena veřejná soutěž, letouny byly pořízeny přesto, že armáda vyjádřila nesouhlas a požadovala jiné stroje. Jak uvedl náčelník generálního štábu Picek v únoru 2009, nakoupené letouny mají krátký dolet a malou přepravní kapacitu. Čili letadla neplní požadovaný účel!

Je s podivem, že přesto, že vláda již byla dva týdny v demisi, schválila tento ekonomicky a strategicky zásadní nákup, nemluvě o šetření nákupu letadel v říjnu 2010 samotnými orgány Evropské unie.

„Jak je možné, že nikomu nevadilo, že letouny jsou třikrát dražší, než například v případě nákupu stejného typu letadel obdobně velkým Portugalskem? Pro srovnání ještě dodávám, že stejný obchod učinilo Polsko (dvakrát levněji) a Finsko (třikrát levněji). Což dokumentuje naprostou absurdnost konečné částky pro Českou republiku ve výši téměř čtyř miliard,“ pokračuje Radek John a dodává, že prodej doprovázel neoprávněný zisk 658 milionů na úkor státu.

Je třeba se ptát, proč když se prokázalo jasné selhání strojů CASA a tyto stroje ani neprošly vojenskou zkouškou, neodstoupilo Ministerstvo obrany od smlouvy v termínu záruky, když vady nebyly výrobcem odstraněny?

„Všechna tato fakta zákonitě vyvolávají pochyby a jasně ukazují, že jednání ze strany ministra Kalouska je pouhým zastíracím manévrem, který má odvést pozornost od zásadních věcí k marginálním detailům, tedy zcela přehlušit samotnou podstatu problému – naprosto neuvěřitelnou předraženost nákupu, s cílem zamést tak pod koberec samotnou předraženou zakázku a okrást stát a daňové poplatníky o téměř tři čtvrtě miliardy korun.

Pan Kalousek opět mate občany této republiky a hraje si na roli soudce, když prezentuje jako fakt pouhý právní výklad situace a nikoliv závazné stanovisko soudu. Navíc, jak vyplývá z dokumentu uveřejněného na stránkách Ministerstva financí, právní názor Ústavu státu a práva AV ČR byl vypracován pouze na základě požadavku vzneseném samotným Ministrem financí a to bez zohlednění konkrétní smlouvy mezi Ministerstvem obrany a firmou Omnipol. Ostatně sám autor uvádí, že se jedná o právní názor nikoli posudek a veřejně potvrdil, že řešil pouze úzce položený dotaz ministra Kalouska, ne plýtvání s veřejnými penězi. Tím se stává vypovídající hodnota zprávy zcela nerelevantní.

Jako správný hospodář měla Vlasta Parkanová zajistit hospodárný nákup letounů CASA všemi možnými prostředky,“  doplňuje komentář Radek John.

Výsledky Nejvyššího kontrolního úřadu hovoří jasně. Letouny Casa byly ve skutečnosti vyrobeny jako civilní a pro armádní účely byly až posléze upraveny. Na jejich nákup se vztahoval zákon o veřejných zakázkách a měla být vypsána řádná soutěž. Pokud ministerstvo tvrdí, že využilo výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, pak mělo jednoznačně povinnost zjistit si cenu obvyklou. Ani jednu z těchto možností nevyužilo.

„Jsem přesvědčen, že je jednoznačně v zájmu samotné Vlasty Parkanové, aby byla vydána, neboť pokud je nevinná, pak je třeba, aby celá kauza byla prošetřena a všechna fakta odkryta! Není na nás politicích, abychom hodnotili jednotlivé důkazy policie, ani rozhodovali, která právní interpretace je správná. To je práce soudu!

K tomu musím dodat, že jsem již minulý týden vyzval vládu, aby bezodkladně jednala a vymáhala rozdíl ve smyslu zákona O majetku ČR paragrafu 12 odst. 5, který říká, že pokud sjednaná cena překročí výši dle ocenění, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Zákon mluví jasně. Vláda musí konat a vymáhat neoprávněný zisk ve výši 658 milionů korun! Pokud tak neučiní pak se sama dopouští trestných činů Zneužití pravomocí úřední osoby a Porušení povinnosti při zprávě cizího majetku,“ uzavírá John.

„Vezmeme-li v potaz, že účetní uzávěrka Omnipolu za rok 2010, kdy se obchod realizoval, vykazovala obrat více jak 5 miliard a výsledek hospodaření před zdaněním byl pouhých 44 milionů. Vzniká zde podezření, že tento podíl obratu a zisku by mohl ukazovat na praní špinavých peněz prostřednictvím subdodavatelských firem, za účelem vyvedení těchto finančních prostředků pro případné úplatky a daňovou optimalizaci,“ uvádí poslanec Michal Babák a podivuje se, že se tak obřím a podivným obchodem nezabývá Finanční analytický útvar, jehož úkolem je právě uplatňování opatření proti praní špinavých peněz.